právě se vám dostalo do rukou letošní jedenácté, a tudíž poslední vydání „našeho vašeho“ měsíčníku. Ano, čtete dobře – přestože COT business vychází jedenáctkrát ročně, považujeme jej za měsíčník. Ale vy nám to jistě rádi odpustíte, vždyť v každém jednotlivém vydání najdete informací víc, než je u většiny odborných měsíčníků obvyklé.
Ale k věci. Na konci roku bývá zvykem bilancovat a děkovat. Bilancování naší celoroční činnosti se s dovolením nedopustím. Věřím totiž, že tak nejlíp učiníte sami. A doufám, že ona bilance vyzní jednoznačně v náš prospěch, tedy že i nadále budete náš časopis považovat za zdroj pravdivých, aktuálních a užitečných informací, které vám pomáhají ve vašem nelehkém podnikání. I když – já v to ani nedoufám, jsem o tom spíš přesvědčen. V této víře mě totiž utvrzuje fakt, že se neustále rozrůstá počet těch, kteří si náš časopis předplatili. Neboli, jak říkají odborníci z marketingu, náš „předplatitelský kmen“. Patříte-li do něj, patří vám samozřejmě náš dík.
A děkovat bych chtěl na tomto místě především. Mnohým z vás jsme již jako vydavatelství poděkovali během naší prosincové párty ve Veletržním paláci. Pokud jste ale na tomto tradičním (pravda, letos toto adjektivum pajdá jak Dr. House) výročním setkání chyběli, přijměte náš dík alespoň touto cestou. Především za to, že nás časopis čtete. Díky, že u nás inzerujete. Děkujeme, že nás používáte při studiu. Jsme rádi, že nás doporučujete přátelům a známým. Poděkovat musíme i za to, že nám dáte vědět, pokud se nám náhodou něco nepodaří. Díky i za vaše příspěvky, o které se naším prostřednictvím chcete podělit s ostatními „soukmenovci“.
Ač si občas sám říkám, že už to snad ani víc nejde, slibuji, že se budeme snažit onu pomyslnou laťku, kterou jsme si před sebe postavili, posunout ještě o něco výš. Vy si to zasloužíte a nám se alespoň nezkrátí žíly… A propos – když už hovořím o „nás“, mám tím na mysli celý náš redakční a poměrně omlazený tým. Chcete-li si udělat obrázek „who is who“ v naší redakci, vraťte se o jeden list zpět. Vřele to doporučuji – kromě mé odulé tváře tam totiž najdete i spoustu tváří mladých, krásných a neokoukaných. Inu, život je změna…
Ještě než se naplno začtete do dalších stránek časopisu (naivně věřím, že na to budete mít v tom předvánočním shonu čas), dovolte, abych vám popřál pokud možno co nejklidnější Vánoce. Klid a relaxace je podle mne totiž to, co budete před blížícím se novým rokem potřebovat nejvíc.
Petr Manuel Ulrych
petr.ulrych@cot.cz