Výjezdový cestovní ruch USA

Občané Spojených států amerických patří mezi nejvíce cestující turisty na světě. Ročně jich vycestuje do zahraničí přibližně 40 milionů (viz Graf 1), kde utratí více než 70 miliard amerických dolarů (1,4 bilionu korun).

Výjezdy amerických turistů měly od počátku 90. let rostoucí charakter, který byl však přerušen v roce 2001, kdy došlo k teroristickým útokům na Světové obchodní centrum a na Pentagon. Propad následoval i v roce 2002, kdy dozníval strach Američanů z cestování. V roce 2003 pro změnu přibrzdila výjezdový cestovní ruch USA válka v Iráku a šířící se epidemie SARS v Asii. Teprve od roku 2004 můžeme hovořit o uvolnění výjezdů Američanů do zahraničí (viz Graf 1 a Tabulka 1).

Tabulka 1 – Výše výdajů na cestování dle států světa v roce 2006
(v mld. USD)

Zdroj: UNWTO

Občané Spojených států amerických cestují nejčastěji do sousedního Mexika a Kanady. V Evropě Američany nejvíce láká Velká Británie, Francie a Itálie. Česko se v pořadí zemí dle návštěvnosti řadí na 28. místo, což je lepší pozice, než zaujímá sousední Polsko (viz Tabulka 2).

Tabulka 2 – Pořadí států dle návštěvnosti amerických turistů 2006

Zdroj: ITA

Návštěvnost Evropy postihly obdobné trendy v chování amerických turistů, jaké byly zaznamenány na celosvětové úrovni. Lze konstatovat, že jejich intenzita ovlivněná propadem počtu příjezdů byla dokonce větší. Spojené státy jsou největší zdrojovou zemí přijíždějících turistů na starý kontinent. Do Evropy v současnosti míří každý třetí americký turista, který překračuje hranice Spojených států. Tento podíl je ve srovnání s ostatními kontinenty poměrně výrazný, má však klesající charakter ve prospěch ostatních makroregionů (zejména Asie). Současné pomalejší tempo nárůstu příjezdů můžeme vysvětlit sílícím kurzem eura k americkému dolaru. Evropa se podle přepočtu měnového kurzu stala v průběhu posledních 7 let pro Američany dražší.

V budoucnu by mohlo dojít k dalšímu poklesu příjezdu Američanů do Evropy, neboť Evropská komise uvažuje o zavedení obdobných bezpečnostních opatření, jaká existují při vstupu do USA. Američanům mířícím do Evropy hrozí komplikované registrační požadavky obdobné těm, které požaduje americká administrativa po Evropanech za účelem větší bezpečnosti USA. Dle tohoto nařízení by cizinci cestující do EU museli před svou cestou podat oznámení o svém úmyslu navštívit některou ze zemí EU, což by jistě vedlo k poklesu návštěvnosti celé Evropské unie (viz Graf 2).

Oblast, kam ovšem stále častěji ve větší míře Američané cestují, je Asie (vyjma Blízkého východu). Jedná se o poměrně bezpečnou a cenově snadno dostupnou destinaci, kde se neprojevil pokles amerického dolaru. Asie však také v průběhu posledních let zaznamenala negativní výkyvy v podobě onemocnění SARS (2002), teroristické útoky na Bali (2002), a především ničivou vlnu tsunami (2004). V současné době si Američané Asii oblíbili, jak již bylo zmíněno, díky cenové dostupnosti i sílícím obchodním vztahům mezi USA a Čínou. Asie se stává velmi atraktivním ekonomickým regionem pro obchodní cesty. Na druhou stranu Američané výrazně ztrácejí zájem o cestování do tradičně dlouhodobě oblíbeného Karibiku. Mnoho Američanů již tuto destinaci navštívilo opakovaně a hledají proto další zajímavá místa v jiných oblastech světa.

Příjezdy turistů z USA do Česka

Do střední a východní Evropy přijíždí každoročně přibližně 4 % všech Američanů cestujících do zahraničí. Cílem mnoha Američanů ve střední Evropě je návštěva především čtyř měst – Prahy, Vídně, Budapešti a Krakova. Američané nevědí mnoho o evropské historii. Jezdí proto do Evropy, aby viděli něco, co v Americe nenajdou. Střední a východní Evropa je navíc pro Američany stále novou destinací s potenciálem dalšího růstu.

Američané jsou poměrně výrazně limitovaní rozsahem dovolené. V USA hrají odbory mnohem nižší úlohu než v Evropě, a tak američtí zaměstnanci disponují většinou dvoutýdenní dovolenou a v prvním pracovním roce mají dokonce nárok pouze na 5 dní pracovního volna. Naproti tomu například v EU je průměrná délka dovolené 27 pracovních dnů. Američané, kteří jezdí do Evropy, zde zůstávají v průměru 14 dní až 3 týdny. Obětují tak na své cesty po Evropě celou svou dovolenou, což je pro ně spolu s cestovními výdaji poměrně finančně náročné.

Vývoj návštěvnosti amerických turistů v hromadných ubytovacích zařízeních v Česku vzrostl od počátku 90. let (r. 1993) do současnosti (r. 2006) více než trojnásobně na dnešních 320 tisíc (viz Graf 3). Obdobně rostl i vývoj počtu přenocování (viz Graf 4). Američtí turisté v Česku dlouhodobě zůstávají v průměru 3 dny a navštěvují především Prahu.

Američané jsou zvyklí z domova na vysokou kvalitu služeb, která v Česku stále často chybí. Jedná se o velmi bonitní klienty, kteří neváhají za kvalitu náležitě zaplatit. Svědčí o tom i počet Američanů ubytovaných v 5* hotelech (viz Graf 5). Mezi všemi zahraničními hosty dlouhodobě zaujímají první místo v návštěvnosti 5* hotelů v Česku a výrazně v tomto subsegmentu ubytovacích služeb převyšují hosty z ostatních zemí. Každý třetí americký turista, který se v Česku ubytovává, zůstává během svého pobytu v 5* hotelu. Obdobná situace je i v případě 4* hotelů, kde Američané tvoří velmi významnou skupinu hostů (viz Graf 6).

V posledních letech se však američtí turisté začínají řadit k těm méně majetným, alespoň dle přepočtu měnových kurzů. Tato skutečnost je způsobena poklesem amerického dolaru (viz Graf 7). Přitom ještě v roce 2000 a 2001 se dolar prodával za téměř čtyřicet českých korun, což vedlo k tomu, že Česko bylo pro Američany velmi levnou destinací. Slabý dolar však obecně vede řadu amerických turistů k zájmu o domácí rekreační oblasti (Florida, národní parky USA) před cestami po relativně dražší Evropě.

Dle údajů U. S. Department of Commerce, ITA, navštěvuje Česko o 10–20 % více amerických turistů, než udává Český statistický úřad. ČSÚ totiž eviduje pouze ty americké turisty, kteří se ubytovávají v hromadných ubytovacích zařízeních. Ze statistik jsou tak vyjmuti Američané, kteří se ubytovávají soukromě (pronájem bytů) nebo u příbuzných a známých. Podle sčítání v roce 2002 se 1,7 milionů Američanů hlásí k českým nebo československým předkům. Část těchto Američanů čas od času navštěvuje Česko a ubytovává se u svých příbuzných. Jedná se o poměrně početnou skupinu, která může obecně ovlivnit velikost návštěvnosti v Česku (viz Tabulka 3).

Tabulka 3 – Státy USA s největším počtem Američanů hlásících se k českému původu (r. 2000)

Zdroj: US Census

Další skupinou jsou Američané s nečeským původem, kteří v Česku zůstávají delší dobu, než je u běžných turistů obvyklé. Tento jev byl charakteristický pro počátek 90. let. Snadno šlo v té době zaznamenat intenzivní přítomnost Američanů v centru Prahy. Jejich počet se odhadoval na 25 tisíc (pouze v Praze). Američané se velmi lišili od jiných národností, které zaplavily metropoli. Plnili hospody, bary, a některé dokonce zakládali. Příkladem může být Joe’s bar – jeden z prvních pražských barů s angličtinou jako oficiálním jazykem nebo restaurace Jáma. Praha se v té době přirovnávala k Paříži dvacátých let minulého století a pro mnoho Američanů byla městem druhých šancí. Část těchto Američanů zde začala úspěšně podnikat nebo pracovat. Zlomovým se však stal rok 1995, kdy život v Praze začal být dražší a počet Američanů se tak snížil. Dnes podle odhadů žije v Praze okolo deseti tisíc Američanů. V centru města existuje mnoho amerických barů a restaurací.

Typický americký turista navštěvující ČR je však podle CzechTourism charakteristický následujícími rysy:
• Od 90. let posun směrem k movitější klientele
• Už navštívil Londýn, Paříž, Řím
• Věk: + 35 let, velká skupina movitých, aktivních důchodců
• Náročný na kvalitu, ale ochotný za ni zaplatit
• Silné konzumní zaměření – jídlo, nákupy, suvenýry
• Omezený fond dovolených, tendence spojovat 2–3 země – Česko, Rakousko, Maďarsko
• Průměrná doba pobytu 3 dny

Nejčastěji zmiňovaná negativa a pozitiva amerických turistů navštěvujících Česko:

Negativa:
• Češi používají klimatizaci velmi omezeně
• Absence oblíbených mexických restaurací
• Špatná jazyková vybavenost Čechů
• Okrádání (jak na ulici, tak i ve službách)

Pozitiva:
• Česko = bezpečná a přátelská destinace
• Američané vízum do Česka nepotřebují
• Nejznámější ze zemí „nové Evropy“
• Dobrá pověst Prahy
• Poměr kvalita/cena
• Historie a památky

Česko je pro Američany lákavé tím, že stále i po 18 letech balancuje na hranici mezi východní a západní Evropou. Pro většinu potenciálních návštěvníků z USA je tak Česko synonymem něčeho nového a originálního. Navíc Američané hodnotí východní Evropu jako nezkaženou, méně komerční a autentičtější, než se jim obecně jeví západní Evropa.

Praha je mezi americkými turisty známější než Česko a zájem o naše hlavní město neustává. Jak dokládá Graf 8, návštěvnost ostatních krajů je takřka minimální. O Prahu a městskou turistiku je dlouhodobě největší zájem. Pobyt v Praze američtí turisté případně spojují s návštěvou Karlových Varů nebo Českého Krumlova. Jistou mírnou výjimkou je mezi regiony Jihočeský kraj s již zmíněným atraktivním Českým Krumlovem. Limitujícím faktorem rozvoje cestovního ruchu mimo hlavní město je špatná infrastruktura i ubytovací služby odpovídající úrovně (4* a 5* hotely s dostatečnou kapacitou – nad 40 osob).

Zdroje informací využívané americkými turisty u zaoceánských cest (podle CzechTourism):
• Přátelé a příbuzní 16 %
• Aerolinie 24 %
• Internet 33 %
• Cestovní kancelář 40 %

Negativa a překážky vnímané potenciálními návštěvníky z USA:
• Neznalost destinace, absence zkušenosti s destinací
• Obavy z komunikačních problémů
• Obavy ze špatných dopravních možností
• Nejistota u infrastruktury (hotely, restaurace)
• Nedostatek informací, nedostatek času sbírat a studovat informace

V budoucnu lze spatřovat další rozvoj v propagaci českého lázeňství, které představuje možný značný skrytý potenciál (krátké, luxusní lázeňské pobyty – max. 3 dny). V New Yorku funguje od roku 1996 zastoupení agentury CzechTourism, která pomáhá propagovat příjezdový cestovní ruch do Česka. Zastřený potenciál nabízí i rozvoj dalších mimopražských destinací, ve kterých je možné navštívit sklárnu nebo pivovar a spojit ho s kulinárním programem. Velmi zajímavou je americká židovská klientela, která Česko i východní Evropu navštěvuje opakovaně. Velmi žádané se v posledních letech staly neobvyklé zážitky připravené pro individuální klientelu. Jedná se o soukromé návštěvy hradů a zámků nebo pronájmy atraktivních objektů. Další příležitostí je například vojenská turistika – v Plzni bylo otevřeno první muzeum americké armády v celé východní Evropě, které mohou navštěvovat i američtí turisté. Záležet však při rozvoji příjezdového cestovního ruchu bude i na vývoji kurzu domácí měny vůči americkému dolaru i vstupu české koruny do eurozóny. Další růst návštěvnosti může také zásadním způsobem ovlivnit posílení přímých transatlantických letů z Prahy.

Letecká doprava
Z pražského letiště funguje přímé spojení do Atlanty a New Yorku. Jinak se do USA cestuje s přestupem.
• Atlanta – denně (Delta Airlines) od letošního roku
• New York – denně (ČSA)

K propagaci příjezdového cestovního ruchu z USA do Česka slouží zastoupení pobočky CzechTourism v New Yorku, která zde funguje již od roku 1996. Ve Spojených státech amerických funguje na 70 touroperátorů, kteří mají ve své nabídce zájezdy do Česka. Celkem 8 touroperátorů se na Česko specializuje:
• AVE
• Bendo Travel
• Central Europe Holidays
• Central Europe Vacation/Tatra Travel
• Kolotour Bicykle Holidays
• La Boheme
• Paul Laifer Tours
• Path Finders
• Romantic Czech Tours
• Summit International Travel
• Tatra Travel
• Weber Travel Bureau

V Česku se na příjezdový cestovní ruch z USA specializuje 16 cestovních kanceláří nebo cestovních agentur:
• ADR International
• Discovery Tours
• Martin Tour Praha
• Prague International
• Welcome Touristic Praha

Připravila agentura Mag Consulting.
www.magconsulting.cz