Zprávy o velkých stavebních projektech, které v posledních letech přicházejí ze Spojených arabských emirátů, znějí často jako sci–fi. Leč i ty sebefantastičtější se nakonec ukazují jako pravdivé. Zdá se proto, že je prakticky jasné, že v horké poušti v dohledné době vyroste „kopie“ slavného pařížského muzea Louvre. Projekt, jehož realizace ještě nezačala, již od počátku budí rozporuplné reakce.
Světová veřejnost často jen nevěřícně kroutí hlavou nad tím, co vše je vůbec ve Spojených arabských emirátech možné. Začalo to hotelem Búrdž al–Arab, který se pyšní sedmi hvězdičkami na štítě. Snímky z jeho superluxusních apartmá obletěly svět a lidé si začali vyprávět fantastické zkazky o prosklené podmořské restauraci, hotelové ponorce a dalších neobvyklostech. Jistě, to vše je senzační, ale ty pravé zázraky přišly teprve později. Uprostřed pouště například vyrostla lyžařská sjezdovka pokrytá pravým sněhem. Pochopitelně krytá. Zanedlouho si pak mohli lidé cestující přes Dubaj letadlem všimnout, že u pobřeží vyrůstá umělý ostrov ve tvaru palmy. Ten je v současné době dokončován a začínají se na něj stěhovat první obyvatelé. V současné době se staví ještě další dva ostrovy ve tvaru palem, ještě větší než první Palma Džubajrá. Komu by se palmy zdály fádní, může se těšit na Svět. Totiž na umělé souostroví, jehož 300 ostrovů, na kterých vyrostou hotely, rezidenční domy a další zástavba, bude z ptačí perspektivy vypadat jako mapa světa. S dokončením se počítá na rok 2008.
Budova muzea v Abú Zabí nejspíš nebude kopií pařížského originálu |
Výstavba v SAE ovšem není zdaleka u konce. Letos v červnu se prvně zaryjí lžíce bagrů do písku v místech, kde by měl do začátku roku 2009 vyrůst třicetipatrový rotující mrakodrap, který se každý týden jednou otočí kolem své osy. V emirátu Dubaj vyrostl také největší hotel na světě o 6 500 pokojích, v příštích letech vyroste největší světové letiště, a dokonce také nejvyšší světová budova Búrdž Dubaj, která bude mít přes 160 pater a výšku minimálně 700 m. O megalomanské projekty zkrátka v SAE není nouze.
V poslední době rozvířila hladinu veřejného mínění zpráva o tom, že v Abú Zabí vyroste nákladem půl miliardy eur jmenovec legendárního pařížského muzea Louvre. Zprávy tiskových agentur hovoří o tom, že francouzská vláda dala této „šílené“ myšlence požehnání a že dokonce „dvojčeti“ přislíbila zápůjčky obrazů, soch a dalších předmětů ze sbírek Louvru. O podobě budovy zatím není nic známo, nejspíš ovšem nepůjde o kopii francouzského originálu.
Zatímco v Zálivu se radují, nejeden Francouz skřípe zuby. Mnohá média, umělci i obyčejní lidé viní muzeum a ministerstvo kultury, že necitlivě nakládají s kulturním dědictvím země. Petici za zachování celistvosti sbírek francouzských muzeí a proti jejich komerčnímu využívání v zahraničí podepsalo již přes 1100 kulturních činitelů. Petice se netýká jen výstavby Louvru v Abú Zabí, ale také třeba nedávného otevření „křídla Louvre“ v muzeu v americké Atlantě či plánu na vybudování pobočky pařížského Pompidouova střediska moderního umění v Šanghaji. Do Zálivu by na základě dohody mělo formou dlouhodobých zápůjček putovat až 500 artefaktů z depozitářů pařížského Louvru a dalších muzeí.
Podle listu Libération má celá akce politický a obchodní podtext. Souhlas francouzské vlády lze podle jeho redaktorů chápat jako určitou omluvu za zpoždění projektu letounu Airbus A380. Aerolinie Emirates si těchto obrů objednaly 45 a nyní musejí řešit vážné problémy, které jim zpoždění dodávek přináší.
Ředitelka Musées de France Francine Mariani–Ducrayová prohlásila, že veškerá polemika okolo „Louvru Abú Zabí“ plyne z nedostatečné informovanosti a že projekt je vyvážený. Za zbytečnou považuje polemiku také bývalý ministr kultury Jack Lang, který řekl: „Na přítomnost Louvru v zahraničí bychom měli být hrdi. Je dobře, že v nynější světové kulturní válce usilujeme o to, aby naše koncepce byla přítomna.“
Ať tak či tak, jisté je jedno – čeští zájemci o návštěvu Louvru ve Spojených arabských emirátech budou mít situaci komplikovanější, neboť České aerolinie nedávno zrušily svoji linku do Dubaje. A její znovuotevření je nepravděpodobné. Možná až v dubajské poušti vyroste kopie naší Národní galerie, která bude vystavovat písečné trpaslíky z dílny svého extravagantního ředitele…
–pmu– a –čtk–
Foto: Konstantinos Dafalias