Vážení čtenáři,

spíte dobře? Doufám, že ano, vždyť spánek je podle mne tou nejúčinnější formou relaxace. Já si na problémy se spánkem stěžovat nemohu. Spím dokonce tak tvrdě, že si většinou ani nepamatuji sny. Jeden z posledních byl ale natolik živý, že mi utkvěl v paměti na hodně dlouho. V onom snu jsem kráčel z kopce jakousi dlážděnou ulicí, možná pražskou „Nerudovkou“. Bylo krásně, město plné turistů a rozverných studentek v krátkých sukýnkách. Z radostného vytržení nad tou krásou mne ale ve snu vyrušilo sílící hřmění za mými zády a zděšené výkřiky. Ohlédl jsem se právě včas, abych uskočil před lavinou koulejících se hlav. Vmáčkl jsem se do pootevřeného průjezdu a vyděšeně sledoval tu spoušť. Hlavy se koulely dál a braly s sebou vše, co měly v cestě. Vtom jsem v oné anonymní mase zahlédl povědomou tvář. Kde jenom jsem ten obličej viděl…? Teprve po chvíli mi došlo, že šlo o hlavu jednoho z ministrů. Vzápětí se kolem mne prohnala hlava šéfa jedné z asociací sdružujících cestovní kanceláře a agentury a po ní hlava ředitele jistého kongresového hotelu. A byl bych přísahal, že se mi pod nohama mihla i hlava dámy, která ještě nedávno řídila cestovní ruch kdesi na Moravě. Následovaly další a další hlavy, známé i neznámé. Ona koulící se lavina mne ve snu pěkně vyděsila. Div že jsem si vlastní hlavu neukroutil. Ze snu jsem se probudil s bušícím srdcem a s odhodláním nebrat si věci tolik k srdci. V onom snu se mi totiž bezpochyby zhmotnila nedávná řada více či méně pozitivních zpráv o většinou nucených odchodech představitelů firem a institucí v oblasti cestovního ruchu. Každopádně jsem rád, že šlo jen o sen. Kdyby šlo o realitu, jen těžko bychom mohli vyhlásit vítěze letošního ročníku ankety o osobnost cestovního ruchu.

Vy už nejspíš jméno vítěze této prestižní ankety znáte, v době vzniku tohoto úvodníku ale teprve vrcholilo druhé kolo hlasování. A já se s vámi mohu podělit o jeden postřeh. Mám za to, že osobností cestovního ruchu by měl být vyhlášen člověk, který nemyslí jen na své osobní zájmy. Člověk, jehož každodenní počínání je motivováno touhou posunout obor kamsi dál, snahou pomoci podnikatelům či klientům. Toto moje vnitřní kritérium splňuje drtivá většina letošních nominovaných. Některá jména jsem v nominacích očekával, některá mne trochu překvapila. O některých bych mohl na základě zmíněného kritéria polemizovat. Ale svůj názor rozhodně nechci nikomu vnucovat. Každopádně stačilo málo a letošní ročník mohl přinést jedno překvapení. Osobností cestovního ruchu se mohl stát člověk, který s tímto oborem nemá přímo co do činění. Tedy ministr financí Miroslav Kalousek. Jsem si totiž jist, že kdybychom anketu vyhlásili o dva tři týdny později, jeho jméno by se v nominacích objevilo. Za návrh podpořit obor snížením DPH restauracím by se mu chtěl jistě odvděčit nejeden podnikatel. Ale na druhou stranu – nezasloužil by si toto ocenění spíš ten, komu se podařilo ministrovi tuto myšlenku vnuknout? Za váš názor (nejen) na tuto otázku budu rád!

Petr Manuel Ulrych
petr.ulrych@cot.cz