Dejme tomu, že máte v Praze klienty, kteří by si rádi dopřáli výlet kousek za Prahu. Nebo hledáte jeden kousek pro doplnění incentivního programu. Popřípadě před vámi stojí úkol sestavit doprovodný program ke konferenci a nějak vám došly nápady. Tady jsou tři tipy na půldenní výlety. V historickém centru Botanicus se budou cítit dobře tvořiví lidé. Romantici ocení hrad Kokořín. A obdivovatelé technických památek stanou v úžasu před exponáty Železničního muzea v Lužné u Rakovníka.
Voňavý Botanicus
Historické centrum Botanicus vzniklo v roce 1999 ve vesničce Ostrá u Lysé nad Labem. Je vystavěno ze dřeva a kamene do podoby středověké vesničky. Materiál získali zakladatelé z bouraček cukrovarů v Nymburce a Lysé nad Labem. Vesnička je to řemeslná, plná dílen, nechybí jeviště pro středověká vystoupení nebo hodovní síň. Od 29. dubna do 30. září se tu zájemci mohou seznámit s řemesly provazníka, hrnčíře, dráteníka, mýdlaře, papírníka, kováře a mnohých jiných. Sami si mohou tedy vyzkoušet vyrobit svíčku, odrátovat kamínek, vyrobit kulaté mýdlo nebo ruční papír. Výrobky jsou samozřejmě k zakoupení i v tržnici. Ale pozor, neplatí tu koruny, nýbrž groše, které se dají vyměnit u vchodu. V hodovní síni se podávají přírodní nápoje, jako je například výluh z bezových květů, a vaří jídla podle prastarých receptur. Na takové kořeněné masové placičky nasladko jen tak nezapomenete. A protože se ocitáte ve středověku, je nutné, abyste při příchodu vypnuli své mobilní telefony.
Historické centrum Botanicus |
Botanicus ovšem není jen historické centrum. Je to v první řadě firma, která vyrábí špičkovou přírodní kosmetiku a přírodní dekorace. Ostatně, její obchody najdete téměř po celém Česku, vyznačují se charakteristickou vůní a rustikální výzdobou. Botanicus dělá od začátku do konce všechno sám – pěstuje si rostliny ve svých zahradách, vyrábí i prodává. Takže se dostáváme k těm zahradám – v současné době zabírají plochu 22 hektarů, nepoužívají se na nich chemické přípravky, umělá hnojiva ani stimulátory. Prolínají se tu zahrady produkční s různými typy zahrad okrasných, po kterých je radost se projít. Najdete tu také tři druhy klasických bludišť: nejjednodušší a nejmenší krétské je osázeno kostřavou, kostru největšího drnového bludiště tvoří kameny, mezi kterými roste yzop lékařský a čtvercové bludiště tvoří túje.
V historickém centru probíhají od jara do podzimu různé slavnosti. Těmi nejbližšími jsou Festival zbroje a lukostřelby (29. 4.), Den koně (20. 5.), Veselý den s klauny a žongléry (27. 5.) a Dětský den (3. 6.). V areálu Botanicus se také dají pořádat firemní akce.
Poněkud krvavý Kokořín
Kokořínsko je podivuhodný kraj. Leží v oblasti České křídové tabule, do jejíž pískovcových plošin jsou hluboce zaříznutá kaňonovitá údolí s nejrůznějšími skalními městy a bizarními skalními útvary. Nejznámější z nich, takzvané „skalní pokličky“, má tato chráněná oblast ve svém znaku. Hluboké lesy jsou lákadlem pro houbaře, zajímavá je také roubená, hrázděná a zděná lidová architektura.
Kokořín |
A uprostřed té nádhery stojí Kokořín. Zřejmě ho ve 2. čtvrtině 14. století postavil Hynek Berka z Dubé. Majitelé se k němu chovali jako socialistický stát: hrad s největší pravděpodobností celých dvě stě let od založení nikdo neopravoval, takže chátral a chátral, až zchátral docela. Už v 16. století v něm nikdo nebydlel. V období romantismu sloužila zřícenina i se svým okolím jako inspirace mnohým umělcům. Koncem 19. století koupil celou rozlehlou oblast i se zříceninou pražský podnikatel Václav Špaček a rozhodl se, že v okolí Kokořína vybuduje výletní rezort. Před druhou světovou válkou opravil hrad, vybudoval rekreační zařízení, koupaliště, tenisové kurty a další infrastrukturu. Hrad se dá obejít po ochozu, a kdo se vytrmácí na věž, tomu se dostane pěkného výhledu do údolí.
Na nádvoří Kokořína je na jednom místě zeď zamazaná od krve, kterou prý nelze smýt. Jedna z verzí pověsti praví, že před mnoha lety stával pod hradem mlýn, v němž žil mlynář se svou ženou a dcerou. Pak se ale na hrad nastěhovali lapkové, mlýn přepadli, mlynáře zabili a matku s dcerou uvrhli do hradní kobky. Dcera byla dost sexy a vůdce lapků tedy pravil, aby se stala jeho ženou. Vzhledem k tomu, že to byla jediná šance, jak se dostat z hradu, dcera řekla, že tedy ano, ale že si musí dojít do mlýna pro svatební róbu. Místo do mlýna běžela ovšem do Mělníka, kde ztropila poplach a dala dohromady útvar rychlého nasazení. Mezitím vůdce lapků poznal, kolik uhodilo, a myšlenky na kopulaci vystřídaly myšlenky na vraždu. Zabil tedy mlynářku, která byla po ruce. Na to dorazila zásahová jednotka, dobyla hrad a jatí lapkové byli postaveni na nádvoří ke zdi. Dcera psychicky neunesla smrt obou rodičů, nevyčkala na legální soud a vrhla se na vůdce bandy. Nožem mu uřízla hlavu tak, až krev stříkala na zeď. A protože tenkrát neměli Vanish, skvrna tam zůstala a dnes zas nikomu nestojí za to, aby ji čistil.
Muzeum dýmajících krásek
Železniční muzeum Českých drah najdete v Lužné u Rakovníka v prostorách bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy. Svoji pravidelnou výstavní činnost zahájilo v květnu roku 1997. Zpočátku to byla zcela nadšenecká záležitost. V roce 1999 převzaly provoz muzea do své režie České dráhy. Ono to vlastně tak úplně muzeum není, opravují se tu nejen vozidla ze zdejších sbírek, ale i odjinud. Mezi exponáty převládají parní lokomotivy různých druhů, z nichž některé jezdily kdysi na okolních tratích, například na slavné Buštěhradské dráze nebo na místní dráze Krupá – Kolešovice. Součástí sbírek jsou i motorové lokomotivy a vozy, které byly vyřazeny z pravidelného provozu. Další lahůdkou jsou úzkorozchodné lokomotivy a vozy – v areálu muzea je postaven okruh úzkorozchodného kolejiště o rozchodu 800 mm, po kterém se návštěvníci mohou svézt.
Krásné staré dámy v Lužné u Rakovníka |
V kryté části muzea jsou k vidění nejrůznější exponáty z historie železnic, ať už to jsou zabezpečovací zařízení, ruční nářadí, modely, nebo součásti lokomotiv. V promítacím sále je možné zhlédnout videoprojekci se záběry pravidelného nebo nostalgického parního provozu. V jiném sále se hlavně pánové – je tam obrovské modelové kolejiště. Součástí prohlídky muzea je také návštěva prostor, kde se renovují a opravují staré vozy a lokomotivy.
Celkové prostředí železničního muzea je nadobyčej příjemné, nachází se uprostřed lesa, děti tu mají svůj dětský koutek, návštěvníci se mohou občerstvit v restauračním voze nebo ve stáncích. Po ruce jsou i další památky a krásy Křivoklátska. Tělesně postižení hosté mají všude bezbariérový přístup. V průběhu roku pořádá muzeum nejrůznější akce, ale především nostalgické jízdy parními vlaky. Ostatně – pokud se jedná o dopravu do Lužné – není nadto objednat si na cestu z Prahy do Lužné motorový vláček s restauračním vozem.
Dean Valášek
Foto: CzechTourism a Dean Valášek
Nejbližší akce v muzeu: