Skutečnou výstavní událostí vyvrcholí letošní program olomouckého Muzea moderního umění. V listopadu zde bude zahájena výstava Victora Vasarelyho, světoznámého maďarského malíře, sochaře a tiskaře, jednoho z průkopníků výtvarného směru Op-Art. První profilová prezentace Vasarelyho tvorby v českých zemích po roce 1989 nabídne divákům bezmála 80 děl – obrazů, grafik, soch, ale také tapisérií a multiplů. Přípravy olomoucké výstavy, která vzniká ve spolupráci s Janus Pannonius Múzeem v maďarské Pécsi, v těchto dnech finišují.
Victor Vasarely se narodil v roce 1906 v Pécsi. Dětství strávil na Slovensku a rodina se přestěhovala v roce 1919 do maďarské Budapešti. Studoval sice na lékařské fakultě, ale po dvou letech, v roce 1927, přestoupil na studium malířství a moderního umění na akademii Podolini-Volkmann. Studia dokončil na Mühelyho akademii, známé pod jménem Budapešťský Bauhaus. „Tady se také seznámil s moderními směry a studiemi o barvě a optice. Ve studiu optiky pokračoval i v Paříži, kam se v roce 1930 spolu s ženou přestěhoval. V roce 1944 uspořádal první výstavu v galerii Denise René. Jeho první malby založené na geometrických tvarech, jimiž dosáhl opticko kinetických efektů, se datují k roku 1951. Tak vzniká Op-Art,“ vysvětlila historička umění a kurátorka olomoucké výstavy Gina Renotiere.
Co vlastně Op-Art, případně kinetická abstrakce, znamená? Autoři op-artových děl využívají poznatky z geometrie, fyziognomie a optiky. Snaží se pomocí geometrických obrazců, rastrů a vzájemně se překrývajících lineárních a plošných útvarů dosáhnout optické iluze pohybu, nestability. Op-Art tak obohacuje výtvarné umění o pohyb, prostor a čas. „Systematickou prací s výtvarným zpracováním optických jevů se Vasarely nesmazatelně zapsal do dějin moderního umění. Lze říci, že jeho způsob práce s optickou iluzí a zakladatelský příspěvek k vývoji Op-Artu v nejlepším slova smyslu zlidověl a patří k posledním všeobecně známým a populárním podobám moderního umění,“ upozornila historička umění. Umělci se také dostalo řady významných ocenění včetně Guggenheimovy ceny, čestného občanství města New York a řádu francouzské Čestné legie. V roce 1997 zemřel Vasarely v Paříži na rakovinu. Roku 1971 bylo ve francouzském městě Gordes otevřeno jeho muzeum, v roce 1978 následovalo Vasarelyho muzeum v maďarské Pécsi, roku 1987 v Budapešti.
A právě s pécským muzeem, kterému umělec věnoval 400 prací, spolupracuje olomoucké Muzeum moderního umění na uspořádání první velké profilové výstavy Vasarelyho v českých zemích po roce 1989. „Z bohatých maďarských sbírek bylo pro olomouckou výstavu vybráno bezmála osm desítek prací, od velkoformátových obrazů přes grafiky až po tapisérie i multiply,“ doplnila Renotiere.
Pro olomoucké Muzeum moderního umění je Vasarelyho výstava nejdůležitějším projektem letošního roku. O významu akce svědčí i skutečnost, že záštitu nad výstavou převzali ministři kultury České republiky a Maďarska.