Vážení čtenáři,

vítejte u dnešní lekce čínského jazyka. Nejdříve si procvičíme slovíčka. Opakujte po mně: čchu čchaj – být na služební cestě, fej ťi – letadlo, kao ccheng lü kuan – luxusní hotel, taj ťia – cena, če kchou – sleva. Výborně, základy máme a nyní se můžeme věnovat dnešní lekci, která se týká služebních cest.

Ujišťuji vás, že jsem se ještě zcela nezbláznil. A výše uvedené řádky nejsou ani následkem příliš časté konzumace pekingské kachny nebo osmi pokladů v pálivé omáčce. Byly psány při plném vědomí a za střízliva. Jsem zkrátka přesvědčen o tom, že znalost čínštiny se nám může brzy hodit. Už proto, že podle aktuálních prognóz bude Čína do pěti let nejnavštěvovanější zemí na světě!

V současnosti je podle údajů UNWTO čtvrtá, ale počet příjezdů zahraničních turistů se každoročně dynamicky zvyšuje. Před deseti lety zaznamenaly čínské statistiky osm milionů turistů ze zahraničí, loni už čtyřicet osm. Zkuste si tedy sami spočítat, za jak dlouho Čína předstihne Francii, která žebříčku turistických destinací v současné době kraluje s osmdesáti miliony příjezdů ročně…

Čína bude jedním z tahounů také v oblasti business travel. Potvrdí-li se loňská prognóza, která pro tento rok očekává v Číně devítiprocentní nárůst hrubého domácího produktu, je další rozvoj služebních cest v této oblasti prakticky nevyhnutelný. S Čínou se zkrátka musí počítat. Ostatně stačí se podívat na etikety spotřebního zboží – s jistou dávkou nadsázky lze říct, že Made in China za chvíli nebude snad jen na syrečkách. Navíc už dávno neplatí, že tato formulka je za všech okolností synonymem druhé jakosti. Kvalita čínského tovaru roste a úměrně tomu i ochota lidí za něj utrácet. Stoupají také sebevědomí a renomé čínských výrobců, obchodníků a investorů. Koho by ještě před pár lety napadlo, že tonoucí americké automobilové značce Hummer nabídnou ono pověstné poslední stéblo právě čínští investoři? Pravda, na poslední chvíli z obchodu sešlo a legenda se pomalu poroučí do věčných lovišť, ale to je zase jiná písnička…

Krize k nám přišla ze západu, ale naději na oživení můžeme podle všeho čekat ze zcela opačné světové strany. Ovšem pozor, stejně jako má každé (a tedy i čínské) zboží svého kupce, i každá mince má dvě strany. Čínský jüan nevyjímaje. Oživení přicházející z říše středu může ještě víc prohloubit již dnes velkou závislost na této části světa. Pravda, v cestovním ruchu to zatím patrné není, ale to nic neznamená. Jak se říká, pokrok nezastavíš. Připravte se na to, že jestliže dnes posíláte svoji sekretářku, aby vám u řezníka na rohu koupila k svačině sekanou, za pár let to můžete být vy, koho si na stejnou adresu pošle drobný, šikovný a věčně usměvavý šéf pro pár jarních závitků. Prostě, jak říkám – čínština se nám může brzy velmi hodit. Tak tedy za měsíc na shledanou. Čínsky „cch‘“.

Petr Manuel Ulrych
petr.ulrych@cot.cz