Výzvy v odborném vzdělávání se zaměřením na cestovní ruch, hotelnictví a gastronomii

Vysokoškoláků bude přibývat

Oborové zaměření na cestovní ruch, hotelnictví a gastronomii je jedním z pěti nejvyhledávanějších na středních školách a vzhledem k tomu, že do roku 2024 bude střední školy navštěvovat o 38 % žáků více než v roce 2015, lze předpokládat absolutní nárůst počtu žáků. Zásadním omezením se stává zvyšování počtu žáků s dysfunkcemi ve vzdělávání, přičemž i v tomto oboru vzrůstá procento žáků s dyspraxií, specifickou poruchou učení, vyjadřující snížení pohybových a motorických schopností.

Naproti tomu je zřejmý nízký zájem uchazečů o odborné vzdělávání s výučními listy. Této skutečnosti nahrává i fakt, že na střední školy s maturitní zkouškou mohou být přijímáni i uchazeči bez ukončeného základního stupně vzdělání, neboť stačí absolvování devítileté povinné školní docházky (například absolvované ukončením 8. třídy…).

Na všech českých vysokých školách studuje necelých 290 000 studentů (MŠMT, 2020). Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva v České republice se pohybuje okolo 20 %, nicméně v Evropské unii dosahuje přibližně jedné čtvrtiny obyvatel ve věkové skupině 15–74 let. Celostátnímu průměru se vymyká Praha, kde dosahuje podíl vysokoškoláků 40 %. Z toho je zřejmé, že počet vysokoškoláků se bude v Česku do budoucna zvyšovat.

Pandemie covid-19 a její vliv na vzdělávací proces

Současná pandemie covid-19 je velkou výzvou nejen v distančním (on-line) vzdělávání, ale i v zajištění praktické výuky v odborných předmětech a v zabezpečování praxí. V době téměř úplného uzavření ubytovacích a stravovacích zařízení je praktická výuka téměř utlumena. Je třeba zároveň upozornit na fakt, že dlouhodobě jsou u žáků i studentů identifikovány tendence vyhýbat se nejen teoretickému vyučování, ale právě i praxi. Přesto je nezbytné spolupráci škol a zaměstnavatelů v odborném vzdělávání nadále věnovat pozornost (viz tabulku). Tam, kde probíhá odborný výcvik, je možné získat finanční výhodu (slevu) u daně z příjmu jak pro fyzické osoby podnikající, tak pro právnické osoby.

Ve vzdělávacích procesech bude nutné reflektovat celospolečenské změny vyvolané touto zdravotní krizí. Cestovní ruch patří mezi nejvíce zasažené sektory národního hospodářství v globálním měřítku. Jen za prvních osm měsíců roku 2020 klesl počet realizovaných mezinárodních příjezdů o 70 % ve srovnání s předchozím rokem (UNWTO, 2020).

Průmysl 5.0 i v sektoru cestovního ruchu

Zatímco Průmysl 4.0 byl postaven na konceptu plné digitalizace a automatizace, u Průmyslu 5.0 se předpokládá zvýšení nároků směřujících ke spolupráci robotů a lidí. Právě prvky automatizace, digitalizace, elektronizace či robotizace se dotknou bezpochyby i procesů v cestovním ruchu (smart check-in, dobíjecí stanice pro elektromobily, roboty v hotelech a restauracích atp.) a bude nutné na tyto inovační procesy a trendy průběžně připravovat ve výuce a při studiu žáky a studenty. I v oboru osobních služeb, do kterých cestovní ruch, hotelnictví a gastronomie spadají, bude sílit trend k postupnému omezování sociálních kontaktů a k částečnému nahrazování lidské práce chytrými technologiemi. Přes to všechno zůstane lidská síla vždy neoddiskutovatelným faktorem jakékoliv lidské činnosti a v oboru služeb bude nutné klást důraz na spolupráci lidí a automatizačních technologií.

Tab.: Zapojení zaměstnavatelů do středního odborného vzdělávání

 Zdroj: Pracný, Z. MŠMT, 2018

Přes současné problémy je odborné vzdělávání důležité

Podle údajů ze Satelitního účtu cestovního ruchu (ČSÚ, 2020) pracuje v Česku v cestovním ruchu 240 000 osob, což odpovídá 4,4% podílu na celkové zaměstnanosti. Zároveň se uvádí, že tyto oficiální údaje je nutné v cestovním ruchu navýšit zhruba o 20 %, protože údaje o zaměstnanosti jsou v důsledku vlivu šedé ekonomiky v cestovním ruchu podhodnoceny. Počet zaměstnaných osob v českém cestovním ruchu je dlouhodobě stabilní, mírně se snížil po ekonomické (finanční) krizi před deseti lety. Současná zdravotní krize bude mít nepochybně vliv na počet pracovních míst v cestovním ruchu (nejen v Česku), nicméně tento vliv bude dočasný, odhadem v horizontu 3–4 let. Potřeba středoškolsky i vysokoškolsky kvalifikovaných zaměstnanců v budoucnu opět vzroste. Především s ohledem na nové výzvy a trendy, kterým bude obor čelit.

Šetření Národního ústavu pro vzdělávání

Z šetření Národního ústavu pro vzdělávání (2018) vyplývá, že stejný obor (65 – Gastronomie, hotelnictví, turismus) by znovu studovalo 53 % žáků, což je méně než průměr. Důvodem jsou především ztráta zájmu o obor a nízké mzdy. Pouze 24 % žáků předpokládá, že se uplatní v oboru a 42 % si chce hledat práci v příbuzném oboru. Relativně pozitivně je hodnocena úroveň cizího jazyka, naopak slabší je úroveň práce na PC.

Národní pedagogický institut České republiky, který vznikl sloučením Národního ústavu pro vzdělávání a Národního institutu pro další vzdělávání ke dni 1. ledna 2020, bude jistě věnovat i nadále pozornost problematice odborného vzdělávání i v cestovním ruchu, hotelnictví a gastronomii. A to i v kontextu letošního 350. výročí odkazu učitele národů J. A. Komenského.

Vzdělávací sekce Asociace hotelů a restaurací ČR

Je vhodné zmínit, že problematice vzdělávání v oboru se kontinuálně věnuje vzdělávací sekce Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR), jejíž členové si průběžně vyměňují informace jak na jejích jednáních, tak na workshopech, které se za vysokého zájmu účastníků uskutečnily v letech 2018 a 2019 na Vysoké škole hotelové v Praze. V roce 2020 se tato akce bohužel z důvodu pandemie covid-19 nemohla uskutečnit. Stejně tak nebude bohužel vyhlášena za rok 2020 ani Škola roku v rámci Výročních cen AHR ČR.