Uvolnění vztahů USA a Kuby ohrožuje turistiku sousedů v Karibiku

Pohled na vztyčenou vlajku před nově otevřeným velvyslanectvím USA na Kubě je jedním z nejviditelnějších signálů sbližování obou dlouhodobých nepřátel. Uvolňování vztahů mezi oběma zeměmi by mělo pokračovat i nadále a americký Kongres by již brzy mohl zrušit 55 let staré embargo vůči ostrovu. To sice bude velkým přínosem pro kubánskou ekonomiku, přinejmenším díky přívalu utrácejících amerických turistů, může však být katastrofou pro některé z malých ostrovů jinde v Karibiku, které jsou silně závislé na cestovním ruchu, upozornil list Financial Times.

Podle analytičky M&G Investment Claudie Calichové bude případné zrušení sankcí pro region zlomovou událostí. „Země, do kterých většina turistů přijíždí z USA, jsou ty, které nejvíce ztratí, protože tito turisté budou místo toho směřovat na Kubu. To by mohlo být pro některé katastrofální,“ varuje Claudie Calichová.

Pracovní dokument Mezinárodního měnového fondu (MMF) zveřejněný již v roce 2008 uváděl, že hypotetické otevření Kuby turistům z USA by představovalo „seizmický posun“ v cestovním ruchu Karibiku a vyvolalo by šok v celém odvětví. Sousední destinace by přišly o nepřímou ochranu, kterou mají díky restrikcím, a Kuba by zvýšila podíl na trhu.

Velké problémy by to pak způsobilo zemím, které jsou nadměrně závislé na přílivu amerických turistů. Podle tehdejších odhadů MMF by po zrušení embarga mohly na Kubu vyrazit ročně až tři miliony amerických turistů, což by z ostrova udělalo největší turistickou destinaci pro Američany.

Na Kubu loni přijely tři miliony zahraničních turistů. To byl více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2008, kdy byla zveřejněna zpráva MMF, která od té doby nebyla aktualizována.

Situace se od zveřejnění zprávy změnila, i tak jsou ale čísla MMF o vývoji cestovního ruchu po uvolnění embarga poučná, i když pro mnohé země nejsou zrovna příznivá. Pokud by se prognóza splnila, znamenalo by to pokles počtu turistů na Amerických Panenských ostrovech o 35,5 procenta, na Bahamách o 31,3 procenta, na Kajmanských ostrovech o 29,9 procenta a na Arubě o 29,7 procenta. Pokles o více než 18 procent by postihl také ostrovy Anguilla, Turks a Caicos, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Belize, Jamajku, Svatý Kryštof, Panamu, St. Martin, Kostariku či mexický Cancún.

Nicméně by se mohla objevit i hrstka zemí, kterým by uvolnění mohlo pomoci. Jsou to třeba Martinik a Guadeloupe, které by mohly přilákat francouzsky mluvící turisty vystrnaděné z Kuby americkými turisty.

Pro některé poražené však bude dopad velmi bolestivý. Třeba na malém ostrově Aruba má cestovní ruch na celkovém hrubém domácím produktu země podíl 88,4 procenta, což je nejvyšší údaj na světě. U množství dalších karibských zemí tento podíl činí více než 40 procent. Několik těchto zemí je také silně zadlužených a má relativně nízký rating.

Generální ředitel Světové rady pro cestovní ruch David Scowsill je však optimističtější. Podle něj je ubytovací kapacita na Kubě nyní v podstatě zcela zaplněna. Loni zde počet turistů stoupl o pět procent a letos se čeká zvýšení o 14,3 procenta. Zemi bude podle něj nějakou dobu trvat, než se jí podaří vystavět hotely a další infrastrukturu, které bude potřebovat pro zvýšení počtu turistů. To podle něj znamená, že alespoň v nejbližších dvou až třech letech by turisté z USA na Kubě v podstatě pouze vytěsnili neamerické turisty na sousední ostrovy, a situace by nemusela být tak problematická.

Foto: Pixabay