Rozšíření Evropské unie, ke kterému dojde letos v květnu, vytvoří podle Světové organizace cestovního ruchu (WTO) „kompletnější a souvislejší evropský průmysl cestovního ruchu, který by měl být uznán v budoucí evropské ústavě“.
„S pádem politických hranic a se zvýšeným povědomím o turistických produktech v nových členech rodiny Evropské unie můžeme očekávat zvýšení evropských turistických toků z východu na západ a opačným směrem,“ řekl generální tajemník WTO Francesco Frangialli. „Nové země nejsou jen destinacemi, ale také zdrojovými trhy turistů.“
Uvítal rozšíření jako svěží stimul pro cestovní ruch a poukázal na to, že nedávný úspěch takových zemí, jako je Chorvatsko nebo Bulharsko, se dá ve velké míře přičíst právě příjezdům rekreantů z nadcházejících členů EU, jako je Polsko, Maďarsko a Česká republika.
Nicméně zatímco programy Evropské unie na pomoc ekonomickému rozvoji v těchto zemích už obsahují „pozoruhodné turistické elementy“, nedostatek centrální strategické vize v politice cestovního ruchu tomuto průmyslu stále překáží.
WTO navrhla zahrnutí sdílené kompetence mezi Unií a jejími členskými státy, týkající se záležitostí cestovního ruchu, do navrhované Ústavy Evropské unie. „Zatímco výsledek je nejistý, realita tu zůstává a nemůžeme ji ignorovat. Všechny existující komunitní politiky mají velmi silný dopad na turistické destinace, a to se rozšířením ještě zvýrazní.“
Francesco Frangialli vysvětlil, že „hlavním úmyslem, který stojí za rozšířením Evropské unie, je vytvořit širokou, svobodnou, prosperující a mírumilovnou Evropu. Potíž je s adaptací na vnější šoky na globální úrovni, jako jsou teroristické útoky. A to nám ukazuje zas a znovu, jak důležité jsou pro cestovní ruchu mír a politická stabilita.“
Cestovnímu ruchu pomůže politika liberalizace vnitřního obchodu Evropské unie, harmonizace pravidel volné soutěže, eliminace netarifních bariér v přístupu k informacím a ochrana spotřebitele. „Zvyšující se konkurenční boj stimuluje růst, produktivitu a ve svém důsledku i sociální blahobyt. Vítězi v cestovním ruchu budou ty země, které mají největší turisticky relevantní zdroje, zkušenosti a sítě, ty uspějí ve vytváření nového potenciálu a v jeho využití.“
To, že zavedení eura znamená znehodnocení, už pro členské státy evropské monetární unie není přijatelné. Aby překonaly vnější šoky a pokles poptávky, mají země jen dvě možnosti – buď zvýšit produktivitu, nebo snížit náklady. „Sektor, jako je cestovní ruch, musí zlepšit svoji produktivitu, aby byl konkurenceschopný na globálních trzích cestovního ruchu, na kapitálových trzích a na trzích práce. Musí přizpůsobit své struktury a pokusit se snížit rizika spojená s kolísavou poptávkou,“ řekl Francesco Frangialli.
Pro nové členské země budou důležitá dobrá letecká spojení. „Liberalizace civilního letectví má pozitivní dopad na zákazníky a cestovní ruch jakožto průmysl. Umožňuje vstoupit na trh nízkonákladovým leteckým společnostem, čímž nutí klasické aerolinie, aby se jim přizpůsobily a redukovaly náklady.“
Schopnost cestovního ruchu redistribuovat práci a příjmy do méně rozvinutých oblastí bude záviset na chuti podílníků k investicím, což může znamenat i to, že ke stimulaci soukromého sektoru bude zapotřebí podpory státu.„Jestliže existuje nedostatek místní iniciativy k rozvoji růstu potenciálu, je propagace takového vývoje ve veřejném zájmu.“
| Stát | Hlavní město |
rozloha v tis. km2 |
Počet obyvatel v mil. |
Mezinár. tur. příjezdy v tis. |
Příjmy z CR v mil. eur |
| 10 nových členů | 749 | 75 | 31.466 | 16.181 | |
| Kypr | Nicosia | 9 | 0,8 | 2.418 | 1.863 |
| Česká republika | Praha | 79 | 10,3 | 4.579 | 2.941 |
| Estonsko | Tallinn | 45 | 1,4 | 1.360 | 555 |
| Maďarsko | Budapešť | 93 | 10,1 | 3.013 | 3.273 |
| Lotyšsko | Riga | 65 | 2,4 | 848 | 161 |
| Litva | Vilnius | 65 | 3,6 | 1.433 | 513 |
| Malta | Valetta | 0,3 | 0,4 | 1.134 | 568 |
| Polsko | Varšava | 323 | 38,6 | 13.980 | 4.500 |
| Slovensko | Bratislava | 49 | 5,4 | 1.399 | 724 |
| Slovinsko | Lublaň | 20 | 1,9 | 1.302 | 1.083 |
Aby se zlepšil turistický produkt, musí se samotný privátní sektor stát konkurenceschopnějším a produktivnějším. Ale stát bude mít stále za úkol pracovat na zlepšování rámce. „Musí hrát vedoucí roli a navazovat spojení mezi integrací na evropské úrovni a decentralizací na úrovni místní.“ Dalšími oblastmi, ve kterých větší evropská integrace může přinést cestovnímu ruchu prospěch, jsou iniciativy Evropské unie v takových odvětvích, jako je vzdělání, kultura, výzkum, životní prostředí a nové technologie.
Noví členové mají rovněž podstatný potenciál ve venkovské turistice, podobně jako další skupina států, která čeká na přijetí do Unie. Mnoho jejich destinací je založeno na velké zemědělské populaci, která uchovává řemesla a tradice.
„Těch deset nových členů vkládá do cestovního ruchu velké naděje,“ vysvětlil Francesco Frangialli a prohlásil, že „WTO jim i nadále bude pomáhat adaptovat se na nové okolnosti, přičemž se těší na dobrou spolupráci s Evropskou unií. V tomto kontextu je důležité, aby cestovní ruch zůstal v kompetenci EU a byl zmíněn v Ústavě. Pokud by se tak nestalo, riskovala by Evropa, že ztratí pozice a že se bohatství a pracovní místa přesunou ke konkurentům po celém světě. Budoucnost evropského cestovního ruchu závisí na úrovni povědomí evropských politických lídrů a na tom, jakou váhu jsou ochotni tomuto sektoru přisoudit.“
Zdroj: WTO