tak to bychom měli. Sotva máme jeden bouřlivý rok za sebou, čeká nás další, doufejme méně bouřlivý. Jednou z krásných věcí, která nás vždycky ke konci roku čeká – samozřejmě krom vánočních večírků, dárků a svátků – je možnost ohlédnout se zpět, podívat se na to, co se stalo, a získat jakýs takýs obrázek o tom, co by nás mohlo čekat v budoucnu.
Každá doba má své distinktivní trendy a je čím dál tím snadnější v nich najít nějaké to dodatečné moudro. V osmdesátých letech panoval v Kalifornii, kde jsem vyrostl, nápadný a okázalý konzum. Bylo nutno, aby lidé byli vidět, jak řídí ta nejdražší auta, jak se jim na zápěstích blyští zlaté rolexy, na krcích zlaté řetězy a museli jíst v nejdražších restauracích s největšími výlohami, aby na ně všichni kolemjdoucí viděli. Dovolená znamenala samý lesk a parádu, skoro jako na molu při módní přehlídce. Tato hra se jmenovala „všichni musí vidět, jak jsem bohatý/á, ať to stojí, co to stojí“.
V devadesátých letech přišla změna, a jak to tak u trendů bývá, všechno se to obrátilo naruby. Nastala doba nenápadné spotřeby. V devadesátých letech dělali lidé všechno pro to, aby nebylo vidět, že jsou bohatí. Milionáři nosili levné tenisky a džíny. Zlaté rolexy a zlaté řetězy zmizely do trezorů. Bylo mnohem lepší, když vás lidé viděli ve čtyřdveřovém fordu než v mercedesu nebo bavoráku. Lidé, kteří si stále potrpěli na dobré jídlo, dávali přednost stolům v útulných a tmavých koutech restaurací, ale hlavně dál od slídivých očí davu. Bylo v módě nechat se vidět při konzumaci vegetariánské stravy a etnické kuchyně, které se o dekádu dříve bohatí štítili, protože vzbuzovala přílišné asociace s hippies. Dovolená znamenala vydat se do deštných pralesů nebo se toulat po zemích třetího světa.
V dekádě, začínající rokem 2000, se věci změnily jakbysmet. A zatímco porota stále ještě jedná o tom, jaký má být duch doby, co by lidé měli dělat a jak by se měli nechat vidět, v tomto bodě, na cestě k roku 2004 a tím pádem také téměř k polovině první dekády nového tisíciletí mám pocit, že už si můžeme dovolit trochu zaspekulovat.
Při ohlédnutí z roku 2011 uvidíme naši současnou dekádu jako tu, která se vzbouřila proti zbožnímu pojetí života a vrhla se do náruče individualizace. Od hotelů až po cestovní kanceláře se všichni s pomocí nových technologií pustili do poskytování personalizovaných služeb. Ta hra se jmenovala jedinečnost a odlišnost. Trh byl přeplněný a velmi konkurenční a personalizované služby byly tím, co oddělilo zrno od plev.
Dalším trendem, který odliší tuto dekádu od jiných, bude vzrůstající poptávka po konzumaci zážitků místo po konzumaci věcí. Za moderní bude považováno to, co jste udělali a co jste prožili, a ne to, co máte doma v materiální podobě. Ti, kteří na tuto kartu v našem průmyslu vsadí, vyhrají. Budou poskytovat celou škálu zážitků, a dokonce i emocí, které vytáhnou jejich klienty ze všedního života a poskytnou jim něco výjimečného. První dekáda nového tisíciletí bude o studiu místních kultur, o potkávání lidí, o poznávání nových věcí, zkoumání a vyhledávání vzrušivých zážitků.
Na tuto dekádu se budeme dívat jako na mnohem aktivnější, než byly ty předchozí.
A s tím bych vám všem a každému zvlášť rád popřál za celý COT Business opravdu nejkrásnější osobní zážitky v roce 2004.
Kip Bauersfeld