Cestovní ruch v naší ekonomice hraje velmi významnou roli a jeho význam je v mnoha směrech dlouhodobě nedoceněný. Cestovní ruch je nutné v demokratické společnosti chápat jako jednu z nejsvobodnějších lidských činností, kde nikdo – nikde – nikomu nepřikazuje, ale ani nezakazuje kam smí, či nesmí jezdit. Z toho je zřejmé, že cestovní ruch – jako celek – lze klasickými manažerskými metodami velmi těžko řídit. Světový cestovní ruch je ale velmi lehce zranitelný, což dokázalo 11. září v roce 2001 a srpnové povodně v Čechách.
Každé osmé pracovní místo souvisí s cestovním ruchem
V průmyslu cestovního ruchu u nás pracovalo v roce 2002 zhruba 200 tis. pracovníků. Z toho v samotném pohostinství a ubytování to bylo cca 170 tis. pracovníků. Jinými slovy v průmyslu cestovního ruchu u nás pracuje v současnosti zhruba stejný počet pracovníků jako v celém zemědělství. Cestovní ruch v celé infrastruktuře, tj. včetně dodavatelských a servisních odvětví, u nás vyvolává potřebu zhruba 530 tis. pracovních míst. Z toho je zřejmé, že každé osmé až deváté pracovní místo v civilním sektoru je vyvoláno poptávkou po službách cestovního ruchu. V Praze, v Karlových Varech, v Mariánských Lázních a na několika dalších místech je to dokonce každé páté pracovní místo.
Příjezdový a domácí CR – motor domácí ekonomiky
V roce 1950 byl zahraniční cestovní ruch výsadou zhruba 15 států světa, ve kterých se realizovalo 97 % veškerého zahraničního cestovního ruchu. Dnes se zahraničním cestovním ruchem zabývají téměř všechny státy světa a prvních patnáct nejsilnějších států světa tvoří již jen 60 % zahraničního cestovního ruchu.
Podle předběžných propočtů zůstal cestovní ruch i v roce 2002 největším světovým obchodem s předběžnými příjmy na úrovni 460-463 mld. USD. Světové velmoci cestovního ruchu, a to jak příjezdové (Francie, Španělsko, Itálie apod.), tak i výjezdové – zdrojové země (Německo, Velká Británie, USA apod.) si plně uvědomují, že příjezdový a domácí cestovní ruch je velmi významnou dynamickou silou (přímo motorem) domácí ekonomiky. Země s vysokým podílem cestovního ruchu na tvorbě HDP se snadněji vyrovnávají s hospodářskými cykly tržní ekonomiky.
Přežije silnější
Současné ochabnutí dynamiky zahraničního cestovního ruchu nesnižuje pouze ceny zájezdů pro konečné zákazníky, ale velmi výrazně posiluje globalizační tendence, kdy se silní stávají silnějšími a mocnějšími a naopak slabí v mnoha případech zanikají. Tento trend se již plně projevuje ve změnách vlastníků hotelů ve Středomoří a lze předpokládat, že bude v letošním roce pokračovat i ve střední a západní Evropě. Je zcela pochopitelné, že výše uvedené tendence se nevyhnou ani naší republice. V novodobé historii je poprvé v loňském roce využití pokojů u hotelů pod 50 %, což vyvolává u mnoha ubytovacích zařízení vážné ekonomické problémy. Nelze vyloučit ani vstup velké cestovní kanceláře na náš trh.
Výjezdový CR v roce 2002 – za méně peněz více muziky
K 30. červnu roku 2002 u nás oficiálně podnikalo 992 cestovních kanceláří. Všechny tyto kanceláře splnily podmínky zákona 159/1999 Sb. a byla jim vystavena koncese a měly uzavřené platné pojištění proti úpadku.
Převažující činností cestovních kanceláří bylo poskytování služeb v rámci výjezdového cestovního ruchu. V této činnosti se projevila tendence k postupnému růstu počtu cestovních kanceláří, které výjezdový cestovní ruch zajišťují – např. v roce 2001 to bylo 78,4 % z celkového počtu cestovních kanceláří (69,4 % v roce 1996).
Ekonomická situace cestovních kanceláří byla ovlivněna více skutečnostmi. Podstatná většina jejich výkonu závisí na intenzitě poptávky po zahraničních zájezdech. Za první tři čtvrtletí minulého roku poklesly podle údajů České národní banky výdaje našich občanů na zahraniční cestovní ruch v korunách o 5,3 %, měřeno v euro však vzrostly o 5,7 % a v dolarech dokonce o 9 %. V důsledku posílení kurzu koruny tedy naši občané za méně korun pořídili více služeb (kurz koruny k americkému dolaru meziročně posílil o 20 %).
V loňském roce vyjelo více jak 3,5 mil. našich turistů do zahraničí, z toho jedna třetina vyjela s cestovními kancelářemi. Téměř 60 % všech turistů, kteří se vypravili do zahraničí na čtyři a více nocí, vyjelo prostřednictvím cestovních kanceláří. Průměrná cena zájezdu prostřednictvím CK v roce 2001 byla 10 860,- Kč a v roce 2002 byla 11 470,- Kč. To znamená meziroční nárůst zájezdu o 590,- Kč. Průměrná cena zájezdu prostřednictvím CK na čtyři a více nocí v roce 2001 byla 15 500,- Kč a v roce 2002 byla 16 050 Kč. To znamená meziroční nárůst zájezdu na čtyři a více nocí o 550,- Kč. Přitom ceny srovnatelných zájezdů v průměru poklesly o 8–12 %. Na poklesu cen srovnatelných zájezdů se nejvíce podílely nižší ceny v cílových destinacích a nezanedbatelný vliv měla i posilující koruna k EUR a USD. Poměrně výrazné meziroční zvýšení ceny průměrného zájezdu lze vysvětlit větším podílem leteckých zájezdů, zvýšenou délkou zájezdu (u zájezdů na čtyři a více nocí je to cca 11 dní) a v neposlední řadě zvýšenou poptávkou po luxusnějším ubytování. Pro letošní rok lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat.
Příjezdům rok 2002 nepřál
Pokud jde o příjezdový cestovní ruch, rok 2002 však rozvoji cestovního ruchu příliš nepřál. Ekonomická stagnace v hlavních evropských zdrojových zemích, zejména v sousedním Německu, byla důvodem toho, že příjezdy zahraničních turistů do České republiky do konce července loňského roku poklesly proti roku 2001 zhruba o desetinu. K nepříznivému vývoji v druhé polovině roku výrazně přispěly katastrofální povodně, které postihly velkou část střední Evropy. V důsledku těchto povodní se jen v srpnu počet hostů v ubytovacích zařízeních snížil proti stejnému měsíci roku 2001 o více jak třetinu – to představuje přes 460 tisíc hostů, z nichž byla téměř polovina zahraničních.
Zprávy o katastrofálních povodních, obrázky ze zatopených území republiky a historických částí Prahy, které oběhly téměř celý svět, odradily mnoho zahraničních turistů od návštěvy České republiky, i když k obavám již nebyly důvody. Důsledky povodní tak ovlivnily návštěvnost i ve zbývající části loňského roku. Odhaduje se, že počet zahraničních turistů (tj. návštěvníků, kteří alespoň jednou přenocují) v České republice v loňském roce byl nižší zhruba o jeden milion proti normálnímu stavu, počet všech návštěvníků, i jednodenních byl nižší o víc jak 5 milionů.
Na podkladě dosavadního vývoje se odhaduje, že celkové tržby cestovních kanceláří z cestovního ruchu dosáhly v minulém roce cca 15 mld. Kč, což je nepatrně méně než v roce 2001. Přitom se pokles předpokládá u tržeb z incomingu a z domácího cestovního ruchu, naopak u výjezdů se předpokládá mírné zvýšení.
Co můžeme očekávat?
Vyšší poptávku po službách cestovních kanceláří limitují rodinné příjmy většiny domácností. U nás si dovoluje každoročně vyjet na zájezd prostřednictvím CK cca 7 – 9 % domácností. Z toho téměř jedna třetina těchto domácností vyjíždí dvakrát a vícekrát. V Německu to byla v roce 2001 téměř jedna třetina domácností. Ve státech EU je to více jak jedna čtvrtina domácností. Významnou a omezující roli v tomto směru sehrává vysoký podíl domácností s tzv. druhým bydlením, kdy více jak 13 % všech našich domácností má chatu nebo chalupu. Zvyšuje se stále podíl turistů, zejména mladších, kteří vyjíždějí do zahraničí individuálně.
Pro letošní rok – pokud nedojde k nějakým světovým krizovým událostem – je možno očekávat oživení cestovního ruchu. Za důležitou podmínku oživení je třeba považovat vývoj ekonomické situace v hlavních zdrojových zemích. Obvykle je celosvětový vývoj ovlivněn ekonomickým vývojem v USA, v Evropě a u nás zejména vývojem v Německu. Současné známky oživování ekonomiky dávají dobrý nadějný výhled i pro vývoj cestovního ruchu do budoucnosti. Předpokládáme, že v letošním roce porostou reálné příjmy rychleji než inflace, růst příjmů bude jak ve státním, tak i v soukromém sektoru. Růst příjmů se projeví ve zvýšeném prodeji, zejména letních pobytových rodinných zájezdů do Středomoří.
Trh cestovního ruchu i u nás stále více ovládají velké společnosti. Prvních 10 cestovních kanceláří vyváží do zahraničí zhruba 500 tis. turistů, dalších 30 cestovních kanceláří vyváží dalších 500 tis. turistů a zbývajících cca 730 cestovních kanceláří, které se zabývají pasivním cestovním ruchem, vyváží necelých 200 tis. turistů.
Do budoucna je nutno počítat s dalším posilováním podílu velkých cestovních kanceláří – je to vývoj, ke kterému dochází ve všech vyspělých zemích. Současné koncentrační a globalizační tendence na úseku cestovních kanceláří jsou limitovány poměrně malou velikostí cestovního ruchu u nás, bez výraznější dynamiky, a poměrně vysokým stupněm šedé ekonomiky v celém cestovním ruchu.
… a po vstupu do EU?
V současné době je nejvyšší čas, aby se všechny cestovní kanceláře zamyslely nad svojí úlohou a budoucností po vstupu České republiky do Evropské unie. V této souvislosti nás čeká velmi mnoho zásadních změn. Vznikne zde jeden velký trh a většina dnešního výjezdového cestovního ruchu (cca dvě třetiny) bude cestovním ruchem vnitrounijním. Vnitrounijní trh cestovního ruchu se bude řídit pravidly Evropské unie. Vstup České republiky do Evropské unie a vnitrounijní trh velmi výrazně posílí tendence ke koncentraci a globalizaci.
Připravila agentura mag Consulting