|
V úplném severovýchodním koutu kraje Vysočina, na samotných hranicích s Jihomoravským a Pardubickým krajem se nachází malebná oblast – údolí řeky Svratky a Vírská přehrada, která se rozlévá mezi městy Dalečín a Vír. Zdejší krajina je velmi atraktivní z hlediska rekreačního využití a turistiky.
Bizarní skály, spadající do úzkého údolí, vyhlídky s romantickými jmény Horymírka, Hraběcí stolek, Hastrmánka… To vše lze nalézt pouze zde. O ekologické kvalitě území svědčí i skutečnost, že bylo zařazeno do přírodního parku Svratecká hornatina. Ale i milovník historie si zde přijde na své, nabídku místních hradních zřícenin korunuje nedaleký hrad Pernštejn.
Přehrada Vír
Známá Vírská přehrada je největší vodní plochou v oblasti. Nachází se v sevřeném údolí řeky Svratky mezi městy Dalečín a Vír. Hráz byla postavena v 50. letech za účelem zachycení přívalových vod a rekreace pracujícího lidu. Do provozu byla uvedena v roce 1957. K přehradě také patří malá hydroelektrárna se dvěma turbínami a stanice pro úpravu tzv. „surové vody“ na vodu pitnou.
Přehrada má druhou nejvyšší přehradní hráz (71 m) v České republice (vyšší je jen Orlík). Nádrž má objem 56 193 mil. metrů kubických při rozloze 223,6 ha. Je zásobárnou pitné vody pro žďárský okres a nově i pro město Brno a okolí.
Právě z těchto důvodů je pro veřejnost nepřístupná (platí zákaz koupání a přístupu k vodě). Ale po pravém břehu vede turistická stezka, díky které si lze přírodu okolo velmi dobře prohlédnout. Tato pravobřežní cesta kolem přehrady je doslova rájem pro cyklisty, pěší i běžkaře. Na návštěvníka čeká zachovalá a čistá příroda, krásné výhledy a k tomu ještě poučení na instalovaných panelech nedávno otevřené vodohospodářské naučné stezky. Pravobřežní komunikace spojuje Vír s Dalečínem, měří necelých 12 km a panuje na ní čilý (převážně) cyklistický ruch.
Města oblasti mají co nabídnout
Přirozenými centry oblasti jsou města Vír, Dalečín a o kousek dál i Jimramov.
První zmínka o Víru pochází z první poloviny 12. století. Obec získala název podle Vířiny, typického místa na řece Svratce. Ve své historii patřil Vír ke kunštátskému, později k pernštejnskému panství. Vír se stal centrem turistiky od 80. let 19. stol. díky činnosti hostinského Františka Šťastného, který své hosty ctil bylinným likérem Vírský vánek a dalšími specialitami. Podnik předal svému synovi, který byl mistrem reklamy a hosté se jen hrnuli. Vír v té době navštívila řada předních osobností kulturního i politického života např. R. Firkušný, P. Bezruč, Jan Masaryk a další. Jak již bylo řečeno, oblast patří do vyhlášeného přírodního parku Svratecká hornatina. Přírodní rezervací je Vírská skalka s přirozenými lesními porosty a významnými druhy rostlin.
Z Víru též pochází legendární Navrátilův mlýnek, soubor dřevěných figurek, které poháněl potok tekoucí od Rovečného. Celý mlýnek byl renovován a dnes je atrakcí na nádvoří Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě.
Druhým městem na horním konci přehrady je Dalečín, původně hrad na levém břehu řeky Svratky, která jej svým meandrem chránila ze tří stran. Dnes je z něj již jen zřícenina. Dalečín tvořil středisko samostatného panství, které se roku 1358 dostalo do rukou pánů z Pernštejna. Hrad byl v roce 1519 vyvrácen vojskem vedeným moravským zemským hejtmanem Artlebem Vranovským z Boskovic a od té doby je uváděn jako pustý. Přesná původní podoba dalečínského hradu není známa. Jisté ale je, že šlo o válcovou stavbu s vnějším průměrem 30 m, k níž z jihozápadu přiléhala hranolová věž. Zachovala se jen část vysoké obvodové zdi s okny a cimbuřím, malý zbytek věže a pozůstatky hradeb.
V těsné blízkosti hradu byl postaven (z kamene z hradu) Dalečínský zámek. Původně renesanční stavba je opravdovou vzácností. Koncem 19. století byla totiž přestavěna do stylu tyrolských chat. V současné době je zámek majetkem obce, sídlí v něm městský úřad a další instituce.
O kousek dál proti proudu Svratky leží třetí město oblasti – Jimramov. Městečko si do dnešní doby zachovalo starobylý ráz. Domy v okolí náměstí tvoří městskou památkovou zónu vyhlášenou v roce 1991. V Jimramově se narodili, či dlouhodobě pobývali slavné osobnosti – například bratři Mrštíkové nebo Jan Karafiát – evangelický farář a autor známých Broučků. V tzv. Síni rodáků jsou k vidění originální výjevy z Karafiátových Broučků od národního umělce Jiřího Trnky.
Malebné zříceniny
jsou jen kousek od sebe
Vraťme se zpět do města Vír, neboť přehrada není jen to, co stojí v jeho okolí za vidění. V blízkosti řeky Svratky se nachází celý pás hradů, které všechny vznikly v období 13. – 14. století. Jsou to Štarkov, Dalečín, Pyšolec, Aueršperk, Zubštejn (Zubršejn) a Pernštejn. A právě Pyšolec, Aueršperk a Zubštejn leží nedaleko Víru a jsou ideální pro jednodenní výlet za romantikou zřícenin v náročnějším terénu. Krásným protažením těla je trasa po červené – z Víru na Pyšolec, dále po červené na Zubštejn (2,5 km) a odtud buď po žluté zpět do Víru, nebo po modré na dva kilometry vzdálený Aueršperk, a odtud údolím Bystřičky až do Víru.
Nejmohutnější zříceninou v celém okolí je Zubštejn, nazývaný latinsky Lapis – Kámen. Tyčí se na strmém kopci jihovýchodně od obce Pivonice. Vystavěn byl kolem roku 1213 v gotickém stylu pro Pány z Medlova. Střežil zde hlavní osu kolonizace, řeku Svratku. Od roku 1446 připadl Pernštejnům. Zřejmě jako poslední sídlil na hradě nejslavnější z rodu Pernštejnů, Vilém II., než přenesl své sídlo do Pardubic. Další členové rodu sídlili v tomto kraji už jen na mramorovém hradě Pernštejně. Dodneška se dochoval zbytek paláce se čtyřmi klenutými místnostmi a část vstupní věže, k jejíž bráně vedl padací most.
Hrad Pyšolec patřil od roku 1446 Pernštejnům, kdy však zpustnul a jako zbořený je uváděn od roku 1464. Jeho zbytky se dnes tyčí vysoko nad řekou, Svratka je tu obtéká ze tří stran a chrání společně se skalnatými srázy. Snad pojmenování výběžku „Opyš“ vedlo k názvu hradu. Ze zříceniny je nádherná vyhlídka do údolí Svratky, takže tehdejší majitelé tu měli cestu kolem řeky jako na dlani. Hradu vévodila mohutná válcová věž (přes 11 m v průměru), z níž se značná část zachovala dodnes, navíc je tu vysoký zbytek paláce.
Poslední zříceninou v okolí je Aueršperk. Kdo a kdy tento bývalý hrad založil, nevíme. Lze však soudit, že jeho budovateli byli Pernštejnové. Archeologické nálezy datují vznik asi do druhé poloviny 13. století. Stejně jako počátky hradu zůstávají nejasné i jeho dějiny a nelze určit, kdy a proč objekt zpustl. Z někdejšího hradu se dochovalo jen torzo válcové věže a zasuté příkopy se zbytky zdiva hradebního opevnění.
Text: -GoGo-
Foto: Marek Klusák
Vírská přehrada. V popředí Dalečín. |