|
V reakci na současnou situaci v cestovním ruchu a ve snaze o rozvoj odborného vzdělávání v této oblasti byla svolána satelitní konference veletrhu MADI s názvem Vzdělávání a kvalifikace v cestovním ruchu a hotelnictví. V kongresovém sále hotelu Olympik Tristar se 8. listopadu sešel vpravdě reprezentativní vzorek zástupců nejen vzdělávacích institucí. Škála projednávaných problémů byla opravdu široká. Na jednu konferenci možná až příliš…
Organizaci konference a výběr řečníků svěřili organizátoři akce PhDr. Stanislavu Volemanovi, předsedovi Asociace průvodců ČR. Ten se ujal i role moderátora konference. Blok příspěvků věnovaných současnému stavu vzdělávání a kvalifikace odstartovala Ing. Taťána Vencovská z Národního ústavu odborného vzdělávání Praha. Představila tzv. rámcové vzdělávací programy, které představují svým způsobem revoluční krok v našem systému vzdělávání. Velmi zestručněno, rámcové vzdělávací programy stanovují pouze konečný stav vzdělání, kterého mají žáci a studenti dosáhnout, volbu prostředků pak nechávají do značné míry na školách samotných.
O obecném systému akreditace poté hovořil Prof. Ing. Milan Sojka z Akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Představil činnost komise a kritéria, na základě kterých posuzuje studijní programy jednotlivých škol, hovořil o tom, jak hodnotí strukturu studia, profil absolventů či stupeň zabezpečení výuky. Za velký problém označil personální zajištění výuky zejména na nově vznikajících vysokých školách. Často se totiž stává, že tyto školy obcházejí standardy pomocí tzv. „létajících profesorů“, tedy pedagogů vyučujících na částečné úvazky na několika školách současně.
Na Sojkovo vystoupení navázal přednáškou na téma Vědomostní oblasti cestovního ruchu Ing. Petr Houška z Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Také on se zmínil o poměrně vážném problému – mnoho škol žádajících o akreditaci studijních oborů z oblasti cestovního ruchu vytváří projekty bez vazby na oblast, kde působí. „Tyto školy, místo aby ve svých projektech odůvodnily svou potřebnost právě z hlediska svého začlenění do regionálního rozvoje cestovního ruchu, předkládají studijní programy, které jsou odvarem studijních programů Vysoké školy ekonomické v Praze, jež má jiné postavení i zaměření, a pro region nepředstavují žádný konkrétní přínos. Tedy kromě finančního přínosu pro školu,“ řekl Houška. Problematika regionálního aspektu rozvoje cestovního ruchu je i předmětem velkého zájmu EU, která proto začala pracovat s tzv. vzdělávacími oblastmi cestovního ruchu. Jde o koncepci zapojení většího počtu investorů do systému spolupráce uvnitř sektoru zaměřeného na výchovu lidských zdrojů pro řízení cestovního ruchu na místní nebo regionální úrovni.
Stanislavu Volemanovi se podařilo pro konferenci získat |
Prezident NFHR ČR Pavel Hlinka má na odborné vzdělávání u nás |
Se závěry z nedávné konference o vzdělávání v cestovním ruchu vystoupila Doc. PhDr. Renata Wohlgemuthová z Vysoké školy obchodní v Praze. V jejím příspěvku zazněly informace o tom, že i v zahraničí je cestovní ruch jako vysokoškolský obor mladým, a ne zcela profilovaným oborem, že české vysoké školství kráčí podobným směrem jako v západní Evropě, že je třeba klást důraz na výuku cizích jazyků a společenských věd apod. Skutečně objevných poznatků v tomto příspěvku zaznělo poskrovnu.
Poslední řečník prvního bloku, Ing. Liběna Jarolímková z Vysoké školy ekonomické v Praze, se zabývala specifiky vzdělávání průvodců v cestovním ruchu. Zamýšlela se především nad často diskutovanými anomáliemi ve vzdělávání průvodců, tedy nad spletitým systémem různých kurzů, zkoušek odborné způsobilosti apod. Podle Jarolímkové je navíc průvodcovská problematika nedostatečně legislativně upravena, systém vzdělávání průvodců není jednotný, není systémově vyřešeno celoživotní vzdělávání průvodců, není komplexně vyřešeno uznávání kvalifikace v oblasti jazyků, cestovní kanceláře vykazují jen minimální zájem o kvalifikované průvodce a na českém trhu panuje tolerance k porušování zákonů v této oblasti. Řešením je podle Jarolímkové především úprava legislativy.
Druhý okruh příspěvků se týkal možností financování vzdělávání s podporou Evropského sociálního fondu. PhDr. Blažena Křížová z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nejprve představila ESF coby klíčový finanční nástroj pro realizace evropské strategie zaměstnanosti. Popsala, na základě jakých operačních programů je možné z tohoto fondu čerpat prostředky, jaké typy projektů lze podávat apod. Mgr. Irena Palánová z Národního ústavu odborného vzdělávání poté hovořila o projektu PILOT S, tedy pilotním projektu ověřujícím tvorbu a realizaci školských vzdělávacích programů. Zabývala se též projektovými možnostmi škol.
Dobrým nápadem bylo vytvoření třetího bloku příspěvků, který se zaměřil hlavně na požadavky profesních podnikatelských institucí a destinačního managementu ČR na odbornou a jazykovou přípravu pracovníků v cestovním ruchu. Jako první v této části vystoupil RNDr. Ladislav Havel z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Z jeho příspěvku vyplynulo, že regiony nejsou dostatečně seznámeny s možnostmi získávání veřejné podpory. Peněz bylo proto z evropských fondů rozděleno málo, subjekty z regionů na ně neuměly dosáhnout. AČCKA, která má sama zkušenosti s podáváním projektů, je proto připravena podat regionálním podnikatelům pomocnou ruku a zpracovat projekt na vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu.
S mírně kontroverzním příspěvkem poté vystoupil Ing. Pavel Hlinka z Národní federace hotelů a restaurací ČR. Z pozice zaměstnavatele řekl: „Na vzdělávání se dívám tak, jestli lidem pomáhá či nikoli. Čekám, že absolvent po určité době bude moci vykonávat to, co studoval. Nepotřebuji, aby se studenti učili věci, které k výkonu práce nepotřebují.“ Špatná je podle něj situace, kdy zaměstnavatelé musí absolventy škol dál vlastními silami školit. Problém je navíc v tom, že ne všichni pedagogové jsou kvalifikovaní a že cestovní ruch je vyučován i na školách, které s ním nemají nic společného. Školství u nás trpí nedostatečným sepětím s praxí. Hlinka se proto pozastavil nad tím, že školy odmítají nabídky odborníků z praxe, kteří jsou ochotni se na výuce cestovního ruchu podílet. V řadě případů zdarma! Za absurdní označil situaci, kdy sebezkušenější praktik nemůže učit, nemá-li pedagogické vzdělání.
Za Asociaci průvodců pak vystoupil PhDr. Stanislav Voleman. Krátce informoval, že asociace zvolila aktivistický přístup a snaží se nepodléhat tlaku na změkčení požadavků na odbornou způsobilost průvodců. Lepší je podle něj účelně využít finanční prostředky a vložit je zejména do jazykového vzdělávání průvodců. Současný vzdělávací model podle něj silně přeceňuje teorii a podceňuje praxi.
Mgr. Jan Mlčák z CzechTourismu poté na vlastním příkladu coby absolventa anglistiky ukázal, že povolání učitele je u nás podceňováno. Výsledkem je stav, kdy neexistuje síla, která by kvalitní učitele udržela za katedrami. Pak představil plány CzechTourismu na vybraných zahraničních trzích a zmínil se o tom, jakou pozornost věnuje CzechTourism práci s jazyky.
Poslední řádný příspěvek si připravila Mgr. Šárka Tittelbachová z Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Překvapivě právě z jejích úst zazněl názor, že vzdělání v oblasti cestovního ruchu nejvíce postrádají pracovníci ve státní správě, kteří o cestovním ruchu u nás rozhodují. Problémem je podle jejích slov také to, že obor jako takový neumí účinně lobbovat, neboť jeho platforma je roztříštěná. Dále hovořila o tom, co dělá MMR pro cestovní ruch, jaké výzkumné úkoly vypsalo apod. V závěru se zmínila o možnostech veřejné podpory projektů v cestovním ruchu. Peněz je podle ní dost, problém je s kvalitou projektů. „Bolí mne srdce, když vidím, jaké projekty se podporují jen proto, že nejsou jiné,“ prohlásila doslova Tittelbachová.
Konferenci zakončila série diskuzních příspěvků. Doc. RNDr. Jiří Vaníček představil nově koncipovaný obor cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, Doc. Ing. Jarmila Indrová z Vysoké školy ekonomické v Praze hovořila o trendech v cestovním ruchu a možnostech jejich promítnutí do vzdělávání pracovníků pro tuto oblast, Mgr. Zbyněk Tůma z Obchodní akademie a Hotelové školy Trutnov se zabýval modernizací výuky cestovního ruchu pomocí informačních technologií a PhDr. Jaroslava Nováková z Pražské informační služby doškolováním průvodců jako důležité součásti udržení kvality průvodcovské práce. Obecně se ukázalo, že problémů ve vzdělávání v cestovním ruchu je v České republice požehnaně. Příští ročník konference (bude-li nějaký) by proto bylo dobré zaměřit na užší okruh problémů. A do diskuze více zapojit podnikatelskou sféru a zástupce profesních organizací.
Petr Manuel Ulrych