vítejte nad stránkami prvního letošního vydání COT business. Hned zkraje se s vámi musím podělit o jednu zásadní zprávu. Naše vydavatelství přišlo na buben. Vlastně na bubny. I když, ono to bylo spíš naopak. Ty bubny přišly za námi. Do zasedačky. Před koncem loňského roku jsme si totiž dopřáli jednu teambuildingovou taškařici. Pod vedením zkušeného instruktora z Original Rhythm Teamu jsme si v kruhu firemním zabubnovali a na vlastní kůži poznali, že tento zážitek může firmu naladit na stejnou vlnu. Právě to jsme trochu potřebovali. Jak jste totiž mohli zjistit v tiráži, při osobních setkáních či na webových stránkách naší společnosti, máme ve svých řadách pár nových tváří. A také jednu tvář staronovou. Do nového roku jsme ale, mimo jiné díky zmiňované rytmické seanci, vykročili stejnou nohou. Alespoň já to tak nyní vnímám. Držte mi palce, ať se nemýlím. Mimochodem – zážitek zvaný firemní bubnování doporučuji i vám a vašim zaměstnancům. Když nic jiného, na hodinku či dvě vypnete a přijdete na jiné myšlenky, což vůbec není k zahození.
A jelikož v prosincovém vydání jsem se úvodníku rád vzdal ve prospěch vydavatelky, využiji této příležitosti, abych vám dodatečně popřál co možná nejlepší rok. Ať vše, co budete letos dělat, skončí podle vašich představ a nepřijdete na buben. Jen jestli mohu mít prosbu, držte se svého kopyta. Byť byste měli sebevětší nutkání, zkuste se vyvarovat kontaktu se zahraničními televizními štáby, které by chtěly natáčet cosi o turistických atraktivitách České republiky. Přenechejte tuto radost těm, kteří jsou pro takové případy školeni a oplývají dostatečnými zkušenostmi. Vyvarujete se tak problémů, ostudy a vysvětlování, že vaše úmysly byly čisté a že negativní vyznění příslušné reportáže bylo mimo vaši moc. Ušetříte tím práci nejen sobě, ale i svým kolegům z oboru a v neposlední řadě i nám, novinářům. Ono totiž mít dobrý úmysl vždycky nestačí. Ostatně ne nadarmo se říká, že dobrými úmysly bývá často lemována i cesta do horoucích pekel.
Letošní rok bude do značné míry takový, jaký si ho uděláme. O tom, že nebude lehký, není sporu, ale na druhou stranu se začíná blýskat na lepší časy. A když to řeknu já s pověstí nenapravitelného pesimisty, něco na tom přece být musí! Ostatně není to moje osobní přesvědčení, zprávy v tomto duchu se čím dál častěji objevují ve světovém zpravodajství z oblasti cestovního ruchu. Problikávají i onou depresivní záplavou, která se na nás hrne z tuzemských médií. Věřme tedy, že se ekonomové a prognostici nemýlí a že opravdu je na konci tunelu vidět světlo. A že to není světlo dálkového rychlíku jedoucího v protisměru po stejné koleji…
Petr Manuel Ulrych
petr.ulrych@cot.cz