jak jste na tom se vztahem k podzimním plískanicím? Já se bez mučení přiznávám, že toto roční období zkrátka nemusím. S nástupem mlh, dešťů, tlejícího listí a dalších podzimních atributů vždy přemýšlím, jak si alespoň o pár dní prodloužit léto, a s trochou nostalgie si prohlížím letní fotografie. Před pár dny jsem se tak vrátil například i ke snímkům, které jsem pořídil letos na sklonku jara v Mexiku a na Floridě. A ve vzpomínkách jsem se dostal i do čekárny konzulátu amerického velvyslanectví, kde jsem byl žádat o vízum. S překvapením jsem si uvědomil, že ještě nyní mám v živé paměti otázky, které mi během pohovoru kladl onen hispánsky vyhlížející pracovník konzulátu.
Ještě více jsem však byl překvapen, když jsem se s tímto člověkem setkal letos na podzim znovu, a sice na říjnovém klubovém dnu Asociace cestovních kanceláří ČR. Tam jsem zjistil, že se jedná o amerického vicekonzula. Tentokrát byl v roli zpovídaného on – odpovídal totiž na všetečné otázky touroperátorů, kteří se zajímali o to, jak přesně bude fungovat nový elektronický systém cestovní registrace, známější pod akronymem ESTA.
Ano, již za týden se Česká republika přiřadí ke skupině privilegovaných států, jejichž občané mohou cestovat do USA bez víz. Pravda, nový systém si s vízy v mnohém nezadá. I nadále budeme muset odpovídat na řadu otázek, na které jsme byli zvyklí z vízových formulářů. Ke zjednodušení a zlevnění cestování do Ameriky ale bezesporu dochází. Není proto divu, že jsou zástupci mnoha cestovních kanceláří natěšení jak malé děti na Vánoce. Téměř dokořán se totiž otevírají ještě nedávno jen trochu pootevřené dveře na jeden z nejlákavějších turistických trhů, které na světě existují, což si chce jen málokdo nechat ujít.
Ona „chertoffská novina“ (poselství prezidenta Bushe do Česka oficiálně přivezl americký ministr pro vnitřní bezpečnost Michael Chertoff) má snad jen jednu temnější stránku. Přestože jsme bezvízový styk dostali jako symbolický dárek k 17. listopadu, kdy se ve světě slaví Mezinárodní den studentstva a u nás Den boje za svobodu a demokracii, za jehož vznikem je třeba hledat také především studenty, zájemců o studium v USA (stejně jako třeba novinářů) se nový bezvízový režim bohužel netýká.
Víc než tato drobnost nebo již zmíněné podzimní počasí mi ale poslední dobou kazí radost jiné věci. Veselo mi není při každodenní porci zpráv o finanční krizi ve světě či krachujících českých sklárnách, porcelánkách a dalších podnicích. Slzu jsem uronil, když jsem na vlastní oči viděl, co zbylo z levého křídla Průmyslového paláce v Praze. A politika? Darmo mluvit! Budu asi muset navštívit očního lékaře – vždy, když čtu stránky novin věnované politice, začínám zničehonic vidět oranžově. Ještě že tu mám onu zásobu letních fotografií…
Petr Manuel Ulrych
petr.ulrych@cot.cz