Nedávné vlny veder, které se rozšířily po Evropě, způsobily množství úmrtí, další stamilionové škody natropily divoké požáry od Portugalska přes Španělsko, Francii, Itálii až po Chorvatsko. Nemocnice byly přetížené a Evropanům, snažícím se čelit horkům, klesla produktivita práce. To vše podtrhuje nutnost zabývat se přesně takovými tématy, jako jsou klimatické změny. Vždyť před pouhým rokem byly velké části Evropy pod vodou, zatímco letos jsou lesy vyprahlé a jezera vysychají.
První mezinárodní konference o klimatických změnách a cestovním ruchu se konala na pozvání tuniské vlády a za sponzorství Světové organizace cestovního ruchu (WTO) v první polovině tohoto roku na tuniském ostrově Djerba. Sešlo se na ní více než 140 delegátů ze 45 zemí. Byly to osobnosti z vědecké sféry, z agentur Spojených národů, průmyslu cestovního ruchu, nevládních organizací, národních turistických centrál, národních a místních vlád. Setkání bylo koncipováno jako fórum, na kterém se měla osvětlit některá témata klimatických změn týkajících se průmyslu cestovního ruchu, a které by umožnilo volnou výměnu názorů na důsledky, možnosti a nebezpečí našeho měnícího se světa.
Třídenní konference zahrnovala oficiální zahajovací zasedání, pět oddělených pracovních jednání, prezentaci výsledků práce z oněch pěti bloků, debatu nad problémy, které z jednání vyvstaly, a závěrečné zasedání. Z pracovních sezení vzešlo 26 formálních dokumentů.
Všeobecně bylo konstatováno, že pokud se týká současného stavu vědeckého poznání, výzkumu a prognostiky, přetrvává značná nejistota ohledně takových věcí, jako je velikost a skutečný dopad klimatických změn. Zahrnuje to problematiku rozsahu oteplování, změn v dešťových srážkách a možností opakovaných katastrof, jako jsou záplavy a sucha. Vědecké poznání je na tomto poli jetě kdesi v plenkách a výzkum pokračuje.
Z ekologického úhlu pohledu se ale delegáti shodli na tom, že změny světového klimatu dávají opravdové příčiny k vážným obavám. Stoupající hladiny oceánů ohrožují pobřežní oblasti a vodní cesty, vzrůstající teploty mohou vést jak k dočasným, tak k dlouhodobým změnám v sezonních srážkách, které mohou střídavě způsobovat záplavy i problémy se zásobováním vodou. Zdá se také, že tyto klimatické změny mají vliv na frekvenci katastrofických událostí, jako jsou mořské bouře a orkány. Předpokládá se, že tyto změny dopadnou hůře na severní šířky, zatímco na jižní polokouli budou méně citelné.
V průběhu zasedání se vracelo neustále jedno téma, a to sice rozpoznání vztahu mezi cestovním ruchem a klimatickými změnami. Na jedné straně je průmysl cestovního ruchu povinen omezovat nepříznivé efekty svého dopadu na životní prostředí a snižovat emise skleníkových plynů, které jsou příčinou klimatických změn, na straně druhé se musí uznat, že změny klimatu budou mít dalekosáhlé důsledky na průmysl jako celek, stejně jako na globální a lokální ekonomiky.
Dopady klimatických změn budou z turistických regionů zřejmě nejvíce postiženy pobřežní zóny a horské oblasti. Eroze pláží, vyšší hladina moří, větší škody z přívalových vln a bouří a výpadky v zásobování vodou – to jsou hrozby, kterým budou pravděpodobně muset čelit komunity na pobřežích. Může to vést k tomu, že některé regiony zaznamenají pokles v poptávce, z čehož budou těžit jiné oblasti, méně postižené.
Pokud se týká horských oblastí, je velmi pravděpodobné, že se zmenší poptávka po zimních sportech. Sezona se zkrátí, mladí lidé budou mít sníženou možnost získat zkušenosti ze zimních sportů, stoupne poptávka po střediscích ve větší nadmořské výšce, což následně vyvolá tlak na životní prostředí.
Delegáti se shodli na tom, že cestovní ruch v této věci nesmí zůstat v izolaci. Rozsáhlejší změny v poptávce budou mít širší dopad na hospodářskou a sociální politiku, ať již to jsou otázky zaměstanosti a práce, bydlení, dopravy a sociální infrastruktury. A všechny tyto problémy mohou mít přímý dopad na místní a regionální ekonomiky, které nejsou přímo závislé na cestovním ruchu. V cestovním ruchu se sice nepředpokládá čistá ztráta v poptávce, ale přesun destinačních preferencí vytvoří nová napětí a s tím se vynoří nové otázky, týkající se udržitelného rozvoje cestovního ruchu.
Konference upozornila na tři hlavní témata, kterých si musíme být vědomi:
– Je nutné zvýšit úroveň povědomí o vzájemných vztacích mezi cestovním ruchem a klimatickými změnami.
– Průmysl cestovního ruchu musí připustit, že je to globální téma a že organizace cestovního ruchu a vlády musí být srozuměny s tím, do jaké míry bude jejich průmysl a ekonomika zasaženy ve vztahu k jejich potenciálním konkurentům.
– Musíme věnovat větší pozornost časovým scénářům, s nimiž máme co do činění. Klimatické změny fungují v dlouhodobém měřítku, zatímco trendy v průmyslu cestovního ruchu se mění v krátkodobějších horizontech. To se týká zejména rozvoje fyzických investic a infrastruktury. Jestliže si chce průmysl uchovat svoji flexibilitu a zodpovědnost za to, že se dokáže s měnícím se globálním životním prostředím vyrovnat, bude muset tyto disproporce překlenout.
V průběhu jednání konference se probíraly také otázky znečišťování ovzduší a delegáti se shodli na tom, že na něm má cestovní ruch největší podíl v oblasti dopravních služeb, ať už je to doprava pozemní nebo letecká. Delegáti jasně cítili, že průmysl nese svůj díl odpovědnosti za redukci škodlivých emisí a že musí podporovat udržitelná řešení silniční dopravy bez emisí kysličníku uhličitého. Delegáti rovněž uznali zněčišťující dopad letecké dopravy a potvrdili, že musí být učiněny kroky k minimalizaci jejího negativního dopadu.
Závěrem delegáti zdůraznili význam neustálého výzkumu a dalšího studia, zaměřeného na hledání dlouhodobých a trvale udržitelných řešení.
Kip Bauersfeld