Trh se zájezdy trpí přeregulací, shodují se asociace

Letos si připomínáme 30. výročí od chvíle, kdy byly otevřeny hranice a první čeští turisté se mohli svobodně vydat do světa. Jak se změnil trh se zájezdy? A jakou proměnou prošel český turista? O tom jsme hovořili s představiteli dvou nejvýznamnějších profesních svazů sdružujících touroperátory a prodejce zájezdů. Za Asociaci cestovních kanceláří ČR odpovídal místopředseda Zdeněk Kříž, za Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur prezident Roman Škrabánek.

Co považujete za největší pozitivum polistopadového vývoje v outgoingu?

ZK: Mě osobně velmi těší to, jak se za těch 30 let změnilo to, jak jsou čeští klienti vnímáni v zahraničních destinacích. Před 30 lety jsme byli mnohdy vnímáni jako chudí příbuzní („paštikáři“), kteří si skoro nic nemohou dovolit na dovolené koupit, a kteří se většinou téměř nedomluví cizími jazyky. Dnes patří Češi v zahraničí k velmi oblíbeným a váženým klientům. Nejenže létáme a jezdíme do kvalitních hotelů, ale dovolenou si v destinaci opravdu chceme užít, a proto jsme ochotni utrácet za kvalitní restaurace a bary, místní výlety, půjčení aut, lodí atd. Navíc jsme v destinacích známí i tím, že patříme (v rámci hostů ze zemí celé EU) k těm, kdo jsou zvyklí/naučení (pokud jsou spokojení se službami) dát místnímu personálu (číšníkovi, pokojské, místnímu průvodci) velmi slušné spropitné. Stejně tak patří Češi ke klientům, kteří mají velmi solidní znalost cizích jazyků – především angličtiny – a jsme jí (na rozdíl od mnoha jiných národností) na dovolené připraveni a ochotni používat.

Roman Škrabánek Zdeněk Kříž
Roman Škrabánek

Zdeněk Kříž

RŠ: Určitě je to snadnější cestování bez zbytečných bariér, jako jsou hraniční kontroly či striktní vízová povinnost, jednoduchý a okamžitý přístup k informacím prostřednictvím internetu, podstatně rychlejší odbavení zákazníků, rozmach letecké dopravy a pokles její ceny se vstupem nízkonákladových leteckých společností na trh a také podstatně jednodušší komunikace se zákazníky a obchodními partnery.

Na co naopak nemůžeme být pyšní?

ZK: Nerad bych působil „přehnaně optimisticky“, ale žádný zásadní problém/nešvar, který bych si nějak typicky spojoval většinově s českou klientelou, mě nenapadá. Pouze snad různé dílčí nešvary, které někteří lidé na dovolené mají… Mám na mysli například přemíru alkoholu a s tím související obtěžování okolí hlukem, účelové stěžování si ve snaze získat nějakou kompenzaci/slevu atd. To jsou nicméně nešvary, kterými trpí v nějaké míře malá část klientů všech národností a čeští klienti v tom nejsou frekvencí výskytu těchto jevů nijak mimořádní.

RŠ: Pyšní nemůžeme být na přílišnou regulaci oboru činnosti cestovních kanceláří a agentur z titulu národní a evropské legislativy. Je to až neuvěřitelná spleť zákonných povinností, se kterými se musíme vypořádávat. Administrativní zátěže je přespříliš a je demotivující.

Je podle vás tuzemský trh se zájezdy srovnatelný s „vyspělými trhy západní Evropy“? Je v něčem unikátní?

RŠ: Tuzemský trh rozhodně považuji za srovnatelný s trhy západní Evropy, nabídka českých cestovních kanceláří za nimi nikterak nezaostává, ale naopak, péče o zákazníky je, dle mého názoru, ze strany tuzemských cestovních kanceláří komplexnější, založená více na osobním přístupu a je celkově na kvalitativně vyšší úrovni. Rozdíl je každopádně v tom, že čeští zákazníci mají „svou osvědčenou cestovní kancelář“, jejíž služby opakovaně využívají, a nemají velký sklon k fluktuaci. Důkazem je existence cca 850 cestovních kanceláří na trhu v České republice, nedochází k takové centralizaci jako v zemích západních.

ZK: Jak jsem už naznačil: dnešní český výjezdový cestovní ruch považuji za velmi rozvinutý a je dle mého názoru zcela srovnatelný s těmi nejvyspělejšími trhy západní Evropy, například s Německem či Rakouskem. Zmínil bych možná jedno české specifikum, a sice to, že Češi patří v rámci EU ke klientele, která v mnohem větší míře jezdí na lyžařské zájezdy. A to jak v rámci České republiky, ale především do zahraničí – do Rakouska, Itálie, Slovinska a Francie. V Evropě patříme skutečně k absolutní špičce zemí, kde umí tak veliká část populace lyžovat a také lyžováním tráví část dovolené.

Trhu by nejvíce pomohla mnohem menší legislativní regulace ze strany EU a následně jednotlivých členských států (které jsou zavázány směrnice EU implementovat do svých národních zákonů).

Co považujete za nejvýraznější trend v outgoingu za posledních třicet let?

ZK: Těch významných trendů bych našel více, ale pokud mám zmínit jeden, který si myslím, že je mimořádně významný a trvá již dlouhou dobu, potom je to trend mít větší počet dovolených v roce na kratší počet dní. Lid opravdu rok od roku cestují častěji. Není dnes výjimkou, že lidé mají jednu letní dovolenou u moře, jednu zimní dovolenou u moře, jednu zimní lyžařskou dovolenou a k tomu dva až tři prodloužené víkendy (poznávací, lázeňské, lyžařské, …). Souvisí to mimo jiné s tím, že si lidé díky vývoji společnosti uvědomují, že zážitky (a tedy i cestování) jsou tím, co má opravdu v životě trvalou hodnotu. Dalším významným důvodem je skutečnost, že sidíky ekonomické situaci může stále více lidí dovolit cestovat na do­volené vícekrát do roka.

RŠ: Větší počet kratších cest, pobytů a dovolených během roku. Odpočinek, poznávání a zážitky, to jsou aktuální trendy.

Kam se podle vás výjezdový cestovní ruch vyvine v příštích letech?

RŠ: Domnívám se, že poroste zájem o tzv. multidestinace, tedy poznávání více zemí v rámci jedné cesty, bude se zvyšovat podíl „samostatných“ cestovatelů (zejména mladší generace), kteří si budou zajišťovat cestovní služby sami prostřednictvím internetu, a cestovní kanceláře budou nabízet pro své zákazníky individualizovanější balíčky, tedy balíčky zohledňující konkrétní přání a požadavky svých klientů. Dlouhodobě bude zájem o autentické zážitky, aktivní dovolenou, poznávání, relaxační pobyty v termálních a wellnessových resortech a o exotické destinace. V obecné rovině se budeme setkávat s rostoucím zájmem o kvalitnější služby s osobním přístupem. Trhu by rozhodně pomohlo méně regulací a administrativních překážek.

ZK: Nejsem prognostik, nicméně upřímně neočekávám žádný dramatický vývoj v porovnání s tak neuvěřitelným a překotným vývojem, jaký jsme měli možnost zažít za posledních 30 let. Trh se bude vyvíjet podobně jako společnost a ekonomika jako celek. Osobně předpokládám, že bude stále větší tlak na subjekty v cestovním ruchu (hotely, letecké společnosti, cestovní kanceláře a agentury), aby se velmi rychle a flexibilně přizpůsobovaly trendům na trhu, a to ve smyslu tvorby produktů, způsobu distribuce i formy marketingových nástrojů.

Neustále se flexibilně přizpůsobovat bude ale v budoucnosti znamenat schopnost reagovat na změny v rámci hodin a dnů, nikoliv měsíců, jak tomu bylo dříve v dobách velkých katalogů, tištěných v pravidelných termínech a posílaných klientům a prodejcům poštou. Na rozdíl od některých kolegů si nemyslím, že pro cestovní kanceláře agentury tady za 10–20 let nebude na trhu místo. Budou vypadat a fungovat jinak, jak jsem naznačil výše, ale budou tu stále.

Trhu by nejvíce pomohla mnohem menší legislativní regulace ze strany EU a následně jednotlivých členských států (které jsou zavázány směrnice EU implementovat do svých národních zákonů). Trh cestovního ruchu je dnes v EU totálně přeregulován. Vznikají tak až komické (či spíše tragické) situace: například cestovní kancelář je v konečném důsledku pojištěna a zajištěna pro případ úpadku a jeho dopadu na klienty de facto duplicitně a celkově mnohem důsledněji než subjekty z ostatních ekonomických sektorů (včetně bank). Nebo třeba stav, kdy klient jen za zpoždění svého letu (kterým ale samozřejmě nakonec letěl) dostane jako odškodnění za zpoždění vyšší částku, než byla cena letenky. A tak bych mohl pokračovat. Zdravý rozum zde mnohdy zůstává stát. Tento stav totální legislativní přeregulace a pseudoochrany spotřebitele dle mého názoru působí velmi negativně na svobodné, ekonomicky logické a především spotřebitelsky odpovědné uvažování klientů.

Jakou roli budou podle vás v budoucnu hrát profesní svazy?

ZK: S ohledem na výše popsanou nepřiměřenou a v konečném důsledku, jak pro cestovní ruch, tak i pro spotřebitele, nežádoucí míru legislativní regulace ze strany EU, vidím hlavní roli profesních svazů v tom, aby především ochránily podnikatelské subjekty v cestovním ruchu před negativními dopady dalších legislativních regulací, které z EU bude bohužel jistě snaha zavádět. V ideálním případě by se měly profesní svazy snažit v rámci v budoucnosti přijímaných zákonů a novel i některé již zavedené parametry uvést do reality a napravit.

Tím, že budou profesní svazy aktivně usilovat o zachování zdravého a nadbytečnými regulacemi nezdeformovaného podnikatelského prostředí v cestovní ruchu, pomohou nejen podnikatelům v cestovním ruchu, ale také všem klientům (spotřebitelům).

RŠ: Činnost pořadatelů a prodejců zájezdů je zejména v posledních 10 letech velmi regulovanou oblastí podnikání. Určující je snaha evropských i národních zákonodárců neustále posilovat již tak vysokou ochranu spotřebitele a navyšovat odpovědnost podnikatelů v cestovním ruchu na míru leckdy neúměrnou. Existenci profesních asociací a svazů považuji za nezbytnou a rozhodující v prosazování zájmů oboru. Jen díky profesním sdružením se podařilo zabránit řadě nepřijatelných regulací na národní i evropské úrovni, jejich role bude významná i nadále.

Foto: -pmu-, AČCKA


Plnou verzi článku si přečtete na zde.

 

Nejnovější články z rubriky Outgoing

Foto: Shutterstock.com

Chorvatsko se propaguje jako „zimní říše divů“

Chorvatské turistické sdružení (HTZ) spustilo novou zimní propagační online kampaň „Chorvatsko – zimní říše divů“, která poběží do 10. ledna napříč klíčovými trhy včetně Česka. Hlavním cílem kampaně je udržet viditelnost země zdůrazněním zimních krás chorvatských...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Japonsko se kvůli obavám z varianty omikron uzavře cizincům

Obavy z varianty omikron koronaviru uzavřou opět od zítřka Japonsko cizincům. S odkazem na dnešní oznámení japonského premiéra Fumia Kišidy o tom informovala agentura Reuters.

Číst více
Foto: Shutterstock.com (montáž: COT group)

Pod taktovkou VŠPJ o podnikání v turismu během pandemie

Včerejší druhé odborné online diskusní setkání ze série „Na slovíčko...", které připravila Katedra cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava (VŠPJ), bylo věnováno problematice podnikání v cestovním ruchu v pandemii.

Číst více