prach jsi a v prach se obrátíš.
Přesně to muselo vytanout na mysli nejednomu podnikateli v cestovním ruchu poté, co sopečný prach zahalil v dubnu nebe nad polovinou Evropy. Znovu se ukázalo, jak je turismus jako obor závislý na vyšší moci, a tím i zranitelný. Stačilo, aby si Země odfrkla a prostřednictvím sopky Eyjafjallajökull vypustila do atmosféry oblaka vulkanického popela a turistický ruch na starém kontinentu jakoby mávnutím ustal. Černá můra rozevřela svá křídla. Tedy tak nějak bych situaci z druhé poloviny dubna komentoval ještě před pár měsíci. Dostál bych tím své pověsti nenapravitelného pesimisty. Jenže já se osobně považuji spíše za poučeného realistu či pragmatika. V určitých situacích dokonce za optimistu. A jako takový se pokusím na věci najít i nějakou tu pozitivní stránku.
Pozitivum první: sopka nám pomohla uvědomit si některá dříve prakticky opomíjená rizika. Jen se přiznejte – uvažovali jste někdy, jak by se v praxi řešila situace, kdy by vaši klienti zůstali vlivem vyšší moci doma nebo naopak v zahraničí? Měli jste naprosto jasno v tom, na co mají nárok? Měli jste připraven krizový scénář? Události uplynulých týdnů mě utvrzují v tom, že odpověď na tyto otázky byla v mnoha případech negativní. Jasno v případě náhrad neměly nejen cestovní kanceláře, ale dokonce ani úřady. Islandský vulkán snad pomohl vytvořit precedens do budoucna. Samozřejmě i já si přeji, abychom jej nemuseli použít.
Pozitivum druhé: někteří vydělali. Zcela v duchu hesla o tom, že všechno zlé je k něčemu dobré, se na erupci sopky mohli dívat železničáři nebo někteří provozovatelé autobusů. Takový „nátřesk“ ve svých dopravních prostředcích už dlouho neměli.
Pozitivum třetí: zákazníci budou napříště vzdělanější a zkušenější. Spousta vzrušených telefonátů se vůbec nemusela odehrát, kdyby si klienti cestovních kanceláří a leteckých společností přečetli i ony pasáže smluv vytištěné obvykle titěrným fontem na zadní straně. Tedy alespoň rád bych tomu věřil.
Pozitivum čtvrté: sopka pustila více vody na pojistný mlýn. Při troše šikovnosti mohou pojišťovny obrátit dubnovou situaci ve svůj prospěch. Nejenže i ony budou mít zkušenější klienty, ale mohou přijít i s novými pojistnými produkty, případně efektivně upozornit na produkty stávající.
Pozitivum páté: vulkán přispěl k všeobecné vzdělanosti. Spoustu lidí sopka přiměla otevřít atlas a připomenout si, kde vůbec leží Island. Jiní se pokoušeli vyslovit prakticky nevyslovitelné jméno sopky. Další se poučili v geologii. Koneckonců i já jsem byl svými potomky častován otázkami po tom, jak vzniká sopka nebo jakou teplotu má láva.
Ve výčtu pozitiv bych mohl ještě pokračovat. Ale nebudu, nebojte. Nejenže nemáme dost místa, ale i já cítím, že tyto příklady nejsou dostatečně pozitivní. Dokonce se spolu s klasikem začínám obávat, jestli nenadchází jedna z těch chvil, kdy by se optimisté měli popravovat…
Petr Manuel Ulrych
petr.ulrych@cot.cz