Útlum cestovního ruchu v minulém roce výrazně ovlivnil celou ekonomiku – ztráta na růst hrubého domácího produktu představuje zhruba 1 procentní bod.
Podle předběžných údajů se hrubý domácí produkt ve stálých cenách loni zvýšil o 2,0 %. Je to výrazné zpomalení proti roku 2001, kdy roční přírůstek ve stálých cenách představoval 3,3 %. Jako příčiny tohoto vývoje se obvykle uvádějí mimořádné vlivy, které vývoj naší ekonomiky ovlivňovaly – především katastrofální povodně, které zasáhly celou střední Evropu, ale též stagnace ekonomického vývoje v západoevropských státech (zejména v Německu). které jsou našimi největšími obchodními partnery.
Stagnující ekonomika i srpnové povodně a jejich důsledky velmi nepříznivě ovlivnily cestovní ruch. Jak uvádíme na jiném místě, poklesly příjezdy zahraničních návštěvníků loni o více než 5 %, počty hostů – cizinců v ubytovacích zařízeních o víc jak 15 % a rovněž tak i počty přenocování. Pokles příjezdů zahraničních turistů v uplynulém roce se výraznou měrou projevil i v ekonomických přínosech cestovního ruchu. Vedle již zmíněných ztrát na tržbách ubytovacích zařízení (pokles vytvořené přidané hodnoty v tomto odvětví loni představoval 11,7 %) a výkonů v dalších podnicích, které zajišťují turistické služby, došlo k poklesu devizových přínosů.
Podle údajů České národní banky poklesly devizové příjmy z cestovního ruchu proti roku 2001 o 21,8 mld. Kč, tj. o 18,5 %, v USD o 164,3 mil. (5,3 %). Na poklesu korunových příjmů se podepsal i silný kurz koruny – ztráty z kurzových rozdílů vůči americkému dolaru lze odhadnout na cca 15 mld. Kč. I přes nižší výdaje našich občanů na cesty do zahraničí, a to o 1,25 mld. Kč (2,4 %), bylo aktivní saldo zahraničního cestovního ruchu o 20,6 mld. Kč nižší než v roce 2001. Těchto 20 mld. Kč, o které byla bilance cestovního ruchu nižší, představuje 0,9 % hrubého domácího produktu loňského roku, zjednodušeně řečeno, pokud by k tomuto poklesu nedošlo, HDP v loňském roce by vykázal růst cca 2,9 %. O významu cestovního ruchu pro celou ekonomiku není třeba dalšího důkazu.
HDP vzrostl v roce 2002 podle předběžného odhadu meziročně reálně o 2,0 %, jeho růst se v průběhu roku postupně zpomaloval (z 2,6 % v prvním na 1,5 % v posledním čtvrtletí). Na vývoj ekonomiky loni působila řada vlivů:
• Srpnové povodně, které sice neměly zásadní dopad na výrobu v základních produkčních odvětvích, avšak výrazně negativně ovlivnily příjmy z turistického ruchu.
• Stagnace a z ní vyplývající slabá poptávka v zemích našich hlavních obchodních partnerů (především v SRN) komplikující odbyt exportně orientovaným výrobcům.
• Posilování směnného kurzu koruny, které nejenže oslabovalo exportní schopnost ekonomiky, ale zlevňováním dovozů vytvářelo náročné prostředí pro uplatnění domácích výrobků na trhu.
• Výrazný pohyb v cenách dovážených surovinových komodit (hlavně ropy).
Lze odhadnout, že loňský růst HDP ve stálých cenách roku 1995 vyvolala poptávka po tuzemské produkci určené pro konečnou spotřebu (zvýšení o 2,6 %), zatímco poptávka po tuzemských zdrojích určených pro tvorbu kapitálu i pro čistý vývoz poklesla (shodně o 0,3 %).Vývoj jednotlivých složek poptávky (bez rozlišení, zda šlo o tuzemské nebo dovezené zboží) byl diferencovaný:
• Výdaje na konečnou spotřebu se zvýšily o 4,4 %. Nárůst u domácností (+3,8 %) korespondoval s vývojem hrubého disponibilního důchodu v tomto sektoru. Nárůst vládních výdajů na konečnou spotřebu byl zčásti důsledkem vyšších neinvestičních výdajů rozpočtových organizací především za služby v odvětvích správy, školství a zdravotnictví, kde se projevily vícenáklady v souvislosti s převodem kompetencí na místní samosprávu.
• Tvorba kapitálu vzrostla o 1,3 %, z toho fixního o 0,6 %. Z hlediska věcného členění se zvýšily investice do strojů a zařízení (+1,7 %), zatímco stavební investice v podstatě stagnovaly (+0,2 %) a ostatní investice dokonce poklesly (-6,5 %). Výrazně přitom vzrostla investiční aktivita v sektorech domácností (+9,9 %) a vlády (+6,6 %), pokles u finančních institucí
(-11,8 %) byl ovlivněn vysokým základem předchozího roku, kdy byla dokončena rekonstrukce budovy ČNB. Přírůstek zásob byl loni o 3,8 mld. Kč vyšší než v roce 2001.
• Bilance zahraničního obchodu zbožím a službami byla v roce 2002 o 26,2 mld. Kč horší než v předchozím roce. Zcela odlišně se přitom vyvíjely jednotlivé složky – zatímco u obchodní bilance došlo ke zlepšení o 11,3 mld. Kč, bilance služeb se propadla o 37,5 mld. Kč. Zde se loni projevil pokles příjezdů zahraničních turistů (umocněný ve 3. čtvrtletí povodněmi), negativně se také promítlo snížení vývozu a nárůst dovozu ostatních služeb.
Hrubá přidaná hodnota se výrazně zvýšila v odvětvích dopravy a spojů (+11,7 %) a obchodu a oprav spotřebního zboží (+11,4 %). Pokles byl zaznamenán především v odvětvích pohostinství a ubytování (-11,7 %) a stavebnictví (-8,2 %). V běžných cenách loni vzrostl HDP o 4,6 %.
Na základě rozhodnutí o postupu v otázce promítnutí plateb, vyplývajících ze zahraničního zajištění tuzemských pojišťoven, do národních účtů a platební bilance byl nyní znovu upřesněn i odhad růstu HDP za 3. čtvrtletí.
Připravila agentura mag Consulting
www.magconsulting.cz