Téměř po třech letech od zahájení zpracování Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013 (dále jen „Koncepce“) byl tento důležitý strategický materiál pro rozvoj cestovního ruchu v České republice dne 7. listopadu 2007 usnesením č. 1239 schválen vládou ČR.
Proč to trvalo tak dlouho?
Když vláda ČR usnesením č.23 ze dne 5. ledna 2005 uložila Ministerstvu pro místní rozvoj ČR (MMR) zpracovat novou Koncepci, zdálo se, že je dostatek času k tomu, aby mohl být tento dokument důkladně připraven a projednán tak, aby byl včas předložen do vlády ke schválení. Po zahájení prací se však brzy ukázalo, že předkladatele Koncepce nečeká snadný úkol.
Vzhledem k tomu, že zpracování takto významného strategického dokumentu představovalo velmi náročný úkol, bylo pro MMR zcela nezbytné zahájit velmi intenzivní diskuzi s co nejširším spektrem subjektů, které v oblasti cestovního ruchu působí. Za tímto účelem proto vzniklo několik platforem pro průběžné projednávání Koncepce. Spektrum subjektů, které se mohly k návrhu Koncepce vyjadřovat, bylo velmi široké, zahrnovalo zástupce z řad veřejné správy (další ústřední orgány státní správy, kraje), akademické obce, odborné a profesní veřejnosti. Ke Koncepci se mohla průběžně vyjadřovat i veřejnost, a to prostřednictvím prezentací při příležitosti konání různých seminářů, konferencí a veletrhů cestovního ruchu. Z hlediska jejího vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví byla koncepce v rámci procesu SEA podrobena posuzování na základě zákona. Cílem MMR vždy bylo se všemi subjekty diskutovat otevřeně, naslouchat jejich připomínkám a pokusit se mnohdy protichůdná stanoviska do Koncepce zapracovat.
Na podzim 2006 byla již Koncepce projednána a připravena k předložení do vlády. V povolebním období přišla s novou vládou změna v systému financování cestovního ruchu ze strukturálních fondů EU. Hlavní část této podpory byla přesunuta z národní úrovně na úroveň regionální, do právě vytvářených regionálních operačních programů. Na toto rozhodnutí musela reagovat i připravovaná Koncepce. MMR se proto rozhodlo požádat vládu o prodloužení termínu jejího předložení do 30. června 2007.
Poté se znovu rozběhl kolotoč projednávání Koncepce se všemi výše zmíněnými subjekty, který vedl k jejímu poměrně výraznému přepracování. Po zapracování všech změn a po novém projednání byla Koncepce opět připravena k předložení do vlády. Tentokrát se sice na program jednání dostala, její schválení však bylo odloženo. Oficiálním důvodem bylo nedostatečné projednání na meziresortní úrovni. Koncepce proto byla opět postoupena k připomínkám některým resortům. V následném vypořádání se naštěstí všechny připomínky podařilo dostatečně uspokojivě vyřešit, a tak mohla být Koncepce znovu předložena do vlády a nakonec i schválena.
Co je cílem schválené Koncepce?
Základním cílem Koncepce je rozvoj odvětví cestovního ruchu, který vychází z aktivizace zejména privátních zdrojů zaměřených na cestovní ruch, systémového a koncepčního přístupu veřejné správy na všech úrovních jako zdroje konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a hospodářského růstu, zejména v územích s vhodným potenciálem pro efektivní rozvoj tohoto odvětví.
Vzhledem k významu odvětví cestovního ruchu a jeho citlivosti k vnějším zásahům je také klíčovým úkolem Koncepce zabezpečení koordinace a návaznosti koncepčních dokumentů a legislativních norem zodpovědných resortů za účelem vytvoření potřebných vztahů a vazeb mezi klíčovými subjekty a vytvořit tak odpovídající podmínky pro rozvoj cestovního uchu.
Cílem Koncepce je rovněž přispět ke zlepšení vnímání postavení odvětví cestovního ruchu v národním hospodářství ČR. Pozice cestovního ruchu jako významného národohospodářského sektoru je totiž dlouhodobě nedostatečná a je úkolem všech subjektů v něm působících pracovat na zlepšení tohoto stavu.
Co je obsahem Koncepce?
Koncepce je střednědobý strategický dokument, který vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu a účinnými nástroji se snaží podněcovat jeho další rozvoj. Vlastní dokument je rozdělen do několika částí. První část zahrnuje poměrně obsáhlou analýzu včetně strukturované SWOT analýzy, na jejímž základě je formulována strategická (návrhová) část Koncepce. Při zahájení zpracování Koncepce bylo analyzováno poměrně velké množství strategických dokumentů z domova i ze zahraničí. Vznikla i tzv. Komparativní studie, která zahrnovala rozbor několika obdobných strategických dokumentů cestovního ruchu ze světa.
Strategická část Koncepce je včetně návrhu implementace nejdůležitější částí dokumentu. Koncepce je doplněna o několik příloh, z nichž nejdůležitější je terminologický slovník, ve kterém jsou poprvé nadefinovány některé nové pojmy v oblasti cestovního ruchu (např. národní produkt cestovního ruchu, regionální produkt cestovního ruchu, turistický region a turistická oblast).
Základem strategické části Koncepce je vize „Destinace Česká republika – jednička v srdci Evropy“, která je mottem celého dokumentu a představuje cíl, jenž má prostřednictvím systému priorit a opatření iniciovat nastartování rozvoje cestovního ruchu jako silného národohospodářského odvětví. Systém priorit Koncepce přitom také vychází z předpokladu, že odvětví cestovního ruchu je založeno na malém a středním podnikání a je jedním z mnoha nástrojů regionální politiky.
Smyslem činnosti všech subjektů působících v oblasti cestovního ruchu musí být tvorba konkurenceschopných produktů. Tyto produkty musí vznikat na národní i na regionální úrovni, aby navzájem mohly doplňovat spektrum nabídky v oblasti cestovního ruchu. Základem těchto produktů musí přitom být jejich atraktivita, jedinečnost a rozmanitost. Tvorba právě takových produktů cestovního ruchu je součástí první priority.
Prostřednictvím druhé priority, která je zaměřena na rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu, bude podporována realizace kvalitní základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, rekonstrukce kulturně-historických památek a zachování přírodních lokalit využívaných pro cestovní ruch. Limitem rozvoje je dlouhodobě rozdílná kvalita a úroveň poskytovaných služeb, a proto bude cílem této priority realizovat některá opatření ke zlepšení tohoto stavu.
Marketing a propagace mají z hlediska úspěšnosti prodeje kvalitních produktů na trhu cestovního ruchu rozhodující roli. Pro tento účel i pro rozhodování všech subjektů působících v oblasti cestovního ruchu je rovněž nezbytné disponovat dostatkem kvalitních informací a relevantními statistickými daty. Se stále se zvyšujícími nároky na kvalitu poskytovaných služeb je kladen stále větší důraz na kvalitu a rozvoj lidských zdrojů. Opatření zaměřená na zlepšení stavu v těchto oblastech jsou součástí třetí priority.
Nejvíce diskuzí a očekávání bylo spojeno se čtvrtou prioritou, která je zaměřená na vytváření kvalitní organizační struktury. Specifikem odvětví cestovního ruchu je nutnost spolupráce celé řady subjektů, a to na mnoha úrovních od drobných podnikatelů, místní a krajské samosprávy, neziskových organizací, státní správy atd. Za klíčový nástroj řízení cestovního ruchu je možné v této oblasti jednoznačně považovat fungující partnerství všech těchto subjektů, které musí být založeno právě na funkční organizační struktuře. V průběhu zpracování Koncepce rovněž proběhla velmi intenzivní diskuze nad rozdělením kompetencí v oblasti cestovního ruchu. Nakonec se ukázalo, že kompetence není nutné měnit, ty jsou dostatečně zohledněny v platné legislativě. Existuje však celá řada činností, které je nezbytné pro efektivní rozvoj cestovního ruchu vykonávat. Z tohoto důvodu obsahuje Koncepce část, na které se rozhodující subjekty (MMR, kraje a organizace cestovního ruchu) dohodly a kde jsou základní činnosti v oblasti cestovního ruchu vymezeny.
Koncepce se poprvé v historii zabývá některými dalšími dosud neřešenými otázkami. V tomto ohledu se jedná zejména o problémy s výzkumem a zaváděním inovací v oblasti cestovního ruchu, vytvořením účinné komunikační platformy v podobě zavedení informačního systému státní správy a samosprávy pro cestovní ruch, a s nástroji v oblasti krizového managementu apod.
Jak bude Koncepce implementována?
U každého strategického materiálu je vždy nejsložitějším úkolem nastavení správné a funkční implementace. To samé samozřejmě platí i pro právě schválenou Koncepci. Součástí usnesení vlády ke Koncepci je v příloze tabulka s rozdělením odpovědností subjektů za plnění opatření Koncepce. Toto rozdělení je však velmi rámcové a nezahrnuje odpovědnosti za konkrétní aktivity a záměry Koncepce. Proto je součástí usnesení i úkol zpracovat prováděcí dokument, který by měl být vládě předložen ke schválení do 30. června 2008. V tomto dokumentu budou podrobně rozpracovány jednotlivé aktivity a záměry včetně finančních potřeb, doby realizace a odpovědného subjektu.
Důležitou otázkou jsou i nástroje, prostřednictvím kterých bude Koncepce implementována. Základním nástrojem Koncepce jsou strukturální fondy EU, z nichž je to především Integrovaný operační program (IOP) a Regionální operační programy (ROP) a další tematické operační programy (Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělávání pro konkurenceschopnost atd.) nebo operační programy Evropské územní spolupráce. Dalším významným nástrojem realizace bude i Program obnovy venkova. Část aktivit a záměrů Koncepce pokryjí rozpočty jednotlivých resortů (především MMR spolu s CzechTourism) a jednotlivé kraje. Smyslem Koncepce je aktivizovat rovněž privátní zdroje, proto při správně zvolené strategii mohou být některé aktivity realizovány právě z nich.
Jak bude Koncepce realizována, bude každé dva roky – počínaje červnem 2009 – hodnoceno ve zprávě, která na základě usnesení ke Koncepci bude předkládána vládě.
K čemu potřebuje odvětví cestovního ruchu takový dokument?
Mnohdy jsme z různých kruhů slýchali hlasy, že není třeba vytvářet takové dokumenty, že jsou pro rozvoj cestovního ruchu nadbytečné. Cestovní ruch je však odvětví národního hospodářství jako každé jiné a z tohoto důvodu je nezbytné jeho rozvoj efektivně podporovat. Po zabezpečení tohoto rozvoje je nutné vytvářet koordinované vize, které musí vznikat na různých úrovních řízení cestovního ruchu, počínaje státem, přes kraj a konče drobným podnikatelem. Všechny tyto subjekty by měly sdílet stejné cíle. Z tohoto důvodu je opodstatněnost zpracování Koncepce jednoznačná. Pro odvětví cestovního ruchu je tento dokument důležitý i z hlediska čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Při formulaci jednotlivých opatření v operačních programech je zejména ve vztahu ČR k EU důležité mít základní priority v oblasti cestovního ruchu zaštítěny nějakým strategickým dokumentem. Rovněž při výběru jednotlivých projektů je soulad daného projektu s rozvojovou strategií důležitým hodnotícím kritériem. Koncepce na takové úrovni má i značný koordinační smysl a stává se vodítkem a základním zdrojem informací pro zpracování obdobných souvisejících dokumentů (např. programy rozvoje kraje v oblasti CR). Koncepce však nestojí samostatně, vychází z celé řady dalších významných strategických dokumentů ČR a přitom významně přispívá k vymezování odvětví cestovního ruchu v národním hospodářství ČR.
Koncepce představuje logické vyústění téměř tříleté práce předních odborníků z oblasti cestovního ruchu, pracovníků MMR a dalších subjektů. Je velmi otevřeným dokumentem, který je připraven flexibilně reagovat na potřeby tohoto odvětví. Kvalita její realizace je však závislá na mnohých aspektech a bude záležet na profesionálech a dalších subjektech v oblasti cestovního ruchu, jak se k této realizaci postaví. Z tohoto podhledu nás to nejtěžší teprve čeká, a proto si přejme, aby realizace právě schválené Koncepce vedla k rozvoji a posílení postavení odvětví cestovního ruchu v ČR.
Ing. Radek Chaloupka
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR