Na loňskou úspěšnou premiéru konference Vítejte u nás navázali letos v květnu organizátoři neméně úspěšným druhým ročníkem. Jednání dvoudenní znojemské konference (20. – 21. května) se zaměřilo zejména na incoming, marketing a zážitkovou turistiku spojenou s vínem. Organizace se opět ujaly společnost InPuncto a Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, ke kterým přibyla také Okresní hospodářská komora Znojmo. Konference proběhla za podpory města Znojmo.
Potenciál regionů a jak ho využít
Po sérii úvodních zdravic (mj. od rektora SVŠE Miroslava Foreta) vystoupil s prvním regulérním příspěvkem prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. 
V souladu s tématem konference hovořil o tom, jak Hospodářská komora podporuje podnikatele v cestovním ruchu. Připomněl statistiky cestovního ruchu, podle kterých (i přes pokles v uplynulém období) obor roste, klienti se vracejí a země jim má co nabídnout. Zmínil ale i některé problémy a referoval o projektu Hospodářské komory Pomoc regionům. Uvedl, že problémem je vzájemné soutěžení obcí a měst o přízeň turistů, podle jeho názoru by bylo třeba nabídku nějakým způsobem sjednotit (například na webu). Dále Kužel poukázal na potřebu regionální spolupráce, aby bylo co nabídnout incomingovým cestovním kancelářím, zmínil spolupráci HK s pražským magistrátem apod. V závěru nabídl partnerům z regionů spolupráci s tím, že HK jim může pomoci najít cestu a prostředky, případně otevřít dveře, do kterých se individuálně marně dobývají. „Nemáme velehory ani moře, ale máme Česko, což je bohatství, na kterém musíme stavět,“ uzavřel Kužel.
O novinkách na jižní Moravě, projektech na podporu příjezdové a kongresové turistiky i významu regionálních produktů přednášela ředitelka Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava Zuzana Vojtová. Představila Jihomoravský kraj a jeho potenciál cestovního ruchu, zmínila statistiky (v prvním čtvrtletí kraj vykázal mírný meziroční růst) a hlavně aktivity CCRJM, které se nesou v duchu hesla o tom, že podmínkou rozvoje cestovního ruchu je spolupráce. Podrobněji hovořila hlavně o přeshraničním projektu ZIELE-TOP-CÍLE, o kongresových aktivitách Moravia Convention Bureau či webové prezentaci Jizni-morava.cz, kde od letoška funguje systém na rezervace ubytování v Jihomoravském kraji. Zmínka padla o projektu Ochutnejtemoravu.cz, spolupráci s televizním pořadem Kam jedeš atd.
Jitka Zikmundová, místostarostka Českého Krumlova, přijela do Znojma s „příběhem“ svého města. Připomněla vybrané milníky z dávné i moderní historie města i odkaz jednotlivých historických etap či šlechtických rodů, který v Českém Krumlově přežívá do dnešních dnů a ovlivňuje jeho atraktivitu pro návštěvníky. Logicky padla zmínka také o zápisu města na seznam UNESCO, o založení a aktivitách Destinačního managementu Český Krumlov či dokumentech, které upravují rozvoj města. Ten je řízen tak, aby bylo město přívětivé nejen pro návštěvníky, ale také pro své obyvatele i subjekty tam podnikající. Zajímavé byly údaje o tom, že cestovní ruch zaměstnává ve městě tři z osmi tisíců pracovníků a do městské pokladny přispívá asi 15 mil. korun, přičemž je multiplikátorem ekonomiky města – jedna investovaná koruna generuje tři koruny ve výnosech. Místostarostka stručně uvedla, co může město nabídnout oněm 1,2 mil. návštěvníků, kteří do něj ročně zavítají a v závěru nastínila plány města v cestovním ruchu, mezi kterými figurují třeba revitalizace městského parku, výstava Příběh města 700 let, zimní expozice státního hradu a zámku, výstava s rožmberskou tematikou, rekonstrukce domku Egona Schieleho a synagogy, příhraniční výstava Oberösterreich – jižní Čechy nebo revitalizace areálu kláštera.
Podobně se k prezentaci svého města postavil také starosta Znojma Petr Nezveda, který si předsevzal hovořit o velkých i malých projektech, které pomáhají vytvořit atraktivní turistickou destinaci. Znojmo svou strategií cílí zejména na rodiny s dětmi, cykloturisty, seniory, školní výlety a tuzemské turisty, což se ukázalo jako výhodné i s ohledem na ekonomickou krizi. Z nabídky města Nezveda vyzdvihl středověké centrum, blízký Národní park Podyjí, unikátní Znojemské podzemí, četné kulturní a společenské akce či zajímavosti typu ponocného, desetijazyčného audioprůvodce, „živých soch“ v centru či tematické prohlídky města. Z připravovaných projektů zazněly informace o chystaných „adrenalinových“ prohlídkách podzemí, přípravě hradebně-přírodního amfiteátru pro pořádání kulturních akcí, další fázi orientačního systému nebo novém autobusovém terminálu. Nezveda rovněž avizoval, že město hodlá revitalizovat areál bývalého pivovaru a plány má i s Louckým klášterem, bude-li státem převeden do vlastnictví Znojma.
Praktické postřehy, jak přilákat a udržet turistu a jak z něj udělat spokojeného návštěvníka a šiřitele dobrého jména regionu, slíbila přednést Milena Vančurová, jednatelka znojemské CK Nova, která zároveň vyučuje na SVŠE. Na základě svých poznatků ze zahraničí mj. uvedla, že problémem tuzemského cestovního ruchu je například menší přívětivost obyvatel či nižší odbornost a jazyková vybavenost pracovníků v oboru. Často chybí pozitivní myšlení. Svá slova dokládala Vančurová například přístupem policie k turistům u nás a ve světě apod. „Úsměv vás nic nestojí,“ řekla Vančurová a uvedla, že vzpomínky na způsob, jakým jsme byli obslouženi, jsou 2–3x silnější než vlastní služba. „Spokojený návštěvník sdělí svoji zkušenost čtyřem až pěti dalším, nespokojený až devíti,“ dodala.
Loni horoval za zachování Muchovy Slovanské epopeje na zámku v Moravském Krumlově, letos přijel místostarosta tohoto města Tomáš Třetina na konferenci podle vlastních slov „krotký jako beránek“. Není divu – jen pár týdnů předtím bylo rozhodnuto o tom, že se plátna přestěhují do hlavního města. Viditelně skleslý Třetina to označil za předvolební tah Prahy sloužící ke zviditelnění některých politiků. Moravský Krumlov nyní musí podle Třetiny najít způsob, jak tuto ztrátu nahradit – uvažovat lze třeba o kopiích obrazů, zápůjčce jiné atraktivní expozice apod.
Incoming pod drobnohledem
Odpolední blok prvního dne zahájila Nora Dolanská, bývalá ředitelka zastoupení agentury CzechTourism ve Vídni, dnes specialistka na cestovní ruch na pražském magistrátu. Není proto divu, že byl její příspěvek zaměřen na komparaci potenciálu českého a rakouského turismu. Dolanská uvedla hlavní produkty cestovního ruchu obou zemí, zmínila psychologický profil Rakušanů a Čechů a prezentovala několik zajímavých statistických údajů. Část přednášky byla věnována „praktickému desateru“ při jednání s rakouskými cestovními kancelářemi a rakouským turistickým trendům letošního roku. „Rakušané se zaměřují především na ekoturistiku, selfness, singl turistiku, generaci tzv. silver surfers (50 let a výše) a slow travel,“ vysvětlila Dolanská.
Pavel Vajčner, ředitel firmy Znovín Znojmo, informoval posluchače o historii a současnosti znojemského vinařství a předestřel proběhnuvší i očekávané akce letošního roku. V obecnější části své prezentace upozornil na nárůst slovenských turistů přijíždějících za vinařskou turistikou a nastínil některé návrhy, které by podle něj pomohly vylepšit image města Znojma. „Obrovský, zdaleka nevyčerpaný potenciál vidím v unikátním znojemském podzemí. Při propagaci města bychom mohli využít oblíbenou hlášku Znojmo, vidím tě dvojmo – tentokrát ovšem v duchu Znojmo nadzemní a Znojmo podzemní,“ uvedl Vajčner. Ředitel Znovínu se také s nelibostí vyjádřil na adresu ochránců přírody a striktního zákazu sjíždění Dyje v národním parku a apeloval na intenzivnější využití osoby Prokopa Diviše v rámci propagace města.
Tomio Okamura, viceprezident a tiskový mluvčí AČCKA, se v úvodu své prezentace zaměřil na nelichotivé statistické údaje příjezdového a domácího cestovního ruchu. Evergreenem byla jeho kritika dlouhodobě neřešených nešvarů, které podrývají rozvoj turismu v České republice. Upozornil rovněž na markantní disparitu v příjezdech mezi regiony a hlavním městem a poukázal také na nízké využití hotelových kapacit, jejichž celková vytíženost se pohybuje těsně nad hranicí rentability, a neměl příliš pochopení pro snahu asociace průvodců vrátit průvodcovství mezi živnosti vázané. Pranýřoval údajnou absenci regionálních gastronomických specialit, chabou podporu lázeňství a neefektivní vynakládání prostředků EU na projekty spojené s cestovním ruchem. „Většina realizací dotovaných z fondů EU vyrostla nekoordinovaně a chaoticky doslova jako houby v lese. Peníze měly být v první řadě investovány do infrastruktury, do turistického ‚podhoubí‘. Do solitérních objektů, kde neexistuje turistická provázanost s dalšími produkty cestovního ruchu, mnoho návštěvníků nedostaneme,“ dodal Okamura.
Značení regionálních výrobků a ubytovacích a stravovacích služeb přijela do Znojma představit Magda Sedmíková, národní koordinátorka Asociace regionálních značek. Co značky deklarují? Podle Sedmíkové je to především původ výrobku (regionální výrobce), kvalita, šetrnost k přírodě a jedinečnost (tradice, místní suroviny apod.). Systém certifikace produktů podporuje místní výrobce, rozšiřuje spolupráci v rámci regionu, posiluje image konkrétní turistické oblasti, poskytuje možnost společné propagace (jednotný grafický styl) a přidružených aktivit (jarmarky, trhy, řemeslné dílny atd.).
Maďarské zkušenosti s bojem proti ekonomické krizi sdělil posluchačům Imre Láda, marketingový ředitel hotelu Sopron. Na statistických údajích demonstroval obrovský význam segmentu wellness, který jako jediný není v Maďarsku ztrátový a tvoří 34 procent všech příjezdů. Trendy cestovního ruchu jsou podle Lády následující – příjezdy budou častější z geograficky blízkých zemí, zvýší se podíl domácího cestovního ruchu, rodinných výletů a návštěv u známých, do popředí se dostane zdravotní a individuální turistika, nabídka netradičních pobytových balíčků a jednorázové kulturní události. Mezi příspěvky odpoledního bloku prvního konferenčního dne byly ještě zařazeny prezentace Petra Opletala o Včelařské stanici Rajhradice a Michala Smrčka, experta na webdesign a marketing v sociálních sítích.
Tuzemské řešení a zahraniční inspirace
Úvodní příspěvek druhého dne obstaral Michal Štefl, předseda představenstva Krajské hospodářské komory jižní Moravy (KHK JM), který popsal činnost a aktuální situaci „své“ instituce. KHK JM (dříve Jihomoravská hospodářská komora) je sdružení Okresních hospodářských komor Brno-venkov a Hodonín. Cílem aktivit KHK JMK je poskytovat servis na rovnoprávné úrovni pro všechny okresní hospodářské komory v Jihomoravském kraji, aktivně kooperovat se všemi orgány na krajské úrovni a společně pracovat na dotačních projektech jak v regionu, tak na celostátní úrovni s Hospodářskou komorou ČR. KHK JM v současné době sdružuje 970 podnikatelských subjektů.
Jiří Koliba, náměstek ministra pro místní rozvoj, promluvil o institucionální podpoře cestovního ruchu v České republice. Charakterizoval vývoj, současný stav i budoucnost čerpání fondů EU. Podrobně se věnoval jak národnímu programu podpory cestovního ruchu, tak zdrojům z Evropské unie – regionálním operačním programům, programům příhraniční spolupráce, programu rozvoje venkova a integrovanému operačnímu programu. Závěrem Koliba prezentoval zavádění a informační podporu národních a mezinárodních standardů ve službách cestovního ruchu, podporu marketingu na národní úrovni a tvorbu zdrojových databází.
Třetím dopoledním řečníkem druhého dne byl László Józsa, děkan Ekonomické fakulty univerzity v maďarském Györu. Ten se nejdříve dotkl geografických souvislostí Maďarska a předestřel některé celonárodní statistické údaje. Podle nich tvoří cestovní ruch v Maďarsku 5,2 % z celkového HDP (nepřímo až 8,8 %) a zaměstnává 320 000 lidí (nepřímo až 512 000), což představuje 8,1 %, resp. 13,1 % z celkové zaměstnanosti. Výnosy z mezinárodního turismu činily v minulém roce 1 201 bilion forintů. Nejčastějšími zahraničními hosty Maďarska jsou Němci, Rakušané, Britové, Američané a Italové. Mezi nejpopulárnější národní produkty patří podle Józsy Budapešť, Balaton, lázeňství, wellness a kulturní události.
Další zahraniční host, Josef Wallenberger, přijel do Znojma z Dolního Rakouska a prezentoval jak turistickou poradenskou centrálu Wallenberger&Linhard sídlící v Hornu, tak rakouskou destinaci Waldviertel. Představil především strategické projekty a přeshraniční programy (např. Vítáme vás, sousedé). Poukázal na přírodní i kulturní krásy Waldviertelu a objasnil marketingovou koncepci tohoto regionu, přičemž důraz kladl hlavně na trvale udržitelný rozvoj, potažmo ekoturistiku. Upozornil také na samostatný veletrh „WALDVIERTELpur” ve Vídni.
Radim Jančura, majitel společnosti Student Agency, popsal auditoriu segment železniční dopravy, na který se jeho firma v poslední době zaměřuje. S tím souvisí i současná „válka” s monopolem Českých drah, jejíž aspekty Jančura rozebral podrobněji. Student Agency v této souvislosti zaslala (v květnu) Evropské komisi stížnost proti zadávání zakázek na železnici v České republice. Dalším bodem Jančurova příspěvku bylo prodávání zájezdů přes server Dovolena.cz, který zastřešuje společnou nabídku největších českých a německých cestovních kanceláří (CK). Výsledkem je možnost výběru až ze sta milionů zájezdů. „Problém českých CK je, že většina z nich je stále dinosaurem. V Německu pracují všechny CK on-line, což u nás moc nefunguje. Německý rezervační systém umožňuje vyhledávání podle podrobných kritérií, u nás on-line nabídka stále připomíná formu katalogu,“ dodal Jančura.
Víno ve všech podobách
Jak se na správnou jihomoravskou konferenci sluší a patří, poslední konferenční blok byl věnován vínu, vinařské turistice a dalším otázkám spojeným s tímto ušlechtilým nápojem. Jako první v této části vystoupil František Koudela, předseda VOC Znojmo. Jeho úkolem bylo představit posluchačům tento apelační systém zatřiďování vín, který je alternativou k dosud nejvíce používanému systému jakostnímu. Do systému VOC mohou být zařazeni pouze vinaři ze Znojma a okolí, kteří splní předepsané (a poměrně přísné) podmínky, které zaručují vysokou kvalitu výsledného produktu. Podobné systémy zohledňující specifický charakter vín z určitého regionu fungují třeba ve Francii, Itálii či Španělsku.
Národní vinařské centrum (NVC) a jeho aktivity na konferenci představil jeho ředitel Pavel Krška. Řeč tedy byla o tom, že NVC pořádá nejvyšší tuzemskou soutěž vín s názvem Salon vín, provozuje degustační expozici na zámku ve Valticích apod. Zejména však Krška hovořil o projektu certifikace zařízení vinařské turistiky, jehož cílem je zvýšit kvalitu služeb a dosáhnout úrovně srovnatelné s obdobnou nabídkou v sousedních vinařských regionech Evropy. V současnosti je certifikováno asi 130 zařízení. Krška popsal certifikační kritéria i postup certifikace stejně jako způsob, jakým jsou certifikovaná zařízení následně propagována.
Jedním z certifikovaných vinařských zařízení je také Valtické podzemí, které spravuje Vinařství Chateau Lednice. Vinařství, jeho produkci a projekt Valtické podzemí představil jeho ředitel Roman Žďárský. Popsal krátkou, ale dynamickou historii firmy, která má ambici být silným hráčem na trhu produkujícím vysoce kvalitní vína se zaručeným původem a těžit z potenciálu Lednicko-valtického areálu. Kromě jiného se Žďárský věnoval marketingovým nástrojům, které firma používá – od různých prezentací přes enogastronomické akce až třeba po Dýňobraní, které loni přilákalo již 3 000 návštěvníků.
O tom, jak lze skloubit víno a lázeňství, hovořila marketingová manažerka Lázní Lednice Petra Kalců. Lázně fungují tři roky a své procedury mají založené na využití solanky, tedy vody připomínající svým složením vodu mořskou. Po-užívá se k léčbě cévních a neurologických onemocnění, nemocí pohybového ústrojí, gynekologických potíží, kožních onemocnění apod. Lázně hrají také pozitivní roli při rozvoji cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu, zejména pomáhají ke snížení sezonnosti.
Závěrečné slovo měla Lenka Michlovská ze společnosti Vinselekt Michlovský, která představila toto sdružení deseti menších firem a jeho různorodou, leč kvalitní produkci. Vysvětlila také, proč se na rozdíl od některých konkurentů firma nevyhýbá ani distribuci vín prostřednictvím super- a hypermarketů. „Víno je demokratický nápoj,“ uvedla Michlovská s tím, že je třeba, aby bylo víno dostupné lidem v celé zemi.
Stejně jako loni měla konference také výraznou společenskou stránku. Účastníci se mohli seznámit s regionálními produkty, poznat krásy Znojma i zažít skvělou místní gastronomii. Pakliže jsme loni spekulovali o tom, zda se podaří organizátorům udržet vysoko nastavenou laťku, letos musíme konstatovat, že úroveň šla ještě výše. Věřme, že to lze chápat jako příslib kvalitních zážitků při ročníku příštím…
Text a foto: Jan Pomykal a Petr Manuel Ulrych