Výdaje na cestovní ruch na municipální úrovni

Cestovní ruch je pro řadu obcí jedním ze strategických cílů rozvoje. Hlavními důvody pro podporu cestovního ruchu z veřejných zdrojů jsou přínosy do místních rozpočtů ve formě místních daní a poplatků, podpora zaměstnanosti, podnikání, ekonomizace kultury prostřednictvím cestovního ruchu a zvyšování kvality života obyvatel.

Po období masivní podpory z evropských fondů stojí stát, kraje i obce před rozhodnutím, jaké aktivity v oblasti cestovního ruchu podporovat z veřejných zdrojů. S tím souvisí i zcela legitimní požadavek na zvyšování efektivity, účinnosti a hospodárnosti veřejných výdajů.

V zahraničí existuje řada modelů podpory cestovního ruchu, vymezených právní úpravou rozpočtů veřejných korporací. Výdaje na cestovní ruch jsou řešeny převážně ve vztahu k výběru místních daní/poplatků a jsou účelově vázané. Ani zde však není pojem „výdaj na cestovní ruch“ definován jednoznačně.

V zemích, kde jsou výdaje na cestovní ruch účelově vázány, se sledují výdaje na následující činnosti:

• místní a regionální management destinace, který je odpovědný za marketingová opatření, která jsou účinná a budují společnou konkurenceschopnou značku destinace;
• zkvalitnění atraktivit cestovního ruchu (produktů) pro návštěvníky;
• podpora místního podnikání s vazbou na cestovní ruch;
• náklady obce spojené s rozvojem cestovního ruchu.
   

Vysoká škola hotelová v Praze provedla v roce 2015 dotazníkové šetření v rámci projektu Vliv místních poplatků na rozvoj cestovního ruchu pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Respondenty bylo 36 obcí, pro které je cestovní ruch významnou prioritní oblastí rozvoje, a v jejichž rozpočtu jsou příjmy z místních poplatků ve vztahu k cestovnímu ruchu významnou položkou. Představitelé těchto obcí považují za hlavní důvod k podpoře cestovního ruchu ve své obci zaměstnanost a nové pracovní příležitosti včetně podnikatelských, rozvoj obce a zvýšení jejích příjmů, vliv na památky a na rozvoj lázeňství.

Sledování příjmů a výdajů na cestovní ruch je součástí odpovědného plánování rozvoje obcí. V České republice jsou výdaje na řízení a organizování cestovního ruchu na úrovni obcí součástí rozpočtové skladby dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Výdaje na cestovní ruch jsou uváděny v paragrafu 2143 Cestovní ruch. Tato položka však bývá často nulová nebo obsahuje minimální částku. Obce uvádějí výdaje na cestovní ruch obce často na jiných položkách v rozpočtové skladbě. Navíc jsou údaje zkreslené silnou podporou cestovního ruchu z Regionálních operačních programů v minulých letech.

Překvapivě nízká je podpora činnosti organizací cestovního ruchu, které mají koordinovat činnosti subjektů v oblasti cestovního ruchu s cílem zvýšit konkurenceschopnost destinace.

Závěry dotazníkového šetření ukazují, že hlavním výdajem převážné většiny obcí je podpora kulturních akcí a dalších činností kulturních organizací. Řada aktivit a činností v oblasti kultury je však využívána zcela nebo z větší části pouze rezidenty. Naproti tomu kulturní akce, které mají jednoznačný dopad na rozvoj cestovního ruchu (kulturní akce s návštěvností nad 50 % nerezidentů), sleduje a podporuje pouze 6 obcí. Překvapivě nízká je podpora činnosti organizací cestovního ruchu, které mají koordinovat činnosti subjektů v oblasti cestovního ruchu s cílem zvýšit konkurenceschopnost destinace a její šanci na prosazení na trhu cestovního ruchu.

V současné legislativní úpravě nelze obcím určit/nařídit, aby prostředky získané z místních poplatků s vazbou na cestovní ruch povinně vracely zpět do cestovního ruchu (nebo alespoň určitý procentuální podíl).

Současná legislativní úprava neumožňuje povinně vyžadovat účelovou vázanost využití příjmů z poplatků s vazbou na cestovní ruch na reinvestování do jeho rozvoje. Přesto nebo právě proto je žádoucí obcím doporučit, aby přiřazovaly ve svých rozpočtových soustavách k nejvýznamnějším příjmům odpovídající výdaje. Následně by měly hodnotit příjmy a výdaje v závislosti na výkonech cestovního ruchu a realizovaných rozvojových strategiích.

Uplatnění takového způsobu sledování výdajů na cestovní ruch může do jisté míry substituovat účelovou vázanost prostředků z místních poplatků, kterou požadují významní aktéři cestovního ruchu v České republice (Fórum cestovního ruchu ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR). Sledování a hodnocení výdajů obcí na cestovní ruch v přímé vazbě na prostředky z místních poplatků by mělo být základem pro stanovení povinných ukazatelů v dotačních titulech z veřejných rozpočtů.