jako kdyby věci nebyly už tak dost tím smrdutým navrch, musíme mít ještě k tomu premiéra, který propadl adrenalinu. Ne že byste snad měli možnost vidět Vladimíra Špidlu skákat bungee jumping ze Žižkovské věže. To, co uvádí premiéra Špidlu a zbytek jeho kabinetu do rauše, je možnost zvýšení sazby DPH ve službách z dosavadních 5 na 22 %, čímž se z České republiky stane jeden z nejtužších režimů daně z přidané hodnoty v Evropě. Koncem minulého měsíce si pan Špidla šlehl poprvé. To když Poslanecká sněmovna přesně podle stranických linií odhlasovala zvýšení daní.
Pro cestovní ruch nemohl přijít takový počin v horší době. Jako kdyby nás loňské povodně, terorismus, válka v Iráku a SARS nedusily dost, Špidlova posedlost po reformě veřejných financí se může směle měřit se seskokem z letadla. Jenže bez padáku.
Jestliže se návrh stane zákonem, následky budou pravděpodobně katastrofální. Ceny povyrostou o 17 %, což je pěkný skok ve standardu každého z nás. Podnikatelé z nižších vrstev trhu, ve kterém zuří konkurenční boj (jako jsou restaurace a kavárny), budou možná muset v mnohých případech zavřít krám. Není to zrovna ten druh ekonomického vzrušení, který bychom si přáli.
Vláda argumentuje tím, že zvýšení daní je nutné k tomu, aby se harmonizovaly české ceny s cenami v Evropské unii. Ale moment, že máme před sebou opět tu starou komunistickou éru řízené ekonomiky, ne? V ekonomikách volného trhu, alespoň co jsem se o nich dozvěděl při svých ekonomických studiích, se trh řídí nabídkou a poptávkou. Tak o co tady jde?
Ještě horší je to, že německá ekonomika stagnuje a Američané se většinou zabarikádovali doma, z čehož vyplývá, že naše hlavní zdrojové trhy pomalu vysychají. Přidejme k tomu ještě možnost, že SARS nabere na obrátkách s příští zimní chřipkovou sezonou. Přesně do toho přijde zvýšení daní a budeme svědky toho, kterak trh cestovního ruchu předvádí bungee-skok, ovšem bez bungee-lana.
Naštěstí ne všechny zprávy jsou tak tristní a někteří z našich adrenalinových politiků se snaží kopat jiným směrem. Jen si vezměte takového ministra pro místní rozvoj Pavla Němce. Ten si vede o mnoho lépe, ba někdy si vyjde i mezi lidi. Tak se objevil na Arabském veletrhu cestovního ruchu v Dubaji a pokusil se ukázat Střednímu východu, že to Česká republika myslí s přilákáním turistických dolarů opravdu vážně. Jedna z jeho dalších cest povede do Spojených států, kde má v plánu setkat se s představiteli Americké asociace cestovních kanceláří (což je největší asociace profesionálů cestovního ruchu na světě) a soustředěným lobbovacím úsilím se bude snažit, aby se výroční konference této úctyhodné organizace konala v roce 2006 v České republice. Tohoto zasedání se každý rok účastní přes 4 000 cestovních kanceláří a nákupčích. Kdyby se povedlo je přitáhnout do České republiky a ukázat jim, že má naše země opravdu co nabídnout, mohl by to být tolik potřebný katalyzátor k rozhýbání trhu. Doufejme, že všechno půjde dobře a že adrenalinový rauš pana Němce je z rodu těch, které přinášejí úspěch.
Kip Bauersfeld
šéfredaktor