Ze strany podnikatelů, zástupců regionálních kongresových kanceláří a představitelů dalších institucí zaznívají občas stesky nad nedostatkem statistických údajů o kongresovém průmyslu. A to přesto, že Ministerstvo pro místní rozvoj v uplynulých letech realizovalo projekt zaměřený na zkvalitnění informací o kongresovém a incentivním cestovním ruchu. Je šance na reálné zlepšení v této oblasti?

Data ČSÚ nestačí?

První kroky při pátrání po kongresových statistikách logicky vedou na webové stránky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tam jsou v sekci Ekonomika publikovány také statistiky týkající se cestovního ruchu, mj. i statistika konferencí pořádaných v hromadných ubytovacích zařízeních. Od roku 2009 sleduje ČSÚ počty kongresů a konferencí a také počty jejich účastníků ve všech hromadných ubytovacích zařízeních, která v průběhu sledovaného období vykázala alespoň jednu akci o minimálně 50 účastnících. Dříve ČSÚ sledoval akce nad 100 delegátů. Informace jsou měsíčně nebo čtvrtletně (v závislosti na typu zařízení) shromažďovány prostřednictvím dotazníku o hostech, které povinně vyplňují hromadná ubytovací zařízení. Statistiky jsou pak zveřejňovány na stránkách úřadu v kvartální periodicitě a jsou členěny podle kategorií ubytovacích zařízení nebo podle krajů. Podle kritiků je však tato statistika omezená, neboť nesleduje akce pořádané ve specializovaných kongresových centrech a v dalších zařízeních, a stranou zájmu oficiálních statistik zůstávají také akce do 50 účastníků. „Dalšími nedostatky této statistiky ČSÚ je její absolutní charakter. Údaje nejsou vztaženy k počtu respondentů ani k celkovému počtu hromadných ubytovacích zařízení. Není tedy možné provádět meziroční srovnání s přidanou vypovídací hodnotou,“ uvádí ve své analýze z roku 2011 poradenská společnost KPMG Česká republika.

V analýze se společnost zabývala mj. potřebami a požadavky hráčů na poli kongresového a incentivního cestovního ruchu a zjišťovala, zda a jakým způsobem pracují se statistikami ČSÚ. V první, dotazníkové části šetření, se podařilo získat odpovědi od 236 z 971 oslovených subjektů z řad agentur zabývajících se pořádáním kongresových a incentivních akcí, hotelů a konferenčních center. Z odpovědí jasně vyplynulo, že vůbec data ČSÚ nevyužívá 52 % respondentů, 42 % s nimi pracuje občas a pouze 6 % intenzivně. „Nejméně využívají data z ČSÚ kongresová centra, kde výrazná většina (82 %) nevyužívá zmíněné informace vůbec. Do určité míry intenzivně tedy statistiky ČSÚ využívají téměř výhradně hotely,“ uvádí se ve zprávě KPMG. Důvodem bude zřejmě fakt, že ČSÚ nesleduje data za konferenční centra, a ta tedy výsledné statistiky nepovažují za relevantní.

Mizivý zájem o data ČSÚ mají podle analýzy KPMG také in-­comingové agentury, výstaviště, sportovní haly, kina a divadla. Oproti tomu například z řad tří- a čtyřhvězdičkových hotelů využívá statistiky ČSÚ alespoň občas téměř polovina, u luxusních hotelů dokonce výrazná většina.

Analýza pátrala i po důvodech, proč o tato data není zájem. Nejčastější odpověď zněla „statistické informace k práci nepotřebujeme“. To je samozřejmě v naprostém rozporu s voláním velké části odborné veřejnosti po lepších kongresových statistikách. Jak poznamenávají zpracovatelé analýzy KPMG, může jít v některých případech pouze o neuvědomění si, co všechno podobná data mohou nabídnout, tedy vlastně o nespokojenost se současnými možnostmi statistik z tohoto oboru. Druhá nejčastější volba byla provázána s již zmiňovanou – pokud ve statistikách nejsou k dané práci relevantní údaje, pak tato data k dané práci respondenti nepotřebují, a naopak.

Pokud jde o data ČSÚ, podle citované analýzy s nimi byla více než polovina respondentů nespokojena nebo jen částečně spokojena. Z regionálního hlediska přitom byl markantní nedostatek relevantních statistik v Praze oproti zbytku republiky. Výrazně odlišné byly v těchto názorech agentury (PCO, DMC apod.), z nichž víc než tři čtvrtiny hodnotily stávající statistiky více či méně negativně. Podle zpracovatelů analýzy to lze přičítat vyšším nárokům agentur na rozsah a kvalitu dat. Protipól agentur tvoří konferenční centra, která jsou většinou schopna potřebná data získat a nedostatky tak uvedlo „jen“ 43 % dotazovaných.

Ani další zdroje příliš nepomohou

V zájmu úplnosti je třeba říci, že Český statistický úřad není jediným zdrojem dat o kongresovém průmyslu. Tři čtvrtiny respondentů nicméně uvedly, že jiné zdroje nepoužívají. Nejčastějším alternativním zdrojem informací jsou pak podle výsledků analýzy internetová a tištěná odborná periodika včetně COT business. K dispozici jsou i statistiky ICCA, které však poskytují přehled o mezinárodním dění na MICE trhu, případně statistiky STR Global, jež jsou ale zaměřeny primárně na ubytovací segment, a na kongresový průmysl mají jen menší dopad. Zhruba 6 % účastníků průzkumu uvedlo, že používají specializovaný nástroj TLT Bench-­mark, tedy webovou aplikaci, která vznikla z iniciativy KPMG právě v reakci na nedostatek aktuálních a snadno dostupných statistických údajů z oblasti cestovního ruchu, zejména z oblasti ubytování, konferencí a golfu. Průzkum shromažďuje statistické údaje o tří- až pěti-­hvězdičkových hotelech, konferenčních centrech (tedy poskytovatelích prostor pro akce KIT) a golfových resortech. Zařízení, která se průzkumu účastní, pravidelně vkládají svá data do dotazníku ve formě webové aplikace. Z oblasti konferenční turistiky se jedná především o ukazatele Počet konaných akcí, Celkový počet účastníků akcí, Průměrná délka trvání akce a Struktura tržeb z akcí. Pravidelným přispěvovatelům je na konci každého měsíce zasílán přehledný měsíční report, na konci čtvrtletí pak obdrží ještě čtvrtletní report obsahující grafy s trendovými křivkami a další vývojové ukazatele. Tyto subjekty následně využívají získané statistické údaje pro účely jak krátkodobého, tak i střednědobého plánování.

Výstupy uvádějí jak souhrnná data za celou Českou republiku, tak i data za jednotlivé kraje a v případě ubytování i za menší regiony. Účast na průzkumu je pro všechny dobrovolná a veškeré výstupy jsou přispívajícím subjektům poskytovány zdarma. S výstupy z projektu se v minulých letech setkávali i čtenáři COT business. V analýze z roku 2011 se uvádí, že se do projektu přihlásilo 188 hotelů (22 % ze všech oslovených) a 85 konferenčních center (12 % ze všech oslovených). Ochota poskytovat údaje je zjevně velmi nízká, což ostatně sami autoři analýzy přiznávají, když píší: „Určitou limitou projektu TLT Benchmark je v dnešní době stále menší rozšířenost v jeho využívání, především ze strany regionálních hotelů a konferenčních center, což v některých případech může snižovat vypovídací schopnost uváděných údajů.“

V reakci na neuspokojivou situa­ci ohledně kongresových statistik realizovalo Ministerstvo pro místní rozvoj v letech 2009–2014 projekt s názvem Zkvalitnění informací o kongresovém a incentivním cestovním ruchu. Jeho cílem bylo zajistit a zkvalitnit statistiky o počtu a struktuře organizátorů kongresových akcí působících na českém trhu, o počtu, struktuře a regionálním rozložení jimi provedených akcí a počtu a struktuře účastníků těchto akcí. Zjišťovány byly rovněž informace o poskytovatelích prostor pro tyto akce. Z výsledků šetření byly vytvořeny databáze, které měly být „neocenitelným zdrojem informací o předmětném sektoru cestovního ruchu na území ČR“.

Uživatelé postrádají finanční analýzu

Další část prací provedla společnost ppm factum research, která uskutečnila šetření mezi organizátory MICE akcí a mezi provozovateli prostor pro tyto akce. Cílem bylo zjistit údaje o jejich skladbě, struktuře a činnosti. Jako doplňkové šetření proběhly hloubkové rozhovory s organizátory či zadavateli v tuzemsku a na vybraných zahraničních trzích, další doplňkové šetření se týkalo MICE segmentu v oblasti státních a veřejných vysokých škol.

Šetření přineslo odpovědi na otázky týkající se počtu kongresových akcí pořádaných v Česku v roce 2012 a počtu jejich účastníků, struktury akcí dle typu, zadavatele, délky trvání apod., ve výsledcích lze najít informace o výši tržeb za MICE akce, o skladbě profesio­nálních organizátorů MICE akcí a řadu dalších zajímavých údajů. Bez zajímavosti nejsou ani výsledky hloubkových rozhovorů s organizátory a zadavateli akcí, které přinášejí cennou zpětnou vazbu a pohled na silné a slabé stránky České republiky jako kongresové destinace.

Na jedné straně volají profesionálové po kvalitních statistikách, na straně druhé ale nejsou mnozí z nich ochotni data poskytnout.

Jenže – potenciální uživatelé těchto dat stále nejsou spokojeni. Důvod? Ve výsledcích podle jejich názoru chybí to nejpodstatnější, totiž pasáž o ekonomickém dopadu kongresového průmyslu na hospodářství země. Tedy podobné údaje, jaké vzešly z analýzy, kterou zpracovávala společnost KPMG a které se týkaly cestovního ruchu obecně. Mimo jiné se ukázalo, že z každé stokoruny, kterou utratí turista v České republice, putuje 41 Kč do veřejného rozpočtu. Podobná data za MICE segment by pomohla zviditelnit význam tohoto odvětví a posloužit jako argument při jednání o jeho podpoře. Například někdejší ředitelka Prague Convention Bureau Lenka Žlebková na zářijové COTakhle snídani řekla: „Vzhledem k tomu, že se v letech 2010–2012 vydalo 15 milionů korun na sběr dat o kongresovém průmyslu, je smutné, že se nenajde půl milio­nu na doplnění této podstatné analýzy.“

Martina Pavlásková, nová ředitelka odboru cestovního ruchu MMR ČR, v diskusi připustila, že sběr statistických dat v Česku chybí v takové podobě, která by odpovídala dynamice dnešní doby. „Přicházím ze soukromé sféry a data v širším pojetí a souvislostech mi samozřejmě chybějí, protože na základě dat se činí rozhodnutí a jsou velmi důležitým nástrojem při vyjednávání. Čím lépe zpracovaná máme statistická data, tím lépe můžeme vyjednávat,“ poznamenala Pavlásková. Problém s výstupy z ministerského projektu vznikl na samém počátku definování projektu, neboť v době přípravy a zadávání nebyl vznesen požadavek na finanční analýzu přínosů kongresového průmyslu. „I když byl tento požadavek následně vznesen a byla i nalezena možnost financování těchto dodatečných prací, nebylo možné onu část do analýzy dodat právě kvůli zadávacím dokumentům projektu,“ konstatovala ředitelka odboru cestovního ruchu. „Jako člen poradní skupiny MMR jsem se v přípravné fázi projektu plošného výzkumu kongresových kapacit v Česku při jednání skupiny snažil, aby v rámci výzkumu byly zjišťovány i ukazatele věnující se skutečnému využití kongresových center a finanční parametry. K jejich sběru však v takovém rozsahu, aby byly smysluplně využitelné, nakonec nedošlo,“ konstatuje Ondřej Špaček z KPMG Česká republika. Ve výsledku se tedy census zabýval hlavně kapacitními ukazateli a k dispozici jsou data v agregované podobě. Martina Pavlásková na COTakhle snídani řekla, že ministerstvo se nebrání užší spolupráci s regionálním kongresovými kancelářemi nebo s profesními svazy, potřebuje ale zpětnou vazbu, aby vědělo, na jaké oblasti a problémy se zaměřit. A té se ne vždy dočká. „Obecně bych řekla, že je problém v tom, že si neumíme jednoznačně definovat, co vlastně chceme, aby bylo konečným výstupem,“ uvedla Pavlásková. Podobně jako ředitelka odboru služeb ČSÚ Marie Boušková tak naznačila, že ze strany uživatelů dat by měla přijít jednoznačnější poptávka. A poznamenala, že statistické šetření bylo nákladné, což souviselo s vysokou mírou non-response, tedy s neochotou dotazovaných poskytnout žádané údaje.

„Otázkou je, jak bude v blízké budoucnosti se vzniklou databází kongresových kapacit v České republice naloženo,“ říká Ondřej Špaček a přidává návrh: „Za ideální považuji pokračovat ve spolupráci s vybraným vzorkem relevantních kongresových a konferenčních facilit a pokusit se s těmito vybranými subjekty navázat dlouhodobou kooperaci při sdílení dat. Tím bychom měli zajištěné potřebné vstupy pro statistiku kongresového turismu. Turismu, který má významný podíl na výkonnost cestovního ruchu, na rozvoj regionů, na pozitivní vývoj vědeckého a technického pokroku v naší zemi.“

Údaje chceme, ale sami neposkytujeme

Fakt, že podnikatelé netrpí příliš velkým entuziasmem při předávání dat, byl již zmíněn. Na jedné straně volají profesionálové po kvalitních statistikách, na straně druhé ale nejsou mnozí z nich ochotni data poskytnout. Důvody jsou různé. Dosti často zaznívají zmínky o obchodním tajemství a o obavách z „přetahování“ zakázek jinými subjekty. „V naší společnosti jsme před 15 lety diskutovali, jak moc zveřejňovat to, co děláme či neděláme. Obava ze ztráty zakázek tu samozřejmě je a je reálná,“ poznamenal na toto téma na zářijové COTakhle snídani Ivo Miksa ze společnosti GUARANT Inter­na-tional. „Na druhou stranu ale žijeme v roce 2014 a náš největší ‚přítel‘ se jmenuje Google. Pokud akci nezveřejníme, stejně si ji každý během 15 vteřin najde. V tomto ohledu si myslím, že je lepší si zakázku pojistit jiným způsobem než jejím utajováním,“ řekl Miksa a dodal, že je vždy lepší být transparentní a mít kvalitní vztahy s klientem. „Pokud klient odejde, není to tím, že jste zakázku zveřejnili, ale proto, že mu někdo nabídl lepší podmínky,“ konstatoval.

Zveřejňování údajů a jejich zadávání do databáze samozřejmě znamená jisté penzum práce, podle Miksy však jde o práci, která se vyplatí a měla by se dělat. Během diskuse na zmíněné snídani si však trochu rýpnul do státu. „Musím pochválit stát za to, jakým způsobem sbírá data prostřednictvím datových schránek. Ročně vyplňujeme asi dvanáct různých výkazů, za jejichž nevyplnění nám hrozí pokuta 50 tisíc korun. Nejvíc mě rozesmává, když mám čtvrtletně hlásit stav zásob strategických surovin a počet tažných zvířat,“ pobavil auditorium Ivo Miksa a již bez jakéhokoli zlehčování dodal: „Pokud bychom mohli nějakým způsobem pomoci k výměně těchto nerelevantních dotazníků za dotazníky s relevancí ke kongresovému průmyslu, určitě tomu všichni rádi pomůžeme.“ Otázka je, bude-li po takové spolupráci poptávka. Na základě zkušeností s fungováním některých procesů v českém prostředí je ale nejspíš na místě hořká skepse…

Jak to vidí ČSÚ?

O reakci na kritiku informací poskytovaných Českým statistickým úřadem jsme požádali Marii Bouškovou, ředitelku odboru služeb ČSÚ. „Uvědomujeme si, že v některých případech nemusíme zcela pokrývat informace, které jsou pro určitý segment podnikatelského prostředí relevantní a žádoucí,“ poznamenala na úvod Marie Boušková a dále vyjmenovala následující argumenty:

• ČSÚ musí v první řadě plnit požadavky, vyplývající z nařízení a směrnic Evropské komise (Eurostatu). Pokud jde o incentivní a kongresovou statistiku, zatím se žádné nařízení tohoto typu na evropské úrovni nepřijalo.
• ČSÚ musí každoročně předkládat Program statistických zjišťování do meziresortního připomínkového řízení a legislativní radě vlády.
• ČSÚ je pod neustálým tlakem jak ze strany ostatních státních orgánů, tak i podnikatelské veřejnosti, aby se snižovala administrativní zátěž respondentů-podnikatelů. Zavádění nových zjišťování, která nemají oporu v evropské legislativě, je problematické a obtížné.
• ČSÚ nemůže libovolně zakládat nová statistická zjišťování pouze dle svého uvážení. Při vytváření programu statistických zjišťování mají zainteresované instituce možnost předkládat požadavky na nová statistická zjišťování a tyto požadavky se pak v rámci přípravy programu vyhodnocují. Oficiální požadavek na zařazení zjišťování MICE statistiky do programu statistických zjišťování však v posledních letech nebyl předložen.
• Statistická zjišťování a výběr zpravodajských jednotek se v naprosté většině opírá o informace dostupné ze statistických registrů (RES, RUZ). Atributy používané pro výběr subjektů se opírají o statistické klasifikace, nejčastěji o klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE). Vymezení MICE sektoru však podle stávajících klasifikací (podle převažující činnosti jednotky) je obtížné a nejednoznačné.
• ČSÚ využívá pro odhady ekonomických veličin nejen výsledky statistických zjišťování, ale ve stále větší míře se snaží využívat dostupné administrativní zdroje a nahrazovat jimi statistická zjišťování, aby se zamezilo duplicitnímu vykazování shodných nebo podobných ukazatelů. Důsledným a komplexním využíváním všech dostupných zdrojů dat lze modelovat odhady. Proto je však nutná spolupráce statistiků a odborníků na konkrétní danou problematiku.
• ČSÚ se nebrání (je připraven) spolupracovat s odbornou veřejností. Je však potřebné jasně definovat potřeby, a na základě toho hledat vhodné způsoby odhadu ekonomických veličin.

Foto: Thinkstockphotos.com

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor COT business
petr.ulrych@cot.cz