U Srní je nové návštěvnické centrum věnované vlkům

Až desetitisíce lidí měsíčně může lákat nové návštěvnické centrum věnované vlkům. V pátek ho nedaleko Srní na Klatovsku otevřel Národní park Šumava (NPŠ). Po dříve zpřístupněných centrech věnovaných sovám a jelenům je to třetí z velkých investic parku do návštěvnické infrastruktury. Vybudování návštěvnického centra v energeticky pasivním domě, vlčích výběhů, cest, naučných tabulí a popisků a také asi 300 metrů dlouhé dřevěné lávky, která se místy zvedá nad terén až do výšky kolem čtyř metrů, stálo 72 milionů korun. Až 90 procent nákladů pokryla dotace EU, řekl  ředitel NPŠ Pavel Hubený.

Zatím malá vlčí smečka žije v tříhektarovém výběhu a lidé je mohou při troše trpělivosti sledovat z dřevěné vyhlídkové lávky. Kromě dalších popisků se na lávce dozvědí také něco o vlčí řeči těla a mimice. „To je strašně důležité, protož když se tohle naučíme, budeme víc rozumět i svým psům,“ řekl vedoucí návštěvnického centra Jiří Kec. „Já s oblibou říkám, že pokud bych byl vlkem, určitě bych si vybral přesně tohle místo ke svému životu. Je tu všechno, hustý i rozvolněný les, mýtina i množství skalnatých úkrytů,“ řekl. Přírodní prostředí výběhu ocenili i sami vlci.

Samce a samici dovezli správci parku v polovině února ze zoologických zahrad v Plzni a v Německu, 25. května už samice po dvouměsíční březosti porodila čtyři vlčata – jednu samičku a tři psy, kteří dodneška dobře prospívají, řekl Kec. Ve výběhu by podle něj mohla žít zhruba desetičlenná smečka. Potravu si ale vlci neloví, dostávají zvěřinu.

V návštěvnickém centru je expozice o vlcích. „Celý areál se rozkládá na ploše asi 35 hektarů a jeho hlavní součástí je pěší okruh s odpočinkovými místy a navigačním systémem. Mysleli jsme i na tělesně postižené, kteří mají přístup do výběhu vlků ze samostatného parkoviště a po přístupnější části pěšího okruhu,“ řekl náměstek ředitele NPŠ Miloš Juha.

Poslední vlk byl na Šumavě uloven v roce 1874 u Lipky, jednotlivci se i poté čas od času na Šumavu zatoulali. „I dnes víme, že se tu občas vyskytne nějaký jedinec,“ řekl Hubený. Netají se tím, že by se mu líbilo, kdyby se na Šumavu divocí vlci vrátili a přirozeně zde vznikla smečka. Potravy – jelenů a divokých prasat – by měli dost. Správci parku musí tyto přemnožené druhy odstřelovat. Že by se ale vypouštěla do volné přírody třeba vlčata narozená v návštěvnickém centru, se vůbec nepřemýšlí. „To je mnohem složitější, je to věc, které musí předcházet důkladné projednání, posouzení vlivů a podobně,“ řekl Hubený.

Centrum je podle Kece i v Evropě ojedinělé, už nyní se na ně jezdí dívat i správci bavorského šumavského parku. „Příroda umí dělat nádherné projekty a národní parky jsou její výkladní skříní,“ míní. Návštěvnická centra se těší oblibě u návštěvníků. Sovy navštěvuje ročně kolem 70 000 lidí, jelení centrum od otevření v srpnu viděly také desetitisíce lidí, řekl Kec. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce by mohli být vlci nejatraktivnější. Odhadl, že v hlavní sezoně by mohli nalákat i 20 000 turistů měsíčně.

I když se podle Brabce plánuje na Šumavě plno projektů, podobně velká centra zatím v dohledné době asi nevzniknou. „I když jsem už slyšel, že by tu mohlo být ještě centrum věnované zubrovi, losovi a medvědovi,“ řekl. Park ale chystá další projekty, například obnovu Schwarzenberského kanálu, rozhledny na Poledníku, hájenky na Březníku a další.

Ilustrační foto: Thinkstockphotos.com