To je hlavní poselství vzešlé z diskuzí a příspěvků prezentovaných na Třetí světové konferenci sportu a cestovního ruchu, která proběhla 13. a 14. května 2005 v tuniském letovisku Hammamet.
Sport a cestovní ruch. Oba představují v současném světě velkou sílu. Oba mají hluboký sociální, ekonomický a environmentální dopad, napomáhají sbližování kultur a sociálních skupin, přispívají ke globalizaci a k ziskům z mezinárodního styku a výměny, stimulují rozvoj a investice, přispívají ke vzniku nových pracovních příležitostí, působí na růst vzdělanostní úrovně a podněcují občanskou angažovanost.
Právě proto, že sport a turismus mají tolik společného, dospěli zástupci vrcholných organizací cestovního ruchu a sportu – Světové turistické organizace a Mezinárodního olympijského výboru – k závěru, že by bylo dobré působení sportu a cestovního ruchu synergicky usměrňovat. Logickým vyústěním těchto snah pak bylo uspořádání světové konference sportu a cestovního ruchu, která se stala komunikační platformou, kde probíhají diskuze o všech zásadních otázkách spadajících do oblastí společných pro sport a turistický ruch. A o čem konkrétně se mluvilo letos v Hammametu?
Konference se zúčastnili zástupci 32 zemí |
Zleva: Dawid de Villiers, Dho Young-Shim, Tijani Haddad, |
Fetia Knani, generální ředitelka Tourism Land Agency (Tunisko), |
Enric Truňo rozebíral ekonomický dopad LOH v Barceloně (1992) |
Sekce všeobecného úvodu a problematiky rekreačních sportů
V rámci úvodního okruhu témat se všichni mluvčí dotýkali především nejširších souvislostí sportu a cestovního ruchu. V tomto ohledu byl nejpřínosnější příspěvek Dawida de Villierse, zástupce generálního tajemníka Světové turistické organizace. Definoval v něm totiž tři základní směry, kterými by se měla spolupráce mezi cestovním ruchem a sportem do budoucna ubírat:
1. Spolupráce v oblasti výzkumu a sběru dat
De Villiers upozornil na to, že jak v oblasti cestovního ruchu, tak v oblasti sportu probíhá řada výzkumů, jejichž výsledkem jsou cenné analýzy a soubory dat, ovšem že mezioborová výměna těchto informací zatím dost vázne.
2. Důraz na etiku
Jak profesionálové cestovního ruchu, tak sportovci jsou vázáni etickými kodexy, které jsou do značné míry podobné. Na druhou stranu De Villiers upozornil, že ve sportu i v oblasti cestovního ruchu se vyskytují individua, která ignorováním etických pravidel poškozují celý obor. Zástupce Světové turistické organizace v tomto bodě také zdůraznil, že ignorování etiky v oborech, které se tak rychle rozvíjejí, by mohlo mít dalekosáhlé negativní důsledky i mimo cestovní ruch a sport.
3. Aktivní snaha odstranit chudobu
Jak se ukazuje v řadě zemí světa, spojení sportu a cestovního ruchu je velmi perspektivní zbraní v boji proti chudobě, a to i v zemích černé Afriky, kde je otázka chudoby mimořádně ožehavá. V této souvislosti Dawid de Villiers zmínil iniciativu nazvanou STEP (Sustainable Tourism for the Elimination of Poverty; unwtostep.org), jejímž cílem je vyhledávat a finančně podpořit perspektivní projekty na pomezí sportu a cestovního ruchu v rozvojových zemích.
Sekce Cestovní ruch, sport, mír a prosperita
Podrobně prezentovala myšlenku a způsob práce agentury STEP paní Dho Young-Shim, zmocněnkyně vlády Jižní Koreje pro otázky sportu a ces-tovního ruchu, která vystoupila jako hlavní mluvčí sekce nazvané Cestovní ruch, sport, mír a prosperita. „Synergie, která vzniká spojením turismu a sportu, může výrazně přispět k rychlému a efektivnímu rozvoji mnohých zemí. Rozvoj turistických a sportovních možností stimuluje rozvoj dopravy, kvalitu služeb, podněcuje všeobecné i odborné vzdělávání a rozvoj kulturního života… Navíc, to všechno se děje skrze působení odvětví, která jsou poměrně citlivá k životnímu prostředí,“ řekla Dho Young-Shim. Ostatně její vlast má se synergickým působením aktivit cestovního ruchu a sportu velmi bohaté zkušenosti. Jak LOH v roce 1988 v Soulu, tak Asijské hry v letech 1986 a 2002 a Mistrovství světa ve fotbale v roce 2002 vedly k výraznému oživení jihokorejského turistického ruchu. Mistrovství světa ve fotbale bylo dokonce jedním z hlavním témat státní turistické promotion kampaně nazvané Visit Korea Years 2001-2002.
Sekce Média, komunikace a komerční dimenze sportu
„Má-li být sbližování sportu a cestovního ruchu efektivní, neobejde se bez médií.“ uvedl k následujícímu stěžejnímu tématu Média, komunikace a komerční dimenze sportu Raouf Gadhoum, ředitel marketingu a komunikace Tuniského národního turistického úřadu. Zdůraznil dále, že média věnují významným sportovním akcím poměrně dosti prostoru, což v důsledku znamená výbornou reklamu pro místo, kde se daná sportovní událost koná. V souvislosti se sportovními akcemi, jako je mistrovství světa ve fotbale nebo olympiáda, které pravidelně sledují miliony lidí na celém světě, se jedná o vůbec nejefektivnější formu propagace té které země.
Tento fakt na konkrétních číslech ilustroval Michel Bouquier, prezident Monaco Tourism and Convention Authority, který hovořil o závodech formule 1 – Velké ceně Monaka.
Sekce Největší světové sportovní události – minulost a budoucnost
Otázek kolem vlivu médií a nutnosti citlivé práce s řízením mediální komunikace se dále samozřejmě dotkli také odborníci, kteří promluvili v rámci sekce nazvané Největší světové sportovní udá-losti – minulost a budoucnost.
Příspěvek pregnantně ilustrující propojenost oblastí sportu a cestovního ruchu přednesl Enric Truňo, člen organizačního výboru LOH v Barceloně (1992). Mimo jiné konstatoval: „Aktivity propagující Barcelonu jako zajímavou turistickou destinaci byly nedílnou součástí ostatních příprav na olympiádu. Město vypracovalo plán podpory turismu, který zahrnoval konkrétní kroky, jež měly vést k synchronizaci potřeb sportovců, návštěvníků olympiády i obyvatel Barcelony. Krom mnoha jiných kroků plán zahrnoval úpravu letiště, rozšíření kapacity barcelonských hotelů o 5000 lůžek, rekultivaci pěti kilometrů pobřeží, které se měly proměnit v pláže, zřízení samostatné turistické centrály Turisme de Barcelona, vytvoření plánu komunikace s médii… Jak nakonec prokázala statistická měření, olympiáda měla na image Barcelony coby zajímavé turistické destinace tak výrazný dopad jako žádná jiná událost nebo cílená mediální kampaň.“
Enric Truňo dále uvedl, že z mnoha statistických analýz vyšlo najevo, že olympiáda a s ní spojená publicita byla hlavní příčinou nárůstu počtu návštěvníků Barcelony ze dvou milionů v roce 1992 na čtyři miliony v roce 2000.
O čtyřicetiprocentním nárůstů počtu turistů Athén v souvislosti s konáním LOH v Athénách (2004) se na konferenci zmínil také Yannis Pyrgiotis, výkonný ředitel organizačního výboru LOH v Athénách v roce 2004 a razantní nárůst počtu návštěvníků očekává i Peking, který bude hostit LOH v roce 2008.
Text a foto: Lubor Dobešek