Základním předpokladem pro realizaci rozvojových programů a strategií ve všech oblastech národního hospodářství je vzdělávání. Tolik diskutovaný a ve všech dokumentech uváděný udržitelný rozvoj národního hospodářství je bez systému vzdělávání nemyslitelný. O důležitosti vzdělávání a výzkumu v ces-tovním ruchu jsme hovořili s Ing. Šárkou Tittelbachovou z Odboru koncepce a mezinárodní spolupráce Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Řeč přišla i na možnosti financování těchto oblastí.
Začněme zeširoka – jaký význam přikládá svět vzdělávání v cestovním ruchu?
Dnes již snad nikdo nepochybuje o tom, že cestovní ruch, často označovaný jako „fenomén třetího tisíciletí“, vyžaduje specifické vzdělávání a školení pracovníků k dosažení spokojenosti návštěvníků v mezinárodních destinacích cestovního ruchu. Multidisciplinární charakter cestovního ruchu přitom ztěžuje vymezení a přesné definování nezbytných oblastí pro vzdělávání pracovníků v oboru cestovního ruchu. Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) ve svých dokumentech zdůrazňuje potřebu vytvoření systému vzdělávání, založeného na managementu kvality, jenž navazuje na identifikaci potřeb a očekávání těch, kteří vstupují do tohoto systému (zaměstnavatelé, vzdělávání, školitelé) a zároveň současných i budoucích potřeb průmyslu cestovního ruchu. UNWTO vytvořila plán vzdělávání a školení, který by měl přispět k dosažení kvality ve vzdělávání v souladu s potřebami hospodářské praxe v jednotlivých státech a regionech. Pro realizaci plánu vzdělávání vznikla metodologie TEDQUAL (Tourism, Education and Quality).
Podpora vzdělávání v cestovním ruchu je jedním z úkolů, které na sebe vzalo i vaše ministerstvo. Vzdělávání je ovšem proces nákladný. Můžeme v tomto ohledu počítat s podporou ze strany Evropské unie?
Jistě, protože Evropská unie podporuje snižování nezaměstnanosti, sociální začleňování osob a vytváření nových příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Klíčovým finančním nástrojem pro realizaci Evropské strategie zaměstnanosti je přitom Evropský sociální fond jako jeden ze čtyř strukturálních fondů. Česká republika jako členská země EU čerpá v oblasti lidských zdrojů pro období 2004-2006 z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, Jednotného programového dokumentu Cíl 3 pro Prahu, z Programu Iniciativy Společenství EQUAL a ze Společného regionálního operačního programu.
Kolik peněz tak můžeme na vzdělávací projekty použít?
Náš odbor, coby konečný příjemce opatření 4.2 „Specifické vzdělávání“ Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), spolu s CzechTourismem v pozici implementační agentury, připravili Manuál implementace OP RLZ. Celkový objem finančních prostředků na období do roku 2008 činí 260 milionů korun, z toho je 75 % (195 milionů korun) hrazeno z prostředků ESF, 25 % (65 milionů) ze státního rozpočtu. Výuka bude organizována pro zájemce o vzdělávání na nekomerční bázi.
Témata systémových projektů se týkají školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu, školení a vzdělávání pracovníků veřejné správy pro oblast cestovního ruchu, informací v cestovním ruchu, destinačního managementu a vytváření produktů v ces-tovním ruchu, event marketingu pro cestovní ruch a rekvalifikačních programů pro služby cestovního ruchu. Tématem grantového schématu pak je školení a vzdělávání pro podnikatele v cestovním ruchu a začínající podnikatele včetně agroturistiky, podnikání v cestovním ruchu na územích chráněných přírodních hodnot nebo chráněných hodnot kulturního dědictví.
Vzdělávání by mělo jít ruku v ruce s výzkumem. Jak je to s financováním výzkumu u nás?
Výzkumná a vědecká činnost je předpokladem rozvoje všech oblastí národního hospodářství. Podpora vědy a výzkumu se odvíjí od ekonomického potenciálu země a do budoucna by měla nabývat na významu podpora podnikatelská. V zemích EU se v průměru vydává ze státních rozpočtů 38,2 % prostředků na vědu a výzkum, 53,1 % se hradí z podnikatelských zdrojů a zhruba 7 % přichází ze zahraničí. V zájmu konkurenceschopnosti vydávají vyspělé země na vědu a výzkum 2-3 % HDP, v České republice se zatím vynakládají částky kolem 1 % HDP.
Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo v letech 2004 a 2005 dvě kola veřejných zakázek ve výzkumu v rámci Výzkumného programu WA – Výzkum a vývoj pro potřeby státní správy MMR. Pro první kolo veřejné soutěže byla zadána témata „Opatření na podporu využívání kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch“, „Partnerství pro cestovní ruch na úrovni krajů“, „Systém výzkumu v cestovním ruchu“ a „Využití datových souborů, které obsahuje satelitní účet pro cestovní ruch, pro rozhodování na regionální úrovni v oblasti cestovního ruchu“. Na vyhlášená témata se celkem přihlásilo 11 uchazečů. V druhém kole pak byly zadány veřejné zakázky „Politika cestovního ruchu“ a „Metody pro potřeby strategického rozvoje cestovního ruchu“. Na vyhlášená témata se přihlásilo celkem šest uchazečů.
Dále byla vyhlášena dvě kola veřejných zakázek v rámci Výzkumné programu WB – Výzkum pro potřeby regionů. Tam byly pro oblast cestovního ruchu stanoveny priority „Místní volnočasové aktivity“ a „Unikátní místní atraktivity“. Na základě tohoto programu byly vyhlášeny dvě veřejné soutěže, do kterých se přihlásilo celkem 9 uchazečů. Z těchto projektů zmíním například „Návrh nové rajonizace cestovního ruchu“, „Veřejné prostory jako prostředek pro podporu místního cestovního ruchu“, „Návrh metodiky pro využití potenciálu regionů k rozvoji kongresového a incentivního turismu“ či „Unikátní místní technické atraktivity“.
-pmu-