Velká Fatra plná lesů

Velká Fatra patří k nejmalebnějším slovenským pohořím. Rozléhá se velmi zhruba mezi Banskou Bystricou na jihu a Ružomberkem na severu, a je tak z České republiky velmi dobře dostupná. Její nejvyšší část, korunovaná horou Ostredok (mimochodem je téměř tak vysoký jako Sněžka), je holá a travnatá a výhledy odsud jsou úchvatné. Jinak na Fatře kralují lesy a lesy, s malými výjimkami holých úbočí se salašemi.

Hlavní hřeben začíná nad Banskou Bystricou prvním výrazným vrcholem, jímž je Krížna. Na jejích úbočích najdete pěkné sjezdařské terény, i když v poslední době toto středisko zůstává ve stínu nedalekých Donoval. Z Krížne se odděluje několik rozsoch, které míří k Donovalům, ke Starým Horám a na Královu Studňu. Z Krížne hřeben pokračuje přes Ostredok na Plosku, kde se vidlí do dvou dlouhých hřebenů. Západní, pěkně strmý a zalesněný, začíná Borišovem a končí u Kraľovan. Východní, oblý a pastevecký, míří přes Rakytov a Smrekovicu k Ružomberku.

Západní hřeben není tak záživný a schůdný jako východní, zato se z něho do Turčianské kotliny spouštějí divukrásné doliny, jako je Gaderská, Blatnická nebo Necpalská. Například Gaderská dolina je vlastně kaňon s roztodivnými útvary vápencových a dolomitových skal, které jsou v pozdním jaru pokryty pestrobarevným kobercem krasové květeny. Samým nitrem Velké Fatry vede dlouhatánská Ľubochnianská dolina oddělující oba hřebeny, vyniká vzácnými pralesovitými porosty.

Vlkolínec, památka zapsaná do seznamu UNESCO

Doménou aktivního pohybu v přírodě zůstává zejména pěší a lyžařská turistika. Zimní sjezdování si mohou turisté užít v Donovalech, na Krížne nebo na svazích hory Malinné u Ružomberka. Pro pěší turistiku je nejvhodnější jaro, když roztaje sníh a rozkvetou horské květy, a potom také podzim, kdy se listnaté stromy vybarví a po svazích Skalné Alpy se rozlije vůně medvědího česneku. Zimní turistika se musí provádět se zvýšenou opatrností, hlavně v holých částech hor hrozí často lavinové nebezpečí. Obdivovatelé vyzdobených podzemí se mohou vydat do krápníkové Harmanecké jeskyně v Harmanecké dolině.

Kulturní život a památky poskytnou tři velká města – Banská Bystrica, Ružomberok a Martin. Ti, co soustavně cestují po památkách UNESCO, jistě neopomenou navštívit vesnici Vlkolínec, ve které stále žijí původní obyvatelé. Vlkolínec je přilepen ve strašlivém kopci pod vrcholem hory Hýrová a původně byl jednou z ružomberských ulic. V horkých letních časech přijde vhod osvěžení v léčivých lázních Turčianské Teplice a ve vesničce Mošovce.

Jedinečnou technickou památkou je „zážitková“ železnice z Banské Bystrice do Horné Štubně se spoustou tunelů a smyček, překonává velké výškové rozdíly.

Ubytování je lepší hledat v podhůří, protože na samotných hřebenech je možností šlakovitě málo a pokud se naskytnou, je to spočinutí poněkud spartánské. Pár lůžek nabízí Chata pod Borišovom (tam je neustále plno, takže to chce rezervaci dlouho dopředu) a bývalá vojenská zotavovna Smrekovica. Další možnost ubytování je v hotelu na Kráľovej Studni. Možná, že je to tak dobře, stezky po Velké Fatře díky tomu nejsou rozhodně takovou promenádou jako v Krkonoších.

Text a foto: Dean Valášek