Valné shromáždění ACK ČR

Těsně po uzávěrce letního dvojčísla COT business se v Clarion Congress Hotelu Prague sešli na svém XXVI. valném shromáždění členové Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR). Na programu setkání byly mimo jiné volby do prezidia, ale také třeba diskuse o aktuálních problémech cestovního ruchu. O známé tváře nebyla nouze – účastníky oslovili třeba ministr pro místní rozvoj, ředitel agentury CzechTourism, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, předseda Podvýboru pro cestovní ruch Senátu Parlamentu ČR a další hosté. Ve spektru projednávaných otázek si každý z účastníků našel své téma. Na následujících řádcích přinášíme výběr toho nejzajímavějšího, co na shromáždění zaznělo.

V úvodu přivítal účastníky ředitel Clarion Congress Hotelu Prague Roman Vacho. V krátkém proslovu se mimo jiné zmínil o plánu hotelové skupiny CPI Hotels provozovat v horizontu dvou let kongresový hotel v každém z krajských měst České republiky.

Prvním z hostů, kteří na valném shromáždění vystoupili, byl Pavel Hlinka. Z pozice viceprezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR apeloval na zástupce ACK ČR, aby více využívali možností, které jim jako jednomu ze svých členů poskytuje SOCR při prosazování zájmů cestovního ruchu, například v rámci tripartity. Vyzval je také k hledání cesty, jak spojit síly s ostatními profesními svazy cestovních kanceláří a agentur tak, aby jejich hlas byl na patřičných místech více slyšet. „Dokud nezačneme řvát, všichni si myslí, že vše je fajn,“ konstatoval Hlinka. Z jeho úst také například zaznělo, že by SOCR měl hledat způsob, jak pro ACK otevřít cestu do evropské asociace ECTAA. Poukázal též na to, že Praha se kvůli rostoucí konkurenci stává levnou destinací, pokud jde o ubytování, zároveň ale také destinací s drahými, a ne právě kvalitními službami. Vyjádřil rovněž naději, že by ACK mohla pomoci Asociaci hotelů a restaurací při prosazování jednotné klasifikace ubytovacích zařízení, poukázal na neutěšenou situaci v domácím cestovním ruchu, vyzval k zamyšlení nad chováním on-line distributorů, posteskl si nad kvalitou odborného školství či přístupem Prahy k podpoře cestovního ruchu apod. Svůj příspěvek pak uzavřel výzvou: „Nemělo by nám jít o to, kritizovat druhé, ale dělat to lépe než oni.“

Situaci v cestovním ruchu se poté věnoval také předseda ACK ČR Michal Šeba ve své zprávě o činnosti asociace v uplynulém období. Hovořil o tom, že minulý rok cestovnímu ruchu přál, ovšem projevily se v něm některé negativní trendy. V příjezdech sice hledáme movité návštěvníky, ovšem hotely rostoucí jak houby po dešti je lákají dumpingovými cenami a tím poškozují trh i sebe samotné. V domácím cestovním ruchu se pak běžně stává to, že internetová nabídka jednotlivých poskytovatelů služeb odsunuje do pozadí nabídky cestovních kanceláří. V oboru jako takovém způsobují řadu komplikací ti, kteří by naopak měli s podnikateli táhnout za jeden provaz – a to svými vyjádřeními pro tisk, neuváženými návrhy zákonů apod. Šeba se zmínil také o tom, jak silný kurz koruny sráží incoming, v outgoingu pak poukázal například na mediálně vděčné, leč ve výsledku velmi diskutabilní výhody cestování se zahraničními cestovními kancelářemi. Předseda ACK ČR informoval, že v současnosti kvůli nezájmu druhé strany neprobíhají jednání o sloučení s Asociací českých cestovních kanceláří a agentur, vyjádřil ale přesvědčení, že by toto spojení bylo ku prospěchu, a že by tedy jednání měla pokračovat. Dále pak informoval o běžné činnosti ACK v minulých měsících – o aktivitách jednotlivých sekcí asociace, o programu Klubových dnů, práci s médii, účasti na veletrzích, analytické činnosti asociace apod. Podrobněji se s těmito aktivitami můžete seznámit v minulých vydáních COT business.

Lesku dodala valnému shromáždění přítomnost ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka. Ten, místo aby vystoupil s několikastránkovým předem připraveným projevem, raději zareagoval na signály, které vycítil z vystoupení předřečníků a vyzval k diskusi. V úvodu citoval několik pozitivních statistik týkajících se našeho cestovního ruchu – v daný moment měl ovšem k dispozici pouze údaje za první čtvrtletí, nikoli dnes tolik propírané výsledky za čtvrtletí druhé. Nezapomněl také zmínit podporu, kterou ministerstvo cestovnímu ruchu poskytuje. Poté již navázal na Pavla Hlinku a přitakal, že profesní svazy se musí hlasitěji ozývat, pokud cítí nějaké problémy. Vyzval tedy účastníky, aby konkrétně poukazovali na problematické věci, aby se jim jak on, tak jeho lidé mohli věnovat. Jako konkrétní příklad, jak by měl systém fungovat, uvedl dopis od ACK ohledně konečných cen zájezdů, na základě kterého se začal problematikou zabývat. Výsledek? Slib, že bude dělat vše pro to, aby povinnost cestovních kanceláří uvádět konečné ceny z aktuálně projednávaného návrhu zákona neprošla hlasováním. Přislíbil rovněž, že cestovnímu ruchu bude věnovat větší pozornost, než tomu bylo dosud, a že zefektivní činnost ministerstva v otázkách týkajících se tohoto oboru.

Předseda Podvýboru pro cestovní ruch Senátu ČR Jan Hajda přiznal, že některými problémy nadnesenými na tomto fóru byl zaskočen a podobně jako ministr Čunek připomněl nerovné podmínky starých a nových členů EU, které se odrážejí v každodenní praxi podnikatelů v cestovním ruchu i jinde. Dále hovořil o tom, že Senát v posledních měsících projednával Koncepci cestovního ruchu ČR na léta 2007–2013. Připustil, že cestovní ruch ještě stále nebývá vnímán jako plnohodnotný sektor národního hospodářství, a to přesto, že reálně přispívá zhruba 15 % k hrubému národnímu produktu. Hajda mluvil o tom, co jeho podvýbor dělá pro rozvoj cestovního ruchu – řeč byla kupříkladu o aktivitách pomáhajících k úspěšnému čerpání prostředků z fondů EU, o spolupráci s Ministerstvem kultury ČR na opravách památek apod. Na přetřes přišla i problematika kurzu koruny, potažmo přechodu na euro. Hajda konstatoval, že je třeba vyvíjet tlak na vládu, aby stanovila jasný termín, kdy ke vstupu do eurozóny dojde.

Ředitel odboru živností Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Kameník si jako téma pro vystoupení zvolil novelu živnostenského zákona, která nabyla účinnosti k 1. červenci tohoto roku a která podle Kameníka významně omezila administrativní zátěž podnikatelů. Z někdejších 261 na současných 96 byl snížen počet regulovaných živností, zavedena byla pouze jedna volná živnost, na kterou lze vykonávat až 80 různých činností – mj. také činnost průvodce cestovního ruchu nebo činnost cestovní agentury. Velkou změnou je odstranění koncesních listin a živnostenských listů – obojí bylo nahrazeno úplným či částečným výpisem z živnostenského rejstříku. Snížena byla také finanční zátěž podnikatelů při jednáních s živnostenským úřadem. Novinkou je rovněž situace, kdy se podnikatel již nemusí obracet pouze na místně příslušný živnostenský úřad. Rozšířen byl okruh informací o podnikatelích ve veřejné části živnostenského rejstříku.

O vízové problematice promluvil k účastníkům valného shromáždění ředitel konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí ČR Ivan Záleský. Připomněl, že od 20. prosince loňského roku je naše vízová politika evropskounijní, nikoli národní. Proto musí Česká republika zavádět nová opatření, která jsou v souladu se schengenským acquis. Jde například o outsourcing call centra aj. Samostatnou pasáž věnoval Záleský problematice akreditací cestovních kanceláří na našich zastupitelských úřadech v některých regionech. „Této problematice věnujeme velkou pozornost a snažíme se ji velmi zprůhlednit, zjednodušit a zefektivnit,“ upozornil na některé aktuální kroky v této oblasti Záleský. Zareagoval také na některé výtky ohledně lhůt pro vydávání víz, zejména v Ruské federaci. Ke zlepšení situace by podle něj měl přispět přesun určité části pracovníků zastupitelských úřadů ze západní Evropy do této části světa. Po roce by mělo dojít k vyhodnocení efektivity a případně další etapě restrukturalizace. Na závěr vyzval Záleský členy ACK, aby mu zaslali své případné připomínky – vyjádřil ochotu je řešit.

Jako poslední stanul u řečnického pultíku ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. S uspokojením kvitoval pozitivní statistiky cestovního ruchu u nás, ale poukázal i na negativní trendy v oboru. Naznačil rovněž, že by rád posunul pozici agentury Czech Tourism – z organizace zabývající se velkou měrou přerozdělováním financí na podporu cestovního ruchu by se agentura měla stát spíše poskytovatelem know-how. Do budoucna by tak některé činnosti agentury měly být nadále zdarma, jiné dotované, určité pak placené (výstavní plochy a další komodity nakupované agenturou za tržní ceny). Důvodem je mj. fakt, že výše ročního příspěvku agentuře ze strany MMR se od roku 2004 při zohlednění inflace nezměnila, zatímco na druhé straně roste počet zahraničních zastoupení agentury stejně jako výčet jejích aktivit. O tom, jak se vyvíjejí ceny nakupovaného zboží a služeb, netřeba hovořit. Vondruška se dále zmínil o tom, že by rád ACK poskytl větší mediální prostor, který agentura CzechTourism získala díky vztahům s Českou televizí a dalšími médii. Pozastavil se nad vztahy obou asociací sdružujících cestovní kanceláře a agentury a zopakoval, že CzechTourism potřebuje jednoho silného partnera. Informoval i o tom, že byl nucen pozastavit podporu členství „konkurenční“ asociace v ECTAA – alespoň do doby, než bude uspokojivě vyřešeno nakládání s výstupy z této evropské asociace. Hovořil rovněž o vízové situaci v Rusku, která se i díky otevření vízového centra v Jekatěrinburku zlepšila, o akcích na podporu domácího cestovního ruchu, o připravovaných marketingových kampaních a dalších plánech agentury.

V závěru této části valného shromáždění se rozhořela živá diskuse, která se týkala především problematiky udělování víz ruským turistům, některé dotazy se však týkaly také postihu nekalého podnikání apod.

Petr Manuel Ulrych