Urbes 2006

Rozvoj měst v odkazu přemyslovské tradice

Provázat historii a současnost při pohledu na vývoj měst a obcí v České republice si kladla za cíl konference URBES 2006, která se konala ve dnech 21. – 22. listopadu 2006 v Praze. Jednání probíhala v krásném a nově zrekonstruovaném prostředí Auly (refektáře) Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí. Celou konferenci provázelo téma nejstarší české vládnoucí dynastie Přemyslovců a jejich nezpochybnitelného vlivu na současný stav měst a obcí v České republice, ale odborníci ze státní a soukromé sféry diskutovali i nad aktuálním stavem a vývojovými trendy rozvoje českých municipalit.

Prezidentem konference byl Prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., bývalý rektor UK Praha

Cílem konference, na kterou byli pozváni především nově zvolení představitelé měst, bylo podle slov prezidenta kongresu Prof. Ivana Wilhelma (bývalého rektora UK Praha) vytvořit diskusní prostředí pro zamyšlení nad aktuálním stavem a vývojovými trendy rozvoje českých municipalit. Proto podle něj bylo i účastnické fórum složeno z co nejširšího spektra zástupců státních a komunálních orgánů, představitelů státní správy, krajských a městských samospráv, ale také z akademických, vědeckých a výzkumných institucí a různých dalších spolků a sdružení.

Diskuse a přípěvky byly během dvou dní konference schematicky řazeny do tří základních tematických okruhů:

Historické poselství Přemyslovců
Tento blok připomněl historickou tradici, kterou při systematickém a promyšleném vytváření municipalit založila naše nejstarší česká vládnoucí dynastie Přemyslovců, a od jehož násilného zániku uplynulo letos 700 let. Kvalitu tohoto systému prověřil jako zcela objektivní faktor čas. Desítky měst založených Přemyslovci fungují, rozvíjejí a mění v čase svoji tvář, funkce a organismus mnohdy více než tisíc let.

Obraz a vývoj našich měst
Na příkladech vytipovaných měst, ať už s historickou tradicí nebo i měst mladých, minulostí plně nezatížených, hledali odborníci otázky a odpovědi na současné systémové problémy kvality života obyvatel měst. Spolu s představiteli trendových společností a institucí (České dráhy, armáda, developeři, IT firem apod.) pak prodiskutovávali krátkodobé či střednědobé trendy a otázky s tím související, kdy se mění charakter, styl a funkce celých městských částí.

Municipality na horizontu 3. tisíciletí
Na závěr a k ucelení obsahu konference se pak uskutečnil blok zabývající se budoucností vývoje našich měst. Prostřednictvím uznávaných autorit zde byly prezentovány vize sociálního, urbanistického a prostorového vývoje municipalit v dlouhodobém horizontu.

Relativní podíly různých motivací k návštěvě některých měst České republiky

(Výzkum proběhl v roce 2005 kvótním způsobem pro všechna roční období – v každém městě 200 respondentů v průběhu celého roku.)

Cestovní ruch – jeden z ovlivňujících faktorů rozvoje města
Jedním z příspěvků ve druhém bloku bylo i vystoupení Jiřího Vaníčka na téma Cestovní ruch jako jeden z faktorů ovlivňujících rozvoj města. Tento tzv. městský cestovní ruch představuje každá forma návštěvy a pobytu účastníků cestovního ruchu ve městě, jehož cílem je uspokojování jejich potřeb souvisejících s návštěvou města, jak zní jeho definice. Je založen na existenci specifické primární a sekundární nabídky města.
K primární nabídce můžeme podle Vaníčka zařadit kulturně-historický potenciál (hrady, zámky, sakrální stavby, architektonické památky, městská historická jádra apod.), přírodní potenciál (geografická poloha města, klimatické a hydrologické podmínky, klimatické a termální lázně, existenci zoologických a botanických zahrad apod.) a v mnohých městech plní významnou roli i kulturně-společenská, sportovní či obchodně organizovaná setkání. Sekundární nabídku městského ces-tovního ruchu tvoří ubytovací a restaurační zařízení, infrastruktura cestovního ruchu (muzea, galerie, cestovní kanceláře, turistická informační centra, směnárny, herny, společensko-zábavní centra, veletržní areály, kongresová centra apod.) a též sociální a technická infrastruktura.

Potenciál cestovního ruchua motivy návštěvy
Na otázku, proč je jedno město návštěvnicky více využíváno než jiné, dává podle Vaníčka odpověď tzv. potenciál cestovního ruchu. Ten je chápán jako výsledek zhodnocení komplexního okruhu územních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Celkový potenciál se skládá z dílčích, „odvětvových“ potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu.

Kategorie dílčích potenciálů cestovního ruchu se vyskytují ve třech hlavních formách:
a) jako vhodnost krajiny pro určitou aktivitu ces-tovního ruchu – například vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty, pro horole- zectví apod.,
b) jako určitá relativně pevně daná atraktivita, která v obci existuje a je zajímavá pro návštěvníky – například kulturně historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod.
c) jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci odjinud.

Přírodní podmínky jsou podle Vaníčkových slov relativně neměnné. Nepříliš snadno se též vytvářejí v obcích nové „kamenné“ atraktivity cestovního ruchu (v zásadě to však jde, jako například zřizování skanzenů, sportovních a rekreačních areálů). Naopak poměrně snadno se dá ovlivnit potenciál ces-tovního ruchu obce tím, že se zde začnou pořádat různé akce a zajistí se jejich širší publicita.

Podle intenzity potenciálu se obce a mikroregiony dělí do kategorií: bez potenciálu – základní potenciál – zvýšený potenciál – vysoký potenciál – velmi vysoký potenciál – výjimečný potenciál. Podle typu celkového potenciálu je možné obce a mikroregiony rozdělit na: přírodní vyhraněný – přírodní – kulturní – kulturní vyhraněný – smíšený.

Vezmeme-li jako modelový příklad jižní Čechy, tak v tomto regionu byly téměř všechny části zařazeny do kategorie přírodní a smíšený potenciál – s výjimkou Českého Krumlova, Českých Budějovic, Jindřichova Hradce a Písku. Ty jsou zařazeny do kategorie kulturní, nikoliv však do kategorie vyhraněně kulturní potenciál. Z hlediska intenzity potenciálu byly do kategorie výjimečného potenciálu zařazeny Český Krumlov, Horní Planá, České Budějovice, Třeboň, Vyšší Brod, Písek.

Zde je však podle Vaníčka nutné připomenout, že něco jiného je suchá teorie a něco jiného pak výsledky v praxi. Neboli, ačkoliv jsou Český Krumlov a Písek zařazeny z hlediska potenciálu do stejné kategorie, Krumlov navštíví desetkrát více lidí než Písek. Znamená to, že návštěvnost a struktura návštěvníků však není daná jen potenciálem cestovního ruchu, ale i řadou dalších faktorů – jako je tradice, marketingová strategie destinace a podobně.

Motivy k návštěvě

Dalším důležitým faktorem ve výběru lokality je tzv. motivace k návštěvě. Ta může být různá – záleží, zda návštěvník preferuje navštěvování památek, odpočinek v přírodě, sport či jiné důvody. Nejčastěji však jde o kombinaci různých příčin. A samozřejmě, motivace je závislá i na módních výkyvech. Je-li nyní například boom cykloturistiky – všichni preferují destinace vhodné pro tento druh odpočinku/poznávání. A tak se například některá doposavad opomíjená lokalita může stát velkým turistickým lákadlem. Tomu lze navíc jít snadno naproti ze strany kompetentních orgánů – třistaletou památku nově nepostavíte, ale síť cyklostezek ano.

Zjišťování motivací k návštěvě je složitý proces vycházející z rozsáhlého sběru dat a výzkumů přímo v terénu. Například z výzkumu, který během předchozích dvou let dělali studenti oboru Cestovní ruch z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě na vzorku cca 1300 respondentů v jižních Čechách, vyplývá, že i přes velké kulturní dědictví, které jižní Čechy mají (2 památky UNESCO, 7 městských památkových rezervací a řada městských památkových zón) je převládajícím motivem k návštěvě jižních Čech příroda (čisté životní prostředí, lesy, vodní plochy a toky, klidné prostředí bez hluku, dobré podmínky pro aktivní rekreaci), teprve na druhém místě je kultura (historická města a památky, kulturní akce, zábava), jiné důvody jsou především služební cesty nebo návštěva přátel a příbuzných.

Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. V letech 1990 až 1998 působil jako starosta města Tábora a předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Zapojil Českou republiku do aktivity Rady Evropy „Dny evropského dědictví“, kdy devět let pracoval jako národní koordinátor této aktivity. Osm let také zastupoval Českou republiku v Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy ve funkci zástupce České delegace. Pracoval v komisi pro kulturu, vzdělání a média. Od roku 2000 pracuje jako vysokoškolský učitel na několika vysokých školách v ČR, v současné době je prorektorem Vysoké školy polytechnické Jihlava pro vědecko-výzkumnou činnost a vnější vztahy a je garantem studijního oboru „Cestovní ruch“ na této škole. V oblasti cestovního ruchu publikoval v posledních šesti letech kolem 80 odborných publikací z oblasti cestovního ruchu, regionálního rozvoje a marketingu.

Shrnutí
Hodnotového a typologického hodnocení potenciálu cestovního ruchu obcí lze využít ve veřejné správě, v marketingu cestovního ruchu a v územním plánování.

Stanovení správného potenciálu může přispívat k tomu, aby příslušné instituce účelně diferencovaly a specializovaly svou marketingovou, propagační a podporující činnost cestovního ruchu v jednotlivých regionech na směry co nejlépe odpovídající místním rozvojovým podmínkám.

Příští konference již přinese konkrétní témata

Konference URBES 2006 si coby pilotní projekt podle pořadatelů nekladla za cíl najít odpovědi na všechny otázky, které současný revoluční rozvoj našich municipalit nastoluje. Chtěla účastníkům konference poskytnout takové informace, aby se jako odpovědní reprezentanti municipalit, kteří řeší krátkodobé, střednědobé a strategické rozvojové plány, mohli při rozhodování opřít o uplatnění znalostí historického fundamentu rozvoje měst a přes rozporuplnost současného vývoje až k vizím daleké budoucnosti hledat správná a kvalifikovaná řešení. V příštích letech je cílem rozvinout diskuse na další konkrétní témata municipální problematiky.

Text a foto: -GoGo-

www.urbes.cz