Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zveřejnilo v září výsledky příjezdového cestovního ruchu České republiky za první pololetí. Z výzkumu, který pro ministerstvo průběžně zpracovává agentura STEM/MARK, vyplynulo, že situace v incomingu byla o poznání růžovější, než se původně zdálo.
Náměstek ministra pro rozpočet, legislativu a cestovní ruch Ing. Jiří Vačkář k výsledkům za první pololetí řekl, že cestovní ruch prochází vývojem, jenž s sebou nese pozitivní i negativní prvky. Z oněch negativních zmínil především nebývalé zpevnění kurzu koruny, které se na incomingu podepsalo. Zároveň ale odmítl některé poplašné zprávy, které před pár týdny prošly médii: „Někteří si mohou říkat, co chtějí, my jako státní úředníci však musíme pracovat s reálnými čísly. A ta hovoří jasně. Příjmy z cestovního ruchu dosáhly 63 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 3,5 procenta. Znamená to tedy, že se celková čísla vyvíjejí pozitivně, i když uvnitř dochází k jistým posunům.“ Na tiskové konferenci, svolané speciálně kvůli prezentaci výsledků českého cestovního ruchu za první pololetí, pak s povděkem kvitoval, že se začíná dařit lákat turisty do regionů. Připomněl, že podpora tohoto trendu je jedním z cílů aktuální Koncepce státní politiky cestovního ruchu a že to byl také jeden z důvodů, proč byly prakticky veškeré prostředky z evropských fondů určené na rozvoj infrastruktury převedeny z ministerstva na kraje. Vačkář dále konstatoval, že pozitivní saldo cestovního ruchu se nemění.
Podle Jiřího Vačkáře se incoming vyvíjí dobře, i on však vidí některé negativní trendy |
Údaje o příjmech a výdajích na cestovní ruch pak zveřejnila Česká národní banka. Je z nich patrné, že příjmy cestovního ruchu neustále rostou. „Zatímco v roce 2001 byly v prvním pololetí zaznamenány devizové příjmy z cestovního ruchu v objemu 52 183 milionů korun, v letošním roce vzrostla tato částka na 65 430,5 milionu korun,“ komentuje tyto údaje ředitelka Odboru cestovního ruchu MMR PhDr. Blažena Křížová. Meziročně se pak příjmy ve sledovaném období zvýšily o 3,5 procenta. Při vyjádření v eurech byl nárůst více než patnáctiprocentní, v dolarovém vyjádření dokonce více než třiatřicetiprocentní.
Blažena Křížová informovala, že v korunách se příjmy z cestovního ruchu meziročně zvýšily o 3,5 procenta |
Podívejme se ale na pololetní výsledky detailněji. Předně je třeba uvést, že se jedná o výsledky výzkumu, který již od roku 2005 pro ministerstvo realizuje agentura STEM/MARK. Výsledky výzkumu slouží Českému statistickému úřadu jako jeden z podkladů pro zpracování Satelitního účtu cestovního ruchu. „Hlavním cílem průzkumu je popsat počet a strukturu zahraničních návštěvníků České republiky, jejich výdaje, důvody návštěvy a další parametry,“ osvětluje pozadí šetření Jan Tuček, ředitel společnosti STEM/MARK. Dotazování probíhá na osmnácti hraničních přechodech, na nádražích a na pěti mezinárodních letištích České republiky. Od dubna 2005 bylo uskutečněno přes 80 tisíc rozhovorů, vzorek je tedy opravdu reprezentativní.
„Není pravda, že k nám zahraniční turisté přestávají jezdit,“ řekl Jan Tuček a své tvrzení doložil výsledky hraničního šetření za první pololetí |
Základním výsledkem projektu je počet zahraničních návštěvníků České republiky. Ten byl pomocí statistických metod odhadnut na 10,188 milionu za prvních šest měsíců. Jen pro úplnost dodejme, že Český statistický úřad za tuto dobu vykázal číslo 3,128 milionu turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních. STEM/MARK pracuje i s jednodenními návštěvníky, tranzitujícími návštěvníky či s těmi, kteří jsou ubytováni v soukromí nebo v malých ubytovacích zařízeních nesledovaných ČSÚ. Počet zahraničních návštěvníků se podle STEM/MARK v prvním pololetí meziročně snížil o 0,4 %, a to zejména kvůli úbytku jednodenních a tranzitujících návštěvníků.
Nejpočetnější skupinu zahraničních návštěvníků představují turisté s minimálně jedním přenocováním v ČR (44 %). Jejich počet se v prvním pololetí 2008 meziročně zvýšil o 5,6 % (o 243 tisíc). Počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních meziročně vzrostl o 3,6 % (o 109 tisíc).
Pokud jde o zdrojové země, nejvíce turistů přijíždí do Česka ze států sousedících s ČR (47 %), nejčastěji z Německa (21 %). Početnou skupinu představují rovněž Britové (15 %). Hlavními důvody návštěvy jsou rekreace a zábava (48 %), práce (24 %) a návštěva příbuzných a známých (22 %). „Není pravda to, co občas čítám v tisku, a sice že k nám zahraniční turisté přestávají jezdit, protože už u nás byli, neumíme jim nabídnout turistické produkty a podobně,“ řekl na tiskové konferenci Jan Tuček. Výsledky průzkumu jeho společnosti hovoří úplně jinak – asi 15 % zahraničních turistů (tedy těch, kteří se alespoň jednou ubytují) k nám jezdí minimálně jednou měsíčně. Vezmeme-li v úvahu i jednodenní a tranzitující návštěvníky, podíl těch, kteří k nám jezdí alespoň jednou měsíčně, se zvýší na 25 %. Vůbec první návštěvu ČR absolvovalo 34 % zahraničních turistů.
Největšímu zájmu turistů se tradičně těší Praha. Zahraniční turisté v Česku přenocovali v průměru čtyři noci, nejčastěji v hotelech, čtvrtina se ubytovala bezplatně. Jejich průměrné celkové výdaje v prvním pololetí 2008 na osobu a den činily 2 200 Kč. V meziročním srovnání jejich výdaje mírně poklesly (1,2 %). Z jednotlivých národností u nás nejvíce utrácejí Norové (4 536 Kč/den), Finové (3 766 Kč), Irové (3 736 Kč), Dánové (3 618 Kč), Australané (3 523 Kč), Rusové (3 520 Kč) a Američané (3 284 Kč). Největší část výdajů zahraničních turistů připadá na stravování v restauracích, nákup zboží a ubytování.
Průzkum poukázal na jeden nepříliš pozitivní jev, a sice rostoucí počet turistů ubytovaných bezplatně u známých či příbuzných. Zatímco v roce 2005 se u nás takto ubytovalo asi 16 % zahraničních turistů, letos již 25 %. Dá se přitom jen spekulovat, zda skutečně má u nás tolik cizinců příbuzné a známé, nebo jestli jde spíše o projev fenoménu ubytování načerno, kdy stát přichází o nemalé prostředky.
Průměrná délka pobytu zahraničních turistů u nás podle STEM/MARK klesá. Zatímco v loňském prvním pololetí dosáhla 4,4 přenocování, letos jen 3,98 přenocování. Nejdéle u nás zůstávají Rusové (9,3 noci), Ukrajinci (9,0), Američané (7,5), Australané (6,2) a Kanaďané (6,0).
Druhou nejpočetnější skupinu zahraničních turistů představují jednodenní návštěvníci (42 %). Jejich počet se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku naopak snížil o 5,4 % (o 248 tisíc). Tito návštěvníci k nám přijíždějí výhradně ze sousedních států – nejvíce z Německa (62 %) a nejčastěji za nákupy (74 %). Průměrné celkové výdaje jednodenních turistů v prvním pololetí 2008 na osobu a den činily 1 870 Kč (meziroční pokles o 2,9 %). Poslední skupinu zahraničních návštěvníků představují tranzitující návštěvníci (osoby, které ČR pouze projíždějí a jejichž hlavním cílem je jiný stát). Ti se na celkovém počtu zahraničních návštěvníků podílejí 14 %. Jejich počet se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku snížil o 2,1 % (o 32 tisíc). Nejčastěji se jedná o Poláky (41 %).
Nejnavštěvovanějším místem je i nadále Praha s 1,9 mil. zahraničních turistů (meziroční nárůst oproti roku 2007 o 3,6 %). Z hlediska celkového podílu zahraničních návštěvníků však Praha oproti roku 2006 ztrácí 6 % a ve srovnání s rokem 2007 se jedná o pokles 2 %. Na druhém místě v návštěvnosti je Karlovarský kraj (+4,5 %) a na třetím místě Jihomoravský kraj (+8,1 %). Výrazného nárůstu dosáhl např. Zlínský kraj (+16,4 %) nebo Moravskoslezský kraj (+13 %). Pokles byl naopak zaznamenán v kraji Vysočina (-8,7 %) a ve Středočeském kraji (-8,4 %). Z uvedených údajů je tedy patrné, že do povědomí zahraničních návštěvníků se kromě Prahy začínají dostávat ve vyšší míře i další regiony ČR.
Spolupráce MMR a agentury STEM/MARK by měla pokračovat i v příštích letech, kontinuita statistik by tak měla zůstat zachována.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych