Karlovarský kraj zdaleka není jen onen báchorečný lázeňský trojúhelník. Oplývá neobyčejnými přírodními krásami, cennými památkami, výraznou lidovou architekturou, bohatou kulturou a historií. Turisté tam rádi jezdí. A aby jich bylo ještě více, musí kraj neustále investovat do rozvoje. Jedním velmi podstatným zdrojem financí je Evropská unie. Jenže jak už kdekdo ví, je to záležitost komplikovaná a celostátně jsme s čerpáním prostředků z EU značně na chvostu. Karlovarský kraj to řeší tak, že si v Bruselu zřídil vlastní „velvyslanectví“. A zhruba těchto oblastí se týkaly tři otázky, které jsme položili hejtmanovi Karlovarského kraje Josefu Pavlovi.
1. Od března tohoto roku funguje zastoupení Karlovarského kraje v Bruselu. Jaké s ním máte první zkušenosti?
Ačkoliv naše stálé zastoupení v Bruselu funguje něco málo přes 2 měsíce, mohu říci, že již své opodstatnění našlo. Je to především současný proces přípravy tzv. Regionálních operačních programů (ROP), které se v novém plánovacím období EU 2007 – 2013 stanou nedílnou součástí financování projektů na úrovni kraje. Tedy již ne prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj, ale přímo na základě komunikace s Evropskou komisí.
Právě nyní probíhají intenzivní jednání našich krajských „vyjednavačů“ jednak s MMR a jednak přímo se zástupci Evropské komise (EK) o prioritách těchto programů. Díky našemu zastoupení v Bruselu vedeném Ing. Wernerem Hauptmannem dostávají tito vyjednávači aktuální rychlé informace o doporučeních EK k této metodice. Naše bruselská kancelář v minulém měsíci aktivně zkoordinovala osobní jednání zástupců Karlovarského kraje se zástupci EK přímo v Bruselu. Na základě těchto setkání je možné díky přímým informacím aktualizovat ROP tak, aby v konečné fázi odpovídal představám EK, která tyto programy v konečné fázi schválí. Dá se říci, že i díky průběžným informacím z Bruselu se hejtmani na jednání asociace usnesli požadovat po vládě navýšení finančních alokací pro krajské ROP.
K dalším důležitým úkolům našeho bruselského zastoupení budou jednání ohledně financování modernizace karlovarského letiště a navazující jednání s potenciálními partnery v oblasti letecké dopravy. Pan Hauptmann povede v nejbližších dnech přímá jednání se zástupci provozovatele frankfurtského letiště a představí možnosti našeho mezinárodního letiště. Rádi bychom v budoucnu získali nové partnery pro přepravu turistů ze vzdálenějších koutů Německa. Zároveň se připravuje na jednání se zástupci kanceláře finančních mechanismů v Bruselu na podporu předloženého projektu modernizace letiště.
2. Jak se daří Karlovarskému kraji čerpat prostředky z EU?
V současném programovacím období EU mohl Karlovarský kraj získat prostředky ze Strukturálních fondů EU prostřednictvím zejména Společného regionálního operačního programu (SROP) a Iniciativy Společenství Interreg IIIA, na jejichž administraci se také podílel.
V rámci SROP bylo žadatelům v Karlovarském kraji schváleno k realizaci celkem 41 tzv. individuálních projektů s celkovou dotací z veřejných rozpočtů v celkové výši cca 641 milionů korun. Dalších více než 141 milionů korun získal v rámci SROP projekt Historický Ostrov, který byl vybrán k realizaci společně s projekty dalších 9 měst z celé ČR ve výběrovém řízení na centrální úrovni.
Na přidělených dotacích se přibližně 75 % podílí EU, zbytek tvoří dotace státního rozpočtu, kraje a obcí. Většina prostředků určených k rozdělení na tzv. individuální projekty ve stávajícím programovacím období EU 2004 – 2006 byla v regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad rozdělena do počátku letošního roku. Dne 11. května 2006 rozdělila Regionální rada regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad poslední zbylé prostředky ve výši 4,4 milionů korun, které byly k novému rozdělení vráceny kvůli odstoupení jednoho projektu od realizace. Tímto krokem bylo rozdělování prostředků na individuální projekty v rámci SROP v Karlovarském kraji ukončeno.
Dalších 276 milionů korun mohli ze SROP získat žadatelé z Karlovarského kraje v rámci takzvaných grantových schémat – velkých zastřešujících projektů připravených krajem, jejichž prostřednictvím jsou z evropských zdrojů financovány drobnější projekty z oblasti služeb a dále projekty žadatelů ze soukromé sféry (malých a středních podnikatelů apod.).
Celkem mohlo být v období 2004–2006 v rámci Interreg IIIA ČR – Sasko mezi kraje Karlovarský, Ústecký a Liberecký rozděleno z prostředků ERDF (Evropského fondu regionálního rozvoje) 9,90 mil. eur. V rámci Interreg IIIA ČR – Bavorsko je k dispozici pro kraje Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský celkem 8,60 mil. eur. Žadatelům z Karlovarského kraje bylo dosud z podpory Interreg IIIA přiděleno 133 mil. Kč (celkem 51 projektů).
3. Kdybyste měl strávit dovolenou v Karlovarském kraji, co byste podnikl?
Karlovarský kraj je svými přírodními podmínkami i významnými památkami jako stvořený pro aktivní odpočinek, kterému dávám přednost. V zimním období velmi rád lyžuji, proto často zamířím do některého z horských středisek Krušných hor. Musím říci, že provozovatelé lyžařských areálů v regionu stále zkvalitňují své služby. Byla by škoda nevyužít výborné podmínky jak ke sjezdovému, tak i běžeckému lyžování, zvlášť mám-li to takřka „za rohem“.
Na jaře a v létě bych neváhal a vyrazil objevovat krásy Karlovarského kraje na kole. V regionu totiž máme síť cyklostezek propojených i na německou stranu hranice, a tak bych si určitě udělal výlet i k našim sousedům do Německa. Rozhodně bych se cestou zastavil na některém z našich hradů, zámků, v galerii či muzeu. Výborně si odpočinu také při golfu nebo tenisu. Ani v tomto případě nemusím jezdit nikam daleko. V regionu máme řadu golfových hřišť i tenisových kurtů. Přestože nejsem zrovna vodák, vyzkoušel bych možná i vodáckou stezku na řece Ohři. V podvečer bych určitě využil bohatého kulturního a společenského života. Nejspíš bych navštívil nějaký koncert na kolonádě jednoho z lázeňských měst, divadelní představení či jinou kulturní akci.
-dva-