Více výsledků...
Cykloturistika je jedním ze základních pilířů každé marketingové strategie našich turistických regionů. Turisté na dvou kolech tvoří významný segment návštěvníků penzionů a restaurací a masově využívají také další služby. Každý si turisty na kole představí jinak. Definovat je jako jednu homogenní skupinu nejspíš není možné. Stejně tak je velmi obtížné stanovit, kdy už je to turista, a kdy jde o jiný typ volnočasové aktivity spojené s bicyklem. Tuto kratochvíli proto nechám raději kolegům povolanějším a vezmu vás dnes na přehlídku trendů, které s cykloturistikou souvisejí.
Začneme průzkumem. Když nahlédneme do čísel z průzkumu Domácí cestovní ruch, který obhospodařuje od roku 2010 CzechTourism, zjistíme, že drtivá část tuzemských turistů na kolech (86 %, data spojená za letní sezony v období 2010–2014) stráví v destinaci maximálně jeden den, a to bez noclehu. Podle průzkumu tvoří návštěvníci s koly jen 5,6 % všech tuzemských návštěvníků v regionech. Je to hodně, nebo málo? A můžeme očekávat růst podílu příznivců cestování na kolech?
Já na to odpovědět neumím. Pozitivní ale je, že skoro tři čtvrtiny (71 procent) cyklonávštěvníků plánují, že dané místo navštíví během nejbližších šesti měsíců znovu. Když se tazatelé ptali jiných návštěvníků, plán na opakovanou návštěvu byl slyšet méně často. Návštěvníci s auty by se chtěli vrátit v 36 procentech případů, cestující vlakem v 46 procentech a cestující linkovým autobusem v 61 procentech. Návštěvník s kolem je tedy extrémně věrný fanoušek a zřejmě stojí za to si jej opečovávat.
Pokud se chceme zabývat cykloturistikou a jejím potenciálem, bude dobré se rozhlédnout po dalších číslech. Podle Evropské cyklistické federace (ECF) generuje cykloturistika v Evropě každý rok tržby v hodnotě 57 miliard eur. Síť evropských cyklotras EuroVelo (kam patří také nedávno otevřená Stezka železné opony) má podle stejného zdroje roční potenciál 7 miliard euro, jakmile bude zcela dokončená.
O něco starší statistiky ECF z roku 2012 ukazují, že každý rok v Evropě podniknou turisté 2,3 miliardy cyklovýletů. Autoři statistiky zdůrazňují, že díky cykloturistice ožívají zejména venkovské oblasti, kam tito turisté míří především a kde také utrácejí své peníze.
Růst zájmu o kola a vše s nimi spojené dokládají také čerstvé statistiky ECF o prodeji kol ve vybraných evropských zemích. V Nizozemsku prodejci minulý rok utržili 1 milion eur a prodeje stouply o 4,2 procenta, v Německu byly tržby 4,1 milionu eur a nárůst tržeb byl 7,9 procenta (!), ve Francii utržili 3 miliony eur a trh vzrostl o 7 procent.
Pro nás je podstatné, že můžeme nejspíš očekávat další růst v segmentu cykloturistiky, neboť se k nám postupně dostávají trendy z Evropy, ale vzniká i spousta iniciativ přímo v našich regionech. Důvody jsou ale samozřejmě i další.
Jedním ze zásadních momentů, který táhne celý sektor dopředu, je skutečnost, že se kolo dostává do centra pozornosti v evropských velkoměstech. Hlavním důvodem sice není turistika, ale píše tzv. chytrá řešení pro dopravu nebo životní prostředí, ke kterým může kolo jako dopravní prostředek přispívat. Města do dopravní infrastruktury pro cyklisty investují a zdaleka už se nejedná pouze o výstavbu cyklostezek.
Město ne menšího významu, než je samotná Paříž, přijalo strategii, podle které se chce do roku 2020 stát hlavním městem cyklistiky. Mimo jiné tam chtějí zdvojnásobit síť cest pro kola ze současných 700 na 1 400 kilometrů a také chtějí pro cyklisty vytvořit 10 000 parkovacích míst. Dopravu ve městě by to mělo radikálně proměnit a počet cest na kolech by měl na celkové dopravě tvořit namísto současných 5 procent až 15 procent. Mimochodem, je to právě Paříž, která provozuje po celém městě půjčovnu kol, která má 283 000 předplatitelů a ročně tu realizují na 40 milionů pronájmů kol. Se systémy veřejné zápůjčky kol experimentují i česká města. Naposledy toto téma seriózně otevřeli v Brně.
Jsou to také evropská města, která přicházejí s iniciativami na vybudování „cyklistických dálnic“ mezi městskými aglomeracemi. V Dánsku vznikla jedna taková sedmikilometrová dálnice už v roce 2003 mezi městy Breda a Etten-Leur. Šířka cesty je v nejužším bodě 3,5 metru a je osazená speciálními semafory. Moderní cyklodálnice jsou také často po celé své délce osvětlené.
Na fenomén sdílení narážíme v našem seriálu mapujícím trendy v cestovním ruchu neustále. Zmiňované systémy na půjčování kol ve městech jsou jeho dokonalým využitím ve prospěch obyvatel. Nicméně fenomén sdílení má i v případě cyklistiky různé podoby.
Cyklisté mají například svou síť Warm Showers (www.warmshowers.com), která se zaměřuje na poskytování ubytování (zpravidla bezplatného) a dalších benefitů založených na znalosti místních lidí v hostitelské destinaci. Službu využívá celosvětově více než 55 000 aktivních uživatelů. Služba je obdobou celosvětově nejúspěšnější sítě zaměřené na poskytování bezplatného ubytování CouchSurfing.com, kterou možná znáte. Mimochodem, existuje internetová služba, která se přímo zaměřuje na vyhledávání lidí, kteří jsou ochotní vám zapůjčit své kolo, lyže nebo surfové prkno (www.spinlister.com).
Rostoucí dostupnost kol ve městech a všechny služby zaměřené na sdílení posouvají laťku výš. Turisté si zvykají na nový komfort, a proto bychom měli myslet i na služby v destinacích a například na vybavení ubytovacích zařízení. Půjčovna kol by neměla chybět v žádném regionu, kde sázejí svou úspěšnost na karty související s turistikou v přírodě, ale už i ve městech, jak je patrné výše. Rozšiřují se také elektrokola a různá vozítka spíše zábavného charakteru.
Sdílené služby mohou mít ale také podobu služeb poskytovaných bezplatně ze strany veřejné správy. Například na Znojemsku rozjel místní Cyklo Klub Kučera Znojmo projekt Self Service. Jedná se o síť bodů technické a první pomoci, které jsou zřízeny ve spolupráci s infocentry, restauracemi a penziony a cyklisté zde naleznou základní vybavení pro pomoc s nečekanými problémy. Cykloklub krom toho provozuje i mobilní informační službu ve Znojmě a okolí, která nejen poradí, ale případně i doprovodí na požadované místo. Pokud budete přemýšlet, jaké služby by měla poskytovat destinace, která to myslí s cyklisty vážně, můžete se tu inspirovat.
Dostupnost přitom neznamená to, že se tam na svém kole dopravím, ale že se tam dopravím i z větší vzdálenosti a že tam naleznu odpovídající servis. V tomto směru vidíme rozšiřující se nabídku cyklobusů a cyklovlaků. Zejména v zahraničí se města snaží budovat parkovací stání poblíž nádraží a zastávek veřejné dopravy. Japonská společnost Giken přišla dokonce s vysokokapacitními podzemními parkovacími domy pro kola, které jsou navíc odolné proti zemětřesení a pyšní se přídomkem „eko“.
Vstříc cyklistům vycházejí čím dál více také podnikatelé, kteří nabízejí kombinované výlety, jako třeba výlet lodí s kolem na palubě.
Jak to udělat, když z individuální cykloturistiky chceme udělat ryzí turistický segment? Nechme stranou cestovky, které také u nás nabízejí organizované cyklovýlety takřka do celého světa. Zejména Francie a Španělsko se profilují jako ráj pro cyklisty-gurmány. Stačí zabrousit na internetu a najdete přehršli nabídek a hotových balíčků cílených přímo na tuto podskupinu cykloturistů.
Podobně asi nepřekvapí (nebo ano?), že všechny slušné destinace nabízejí také plejádu balíčků zaměřených na rodiny s dětmi na kolech. Ať už se jedná o trasy svou náročností vhodné pro děti, nebo trasy vedoucí například kolem ZOO či zábavních parků. Ony tam často jsou, ale někdy je potřeba na to upozornit správnou cílovou skupinu při prezentaci regionu.
Když budete přemýšlet, co by se lákavého dalo ještě vymyslet, tak například v Oregonu mají stezky pro cyklisty koncipované jako takzvané vyhlídkové (tzv. scenic routes), vedoucí kolem řeky nebo kolem vyhlídkových bodů. Chápu, něco takového se najde skoro všude, ale opravdu se s tímto fenoménem pracuje a nabízí se turistům zážitek z vyhlídkové jízdy, nebo je to většinou spíše o cyklotrase/stezce, která odněkud někam vede?
Spíše pro úplnost zmíním v souvislosti s cyklistikou v přírodě ještě adrenalinové bike trialy a bike parky, kterým se v našich zeměpisných šířkách začíná také dařit, a získávají čím dál více příznivců. Jedná se o velmi specifický segment, který je do jisté míry odlišný ve svém chování od těch klasičtějších cykloturistů, jak je máme zažité, a spíše už jde o sport, než o turistiku. Biketrialisti jsou náročnější na trasy a jejich obtížnost, používají odlišnou výbavu, většinou se dopravují na místo autem atp. Nicméně je to významný segment, který může být pro destinace s vhodnými přírodními podmínkami velmi zajímavý.
Na závěr ještě zmíním jeden rodící se náhled na cyklistiku, a sice propojení cyklistiky a byznysu. Není to tak dávno, co si manažeři nebo obchodní partneři vyrazili společně na squash nebo tradičně na golf. Dnes se zdá, že tím mostem mezi nimi je nově cyklistika. Týdeník The Economist proto označil ve svém článku už v roce 2013 cyklistiku za nový golf. Vyzdvihuje její potenciál pro networking a pozitivně hodnotí možnost společného trávení volného času, aniž by cílem vyjížďky byla nutně porážka v golfovém turnaji.
Pravda je, že mezi aktivními segmenty populace může být kolo prostředek, jak o sobě dát vědět. Ve spojení se sociálními sítěmi a speciálními mobilními aplikacemi můžeme dát vědět o svých výkonech, sdílet projeté trasy a hodnotit penziony po cestě. A jsme zase u těch on-line trendů…
Tak šťastnou cestu, a nejen na kolech!
Foto: Thinkstockphotos.com
EuroVelo 13 po Česku: 800 km podél bývalé hranice. Šumava, jižní Morava, značení i tipy na etapy pro cykloturisty.
Kam v Brdech na kole, kde parkovat a co je zakázané. Praktický přehled cyklotras, okruhů a pravidel v CHKO Brdy pro rok 2026.
Jak se dostat vlakem k moři do Chorvatska v roce 2026: noční Nightjet Vídeň–Split, Adriatic Express z Ostravy a ceny lůžek.
