Třetím rokem se v Brně konala odborná konference na téma Očekávaný vývoj a příležitosti rozvoje cestovního ruchu. Do hotelu Holiday Inn se 24. září na pozvání společnosti Konference, s. r. o., sjeli zástupci státní správy a samosprávy stejně jako podnikatelé a představitelé různých institucí z oblasti cestovního ruchu. Podobně jako v minulých letech diskutovali o aktuálních trendech v incomingu, hotelovém byznysu, lázeňství a dalších segmentech turismu. Jednalo se ale třeba i o propagaci a byly představeny nové technologie.
S úvodním příspěvkem vystoupil Jiří Vačkář, náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Ve své řeči se opíral především o Koncepci státní politiky cestovního ruchu na období 2007 až 2013 a její implementace. Jedná se o střednědobý strategický dokument, který vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice a účinnými nástroji podněcuje jeho další rozvoj. Jeho hlavními prioritami je především konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu, rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu, marketing (propagace) cestovního ruchu, rozvoj lidských zdrojů a vytváření organizační struktury cestovního ruchu. Koncepce vychází podle Vačkáře mimo jiné i z některých uspokojivých čísel a statistik. Například devizové příjmy cestovního ruchu činily v minulém roce 133,7 miliardy korun, přičemž počet zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních představoval 6,7 milionu osob. Průměrná doba pobytu zahraničních hostů u nás pak byla 4,1 dne.
Po Jiřím Vačkářovi následovalo vystoupení Rostislava Vondrušky, ředitele agentury CzechTourism. Ten se v úvodu pozastavil nad skutečnostmi, které charakterizují letošní rok v oblasti cestovního ruchu. Akcentoval především fakt, že Česká republika přestává být levnou destinací. Z tohoto důvodu očekávají zahraniční hosté v infrastruktuře cestovního ruchu západní standard, který naší zemi často schází. Vondruška dále zmínil neblahý trend překotného nárůstu ubytovacích kapacit v Praze (kvantita na úkor kvality a ceny) a slabý domácí cestovní ruch (DCR) v hlavním městě (pro srovnání: DCR v Berlíně činí 66 %, v Praze pouhých 11 %). V druhé části prezentace připomněl Vondruška posluchačům plány agentury CzechTourism pro příští rok. Jsou jimi realizace projektů IOP, nová expozice pro veletrhy, nová zahraniční zastoupení (SRN, USA), projekt České hvězdy, podpora regionálních produktů a zvýšení DCR.
Jako třetí dostala slovo Svetlana Gavorová, generální ředitelka Slovenské agentury pro cestovní ruch (SACR). Uvedla, že vláda Slovenské republiky schválila zásadní strategický dokument pro oblast rozvoje cestovního ruchu (Nová strategie rozvoje cestovního ruchu do roku 2013), jehož naplňování má vytvářet pozitivní obraz Slovenska ve světě. Zdůraznila nevyhnutelnost odvážných a úderných marketingových aktivit, nutnost práce v regionech (SACR chystá několik regionálních zastoupení ve větších turistických regionech) a zaměření se na země stěžejní pro Slovensko (ČR, Maďarsko, Polsko, SRN, Rakousko, Itálie, Velká Británie). Gavorová dále upozornila na probíhající masivní mediální kampaň Rozprávková krajina, která se také objevila v podobě televizních spotů stanice Eurosport během olympijských her v Pekingu. Spot se mimochodem umístil na třetím místě v kategorii videí a filmů do 30 minut z oblasti komerční turistiky letošního TOURFILMu.
Krizí a recesí nazval současnou situaci v českém hotelnictví Pavel Hlinka, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. Rozvinul slova Rostislava Vondrušky a uvedl, že v důsledku nepřiměřeného nárůstu hotelových kapacit klesá průměrná obsazenost pokojů a bují černý trh. Tento fakt ve finále souvisí se snahou získat hosta za každou cenu, přičemž množství klientů posléze vítězí nad poskytovanou kvalitou služeb. Upozornil také na špatně nastavený systém prodeje (často závislý pouze na pocitech) a neochotu ke společné cenové politice mezi hoteliéry. Hlinka dále zmínil tragický stav ve vzdělávání zaměstnanců a úrovni odborné erudice v oboru. Evergreenem byla zmínka o problematice DPH. Hlinka akcentoval pozitivní skutečnost, že od roku 2011 by mělo být ponecháno na vůli jednotlivých států EU, jaká úroveň DPH bude platit v restauracích, ubytovacích zařízeních a v cestovních kancelářích.
O fenoménu lázeňství pohovořil Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní ČR. Specifikoval obecné rysy lázeňství jako segmentu cestovního ruchu (velká tradice, bohatý výskyt přírodních a léčivých pramenů, výjimečná reputace a respekt, příležitost pro rozvoj pohraničních regionů) a posteskl si nad nedostatkem kvalifikovaných lázeňských pracovníků a nízkou průměrnou mzdou, která je zaměstnancům lázní vyplácena. Naopak pozitivně komentoval všeobecný růst lůžkových kapacit (v lázeňském trojúhelníku o více než 15 %), boom relaxačních víkendů a dostatek zahraniční klientely (SRN, Rusko). Bláha dále řekl, že pobyty placené pojišťovnami nezaniknou, avšak v horizontu pěti až deseti let je čeká regulace po vzoru Německa. Budoucnost lázeňství je tak spojena s domácím hostem – samoplátcem.
Na téma řízení hotelového řetězce a franšízingu promluvil Jan Kratina, generální ředitel CPI Hotels. Ve svém příspěvku podtrhl důležitost kvalitních lidských zdrojů při budování efektivní hotelové sítě a vyzdvihl klady franšízingu. Mezi ně podle Kratiny patří zavedené know-how, jméno a tradice, celosvětová obchodní síť, aktualizovaná databáze firem, standardy a úroveň služeb a tržby. Mezi zápory uvedl náklady (franchise fee, royality fee, advertising fee) a povinnosti franšízanta. Poukázal také na synergii centralizace (stejná forma řízení hotelů) a decentralizace (použití regionálních marketingových odlišností). Společnost CPI Hotels nyní řídí dvacet manažerů a zaměstnává 750 lidí. Ještě před dvěma lety to bylo „jen“ 250 zaměstnanců.
Druhou dámou mezi řečníky byla Marie Zezůlková, vedoucí kanceláře strategie města Brna, která představila kooperaci jihomoravské metropole a kraje v rámci rozvoje cestovního ruchu v regionu. Prezentovala konkrétní vazby mezi kanceláří strategie města, odborem kultury, Brněnským kulturním centrem, Turistickým informačním centrem, odborem regionálního rozvoje Jihomoravského kraje a Centrálou cestovního ruchu jižní Morava. Zezůlková popsala jasnou profilaci města na poli cestovního ruchu jako destinace kongresové a incentivní turistiky a vstupní brány do regionu jižní Moravy. Akcentovala blízkost tří hlavních měst (Praha, Bratislava, Vídeň), výbornou dostupnost silniční i železniční dopravy, zavedení přímých leteckých linek do Brna, a tím pádem i výrazné zvýšení krátkodobých, především víkendových pobytů.
Emotivní projev přednesla Natalia Makovik, ředitelka reklamní agentury OLiViER, která představila ruského turistu, jeho požadavky a možnosti podpory jeho návštěvy v České republice. Průměrného návštěvníka z Ruska charakterizuje podle Makovik dlouhý pobyt v hotelích a lázních (6 až 14 nocí), rostoucí zájem o Českou republiku (až 30 % Rusů ročně) a velká útrata (až 5 500 denně). „Rusové jsou ‘shoppoholici’ milující luxus. Česká republika získala od ruských turistů v minulém roce přes deset miliard korun, letos se zdá, že Rusové utratí až čtrnáct miliard,“ uvedla. Na druhou stranu se Makovik velmi negativně vyjádřila ke zdražení turistického víza pro Rusy (od listopadu z 35 eur na 65 eur), xenofobnímu přístupu českých obyvatel i personálu a neochotě podnikatelů investovat do činností, které by přilákaly ruskou klientelu (nedostatek materiálů v ruštině, slabá jazyková vybavenost personálu).
Svým svérázným, nicméně poutavým projevem nezklamal Miloš Vajner, předseda představenstva Centra Babylon Liberec. Jeho prezentace se točila kolem nadcházející zimní sportovní události číslo jedna – FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci – a jejího využití pro následné zviditelnění regionu v oblasti cestovního ruchu. Vajner se nebál přirovnat Liberec k rakouskému Innsbrucku a poukázal na snadnou dostupnost severočeské metropole, bohatou volnočasovou a kulturní infrastrukturu a dostatečnou ubytovací kapacitu města. „Innsbruck je zavedená destinace a Liberec má stejnou šanci. Modernizovaný zimní areál Ještěd a blízké Jizerské hory tvoří pilíře zimního turismu,“ doplnil Vajner. Jeho vize vychází i z faktu, že na rozdíl od mnoha jiných destinací je v Liberci a nejbližším okolí velké množství doplňkových turisticko-rekreačních aktivit (Centrum Babylon, zoo, golf, hrady a zámky, nákupní centra, kina, restaurace, ještědský vysílač apod.).
Tomáš Kulman, Business Development Manager z oddělení poradenských služeb společnosti KPMG Česká republika, vystoupil s tématem Lukrativní segmenty cestovního ruchu. Hlavními kritérii při jejich pojmenování jsou podle Kulmana průměrná útrata na osobu a průměrná doba strávená v České republice. Z této rovnice vycházejí tři ekonomicky nejzajímavější skupiny cestovního ruchu – kongresová turistika (MICE), lázeňství/wellness a golfová turistika. U poslední jmenované se Kulman zastavil nejdéle. Upozornil na rychle rostoucí počet outdoorových hřišť (přes osmdesát k lednu 2008), indoorů i související infrastruktury, vyzdvihl razantně se zvyšující číslo registrovaných hráčů (asi 35 000 ke konci roku 2007) a zdůraznil nadregionální význam golfových hřišť a resortů, které často suplují nedostatek infrastruktury pro cestovní ruch v regionech (ubytovací kapacity, restaurace, společenské prostory).
-jp-
O zkušenostech z auditů ubytovacích a stravovacích zařízení hovořila po polední pauze Lucie Janotová ze společnosti UniConsulting. Posluchači se dozvěděli, že nejčastější problémy jsou v oblasti dokumentace, která neodpovídá skutečně uplatňované praxi – obvykle proto, že od zavedení systému kvality v podniku ji už nikdo neaktualizoval. Další možnosti zlepšení je třeba hledat v oblasti alergenů a upozorňování na jejich rizika v gastronomii. Slabinou řady podniků je nedodržování provozní hygieny či nevhodná manipulace s potravinami, resp. křížení cest. Zvláštní kapitolou je pak dodržování osobní hygieny, která se týká nejen zaměstnanců, ale třeba i pracovníků kontrolních orgánů, servisu apod. Svá slova doplnila Janotová sérií fotografií některých prohřešků pořízených během auditů ve stravovacích provozech. Samostatnou část příspěvku věnovala Janotová oblasti nakládání s odpady, v které se rovněž často chybuje.
Na Lucii Janotovou plynule navázal Jiří Vavřík z TÜV SÜD Czech, tedy ze společnosti, která se zabývá certifikací v cestovním ruchu. Vysvětlil rozdíl mezi certifikací a klasifikací a ozřejmil význam certifikace pro subjekty z cestovního ruchu. Podrobněji se věnoval fenoménu certifikované služby pro cestovní ruch. Takto označené služby jsou garancí dodržování legislativy, zárukou úrovně kvality a také prostředkem ke zvýšení důvěryhodnosti firmy a odlišení od konkurence. Ve výsledku by tyto záruky měly vést ke spokojenosti zákazníků, zvýšení kvality služeb, ziskovosti cestovního ruchu a také zvýšení prestiže v očích mezinárodní klientely. Certifikaci služeb cestovního ruchu nabízí TÜV SÜD Czech od počátku tohoto roku. Vavřík popsal postup certifikace, vyjmenoval partnery, se kterými jeho společnost spolupracuje na rozšiřování povědomí o značce, a přinesl i výčet firem, které již značku certifikovaná služba získaly či na jejím získání pracují. V závěru příspěvku pak shrnul cíle firmy v cestovním ruchu, mezi které patří pomoc s orientací v legislativních požadavcích na podnikatele, pomoc pro řízení provozoven, pomoc při snižování nákladů na provoz, spolupráce na zvyšování kvalifikace zaměstnanců či konkurenceschopnosti provozoven, ověření nabídky služeb pro klienty a rozvoj spolupráce s krajskými úřady na zvýšení kvality služeb v regionech.
Efektivní propagace v odvětví cestovního ruchu – tak nazval svůj příspěvek Jiří Blažek, jednatel společnosti iStudio. Nejprve zdůraznil rostoucí důležitost internetu pro podnikání v oblasti cestovního ruchu. Ukázal, jak dramaticky roste počet uživatelů internetu (loni již 4,45 mil. osob v České republice) a také těch, kteří využívají internet pro nakupování. Zatímco v roce 2003 nakupovalo přes web 294 tisíc uživatelů starších 16 let, loni jich bylo již 1,323 mil. Služby v oblasti cestování a nakupování využilo loni přes internet asi 344 tisíc uživatelů starších 16 let. Blažek také uvedl statistiky, z kterých mj. plyne, že 28 % uživatelů nakupujících dovolenou on-line považuje za rozhodující při výběru tzv. vizuální dojem. Ten je utvářen pomocí grafického vzhledu webových stránek, flashových animací, fotografií (včetně panoramatických), videosekvencí či virtuálních procházek. A právě virtuálním procházkám se Blažek věnoval podrobněji, uvedl také jejich konkrétní příklady na webech některých českých a moravských regionů a měst.
Do zcela jiných sfér se účastníci konference podívali díky Janu Musilovi, obchodnímu řediteli společnosti Chrištof. Řeč totiž byla o pronájmu, údržbě a servisu hotelového prádla. Právě tyto služby Chrištof coby jedna z největších a nejmodernějších prádelen u nás nabízí. Šlo tedy o klasickou firemní prezentaci – posluchači se dozvěděli o škále služeb této společnosti, která se loni stala jedním z garantovaných dodavatelů Asociace hotelů a restaurací ČR. Musil se zastavil u výhod pronájmu hotelového prádla, konkrétně u úspory nákladů, kvality poskytovaných služeb a také zlepšení organizace práce v hotelu. Služba je poskytována na bázi objednávkového systému, skladového systému, případně patrového systému. Také v páně Musilově prezentaci zazněla jména firem, pro které jeho společnost pracuje.
Pavel Kovařík, jednatel společnosti inPuncto, poté hovořil o průzkumu Atraktivita turistických regionů v ČR, který tato firma v nedávné minulosti zpracovávala. Průzkum hodnotil například nabídku turistické infrastruktury, vybavenosti a služeb v jednotlivých regionech ČR. Zkoumáno bylo také image regionů. Kovařík se rovněž zamýšlel nad tím, zda a případně jak je možné atraktivitu turistických regionů zvyšovat. Dále pak Kovařík citoval z výsledků průzkumu své agentury a také ze šetření zpracovávaných pro CzechTourism. Na konferenci tak například zaznělo, že turisté přijíždějí nejvíce za poznáním, kvůli pěší turistice, kultuře a cykloturistice. Mezi překážky rozvoje cestovního ruchu v regionech pak patří nedostatek informací, kriminalita či příliš velká vzdálenost, kterou by museli návštěvníci překonat. Expertní šetření inPuncto mezi odborníky na cestovní ruch mj. ukázalo, že v létě jsou nejatraktivnějšími regiony jižní Čechy, Český ráj a Praha, v zimě přirozeně Krkonoše, Šumava a severní Morava a Slezsko. Pro zahraniční návštěvníky jsou nejatraktivnějšími regiony Praha, západočeské lázně a Krkonoše.
Sérii přednášek uzavřel Radim Holeček ze společnosti GEOMETRA OPAVA, který posluchačům představil interaktivní 3D vizualizace. Oč jde? Je to jeden ze způsobů, jak může být například na webu představena turistická destinace, ideálně mikroregion. Pomocí leteckých a satelitních snímků je zpracován trojrozměrný model oblasti, ve kterém se pak uživatel může libovolně pohybovat, realizovat autentické interaktivní průlety libovolnou rychlostí, v libovolné výšce, směru apod. Může rovněž aktivně vyhledávat objekty, které jej zajímají. Data obsažená v modelu se mohou propojit s obrázky, videosekvencemi, zvuky, odkazy na webové stránky, databázové záznamy apod. Uživatel pak může z jednoho místa velmi snadno získat komplexnější informace, provést rezervace přes internet, vyhledat si spojení atp. V případě venkovské turistiky dává tato technologie příležitost realisticky ztvárnit turistické a naučné stezky či cyklotrasy. Zájemce si přitom může předem zhodnotit náročnost trasy, proměřit si polohové i výškové poměry nebo si zjistit podrobné informace o zajímavostech v okolí.
Hojně navštívená a kvalitní konference byla uzavřena v neformálním duchu, tedy rautem a tombolou o lákavé ceny.
-pmu-
Foto: -pmu-
Organizátoři děkují všem partnerům za podporu odborné konference:
|