Foto: Shutterstock.com (montáž: COT group) Pátý ročník oblíbené konference se opět odehrál online Foto: Shutterstock.com (montáž: COT group)

Letošní online ročník odborné konference pořádané tradičně Jihočeskou centrálou cestovního ruchu a destinační společností Českobudějovicko-Hlubocko se zaměřil především na možnosti restartu turismu po koronavirové krizi. Součástí bylo také vyhlášení výsledků Velké ceny cestovního ruchu 2020/2021.

Při organizaci pátého ročníku Travelconu vsadili pořadatelé na osvědčenou kartu. Podobně jako v minulých letech probíhal program souběžně ve dvou (tentokrát opět virtuálních) sálech, mezi kterými mohli sledující libovolně přepínat a sledovat tak to, co je nejvíce zajímalo. Při výběru řečníků padla volba jak na jména osvědčená v minulých letech, tak na nové osobnosti. Tematicky se program zaměřil především na různé aspekty restartu domácího cestovního ruchu, nechyběly ale ani klasické marketingové přednášky, případové studie a rozbory aktuálních trendů. „Jak se změnilo vnímání cestovního ruchu v souvislosti s pandemií covid-19? Jak čelí nové realitě top destinace? Jaké jsou současné trendy podnikání v gastronomii? Co dělat s vizuálním smogem ve městě? A jak vyvažovat negativní dopady turismu?“ To je jen několik z mnoha otázek, na které se letošní Travelcon pokusil najít odpovědi. Bonusem bylo čtvrteční slavnostní vyhlašování výsledků 14. ročníku Velké ceny cestovního ruchu, kterému se věnujeme v samostatném článku, a také debata se zástupci vítězných projektů ve všech čtyřech soutěžních kategoriích. Pro úplnost dodejme, že na rozdíl od loňska byla účast na konferenci zpoplatněna (vstupenka stála 800 korun), každý účastník měl ale možnost získat vstup zdarma díky zaslání video pozdravu s vysvětlením, co pro něj Travelcon znamená a na co z programu se nejvíce těší.

Ohlédnutí za programem 1. dne...

Ve čtvrtek dopoledne se jednání konference v sále 1 zaměřilo na problematiku destinačního managementu a jeho roli při obnově turismu. Na toto téma debatovali zástupci České unie cestovního ruchu, Sdružení turistických oblastí, agentury CzechTourism a Ministerstva pro místní rozvoj. Ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek v úvodu připomněl projekt kategorizace organizací destinačního managementu (DMO) a jejich současné role. Aktuálně je certifikováno 64 DMO a 45 z nich je již i recertifikovaných. Nastavení celého projektu je nyní diskutováno a bude se nadále vyvíjet a upravovat tak, aby systém co nejlépe fungoval. Koncept víceúrovňového řízení cestovního ruchu je totiž dle náměstka ministryně pro místní rozvoj ČR Davida Koppitze funkční a má smysl. V debatě zaznělo, že aktivita destinačního managementu na všech úrovních bude zásadní pro to, aby se cestovní ruch dostal co nejdříve do pozitivních čísel. Podnikatelský pohled na celou problematiku pak předložil prezident České unie cestovního ruchu Viliam Sivek. A nebyl to pohled příliš pozitivní. Vycházel z toho, že podnikatelé v turismu jsou z důvodu pandemie na kolenou a mnohdy nevědí, co mohou od destinačního managementu získat. Pro budoucnost destinačního managementu je pak klíčová otázka systémového financování, opakovaně byla otevřena debata o potřebě zákona o cestovním ruchu.

V jednom z následujících bloků se diskutovalo o investicích jako předpokladu pro rozvoj destinaci, určitým odlehčením pak byla přednáška na téma „Vizuální smog ve městě“. Česko trápí záplava reklamních bannerů, barevných billboardů a cedulí, a to často přímo v historických centrech měst. Jeho nejhorší příklady představili díky fotografiím svých fanoušků zakladatelé Grafického odpadu a grafičtí designeři Filip ČapskýFilip Bitnar. Upozornili přitom na skutečnost, že vizuální smog se začíná z měst přesouvat i do přírody – například u různých stánků s občerstvením. Dá se proti tomu vůbec nějak bojovat? Dnes už ano – vznikají nejrůznější manuály dobré praxe a dobrého označování, a to v mnoha různých velkých městech včetně Prahy. Aktivní jsou v tomto i nejrůznější iniciativy, které sdružují komunity bojující proti vizuálnímu smogu. A designer Martin Hrabánek pak doplnil příklady vizuálního smogu ukázkami přímo z Českých Budějovic.

V odpoledních hodinách se zástupci předních tuzemských destinací podělili o zkušenosti, jak čelí nové realitě v oblasti turismu. A v závěru dne se pak účastníci mohli skrze zkušenosti zástupců veřejnoprávních médií – Matěje Vodičky (ČRo), Marka Bílka (ČTK), Martina Štěpánka (ČT) – dozvědět, jak pracovat s médii. Tedy aby o vás informovala a dávala světu vědět o tom nejlepším a nejzajímavějším, co se u vás děje. Média vloni ovládala epidemie koronaviru – proto pro ně bylo jakékoliv jiné téma téměř „svaté“ a žádané. V tomto ohledu ale musejí být destinace aktivní – novináři bohužel nemají prostor tato „lehčí“ témata vyhledávat sami. A úspěch budou mít vždy lidské příběhy. Média hledají příběhy, které lze vystavět na něčem jednoduchém i obyčejném – například otevírání cyklostezky. Subjekty cestovního ruchu by se proto měly zajímat nejen o to, o čem informují, ale i o to, co potřebují samotná média. Ne každý si je vždy vědom toho, že rozhlas potřebuje podmínky pro natočení zvukově čistého záznamu, jaké nároky na natáčecí místa má televize, jak je třeba přizpůsobit plánování akcí, jak do hry vstupuje počasí apod. Jako jedna z nejdůležitějších zásad zazněla rada vyvarovat se dlouhých oficiálních projevů. Vše je totiž třeba absolvovat rychle a efektivně.

sálu 2 byl „hlavní hvězdou“ prvního dne konzultant, publicista a spisovatel Petr Ludwig (mj. autor známé knihy konec prokrastinace) ze společnostni GrowJOB, který vystoupil s inspirativní přednáškou nazvanou Nastavení mysli v době krize. Vyšel z jednoduché myšlenky: „Vždy máme možnost volby, jakou optikou se budeme dívat na svět.“ Tedy zda budeme na věci nahlížet optimisticky či pesimisticky, přičemž své vzorce chování prý můžeme změnit. „Devadesát procent dlouhodobé spokojenosti není ovlivněno vnějším světem, ale způsobem, jakým mozek tento svět zpracovává,“ zaznělo například. Nebo také to, že mozek v pozitivním módu pracuje výrazně lépe (pozitivně naladěný člověk je o 31 procent produktivnější a o 37 procent lepší v prodeji), je kreativnější a člověk si více pamatuje. Ludwig se s posluchači podělil o několik tipů, jak posilovat optimismus, resp. optimistický vysvětlovací styl. Obecně byla tato přednáška věnována tématu tzv. pozitivní psychologie. A přestože se přímo vůbec netýkala cestovního ruchu, dovolíme si ji považovat za jednu z nejpřínosnějších z letošního programu. Účastníci konference se k tomuto vystoupení mohou do konce dubna vrátit (všechny přednášky byly nahrány na YouTube a každý registrovaný účastník dostal odkaz), ostatním čtenářům můžeme jen doporučit, aby se do tajů pozitivní psychologie pokusili proniknout alespoň prostřednictvím googlování…

I v článcích publikovaných na našem portálu v posledních měsících opakovaně zaznívá myšlenka, že restart turismu by měl být postaven na principu udržitelnosti a společenské odpovědnosti. V tomto duchu se nesla také konferenční vystoupení Alessandry Priante, ředitelky Komise pro Evropu Světové organizace cestovního ruchu, a čtenářům Celyoturismu.cz dobře známého experta na tvorbu strategií udržitelného rozvoje či problematiku overtourismu Miroslava Rončáka.

Odpoledne pak v sále dva proběhl konferenční blok s výmluvným názvem Turismus jako nejpostiženější odvětví. V něm vystoupil mj. prezident České unie cestovního ruchu (ČUCR) Viliam Sivek. Ten je napříč oborem znám jako bojovník za lepší zítřky, v této debatě věnované dopadům pandemie na turismus, podpůrným opatřením a výhledům do budnoucna ale zřejmě leckoho překvapil svým výrazně pesimistickým postojem. Jaromír Polášek se v roli moderátora srdnatě snažil vystoupení překlopit na pozitivnější vlnu, bohužel marně. Pesimismu Viliama Siveka jakožto především pražského podnikatele se na jednu stranu nelze divit, dopady pandemie na cestovní ruch byly opravdu fatální (detaily přinesla ČUCR začátkem tohoto týdne), na stranu druhou je možné se ptát, zda obor od svých čelných představitelů nepotřebuje v takto těžkém období spíše vizi, podporu a naději. Těchto ingrediencí se posluchačům naštěstí dostalo hned v následujícím vystoupení Jiřího Dužára, který na případové studii pěti pražských minipřípěhů ukázal, že i v současné nelehké době je možno, resp. záhodno efektivně komunikovat s publikem.

…a druhého dne

Druhý den se pak nesl zejména ve znamení případových studií a marketingových pouček. Obecně lze říci, má-li někdo alergii na slova jako influencer, youtuber, instagramer apod., musel zřejmě v pátek odpoledne programu sáhnout po koňské dávce medikamentů. Konferenční program toho dne byl totiž mj. jednou velkou lekcí influencer marketingu – v sále 1 se mohli účastníci například detailně seznámit s vybranými loňskými kampaněmi Jihočeské centrály cestovního ruchu. Ostatně ta s názvem 6×5 z jižních Čech byla na influencerech přímo postavena. Během loňského srpna se v jižních Čechách vystřídalo 6 tvůrců (v páru, s rodinami, kamarády), kteří během 5 dnů objevovali zajímavá místa a zaznamenávali je na fotkách, videích a podcastech. Cílem byla nejen propagace jižních Čech, ale i tvorba nového obsahu o destinaci. Jednalo se proto primárně o tvůrce, kteří se snaží o nové formáty a zajímavý obsah. A jaké byly její výsledky? Za jediný měsíc tito tvůrci vyprodukovali obsah se zásahem 315 000 lidí na sociálních sítích, což znamená, že na každého osloveného člověka bylo v kampani vynaloženo 1,20 koruny.

Došlo ale i na jiná témata. Zájemci se mohli seznámit třeba s aktuálními trendy v podnikání v gastronomii (důraz na kvalitu surovin, čerstvost, kontakt s pěstitelem, chovatelem či výrobcem, sezonnost, dohledatelnost původu, udržení peněz v regionu či tlak na kreativitu). Zajímavé informace zazněly i ohledně certifikace, propagace a rozvoje čím dál populárnějšího fenoménu agroturistiky a venkovské turistiky. Prostor dostalo i představení iniciativy s poněkud úderným názvem – #nejsemprase, která řeší problematiku odpadků v přírodě, které zůstávají po turistech a návštěvnících. Jeden z jejích iniciátorů Štěpán Sedláček mluvil o tom, že se v přírodě objevují tzv. „novodobí cestovatelé“, kteří nemusejí mít zkušenosti s tím, jak se v přírodě chovat. Iniciativa chce prostřednictvím sociálních sítích a médií předat výletníkům tipy a informace, jak se v přírodě chovat, aby zamezili jejímu nadměrnému znečištění.

Velkým lákadlem pro mnohé účastníky byly také populární tváře Jakuba WehrenbergaAleše Hámy. Ti mluvili o natáčení a následné až nečekané popularitě seriálů České televize s názvem V karavanu po Slovensku a V karavanu po Česku. Prozradili koncept, s jakým k natáčení přistupovali, i to, jak jej budou v budoucích sériích rozvíjet. S prezentací o karavaningu jako jednom z výrazných trendů posledních měsíců na ně navázali zakladatelka Asociace kempování a karavaningu Klára Hájek Velinská a také Petr Nohejl, jeden ze tří tvůrců a zakladatelů služby Bezkempu, která propojuje majitele pozemků se zájemci o kempování „na divoko“ – tedy mimo kempy. Probrány byly výhody podpory karavaningu pro obce z hlediska financí i o přístupu různých měst k podpoře této podoby cestování a ubytování.

sále 2 se mohli zájemci seznámit například s aktuálními aktivitami Amazing Places či s projektem Stromovny (tedy zážitkového ubytování v korunách stromů).  A získat mohli třeba také představu o tom, co obnáší likvidace podniku. Z pohledu naší redakce byla z pátečního programu v tomto sále obzvláště vydařená přednáška Ondřeje Špačka, jednoho z tradičních řečníků Travelconu. Tentokrát se tento odborník na cestovní ruch, regionální rozvoj a dopadové analýzy věnoval problematice eventů. Ukázal, že akce je potřeba chápat nejen jako vhodnou investiční příležitost přinášející ekonomický efekt, ale také jako lék na odstranění negativního efektu pandemie a příležitost, jak se zviditelnit a přilákat do destinace nové hosty. Svá slova doložil Špaček konkrétními příklady, když ukázal, jak k rozvoji regionů přispívají akce jako Barum Czech Rally Zlín, Colours of Ostrava nebo Laver Cup.

Velmi pozitivní odezvu jsme zaznamenali také na vystoupení dalšího z tradičních spíkrů, konkrétně Vojtěcha Prokeše z Behavio Labs. Ten navázal na své loňské vystoupení ohledně značek a jejich role v rozhodovacím procesu spotřebitele a tentokrát hovořil o úloze symbolů. Věnoval se také práci s celebritami v kampaních, přičemž principy vysvětlil na příkladu jižních Čech a jejich kampani se Zdeňkem Troškou v hlavní roli.

Za rok offline?

Takový byl tedy ve stručnosti pátý ročník konference Travelcon očima našich redaktorů. V tomto ohlédnutí nezazněla jména všech prezentujících a ne všem přednáškám jsme se věnovali stejně detailně. Nechť to nikdo nebere osobně, pouze jsme v zájmu zestručnění vyzdvihli to, co nás v redakci nejvíce zaujalo, případně čemu jsme se dosud sami redakčně tolik nevěnovali. Má-li čtenář zájem se s přednáškami seznámit detailně, má ještě do konce dubna šanci tak učinit prostřednictvím videí, o nichž jsme se zmínili v článku.

Oficiální údaje týkající se návštěvnosti, zájmu o jednotlivé přednášky a jejich hodnocení zatím organizátoři nezveřejnili, každopádně na ně budeme zvědavi. A rozhodně se budeme těšit na Travelcon 2022. A přestože letošní online ročník považujeme za opět vydařený, upřímně doufáme, že v příštím roce proběhne konference klasicky, tedy v režimu „tváří v tvář“. Ke konferencím prostě neodmyslitelně patří i kuloárové debaty a další doprovodný program, který sebelepší technologie nenahradí. Mimochodem – tušili jste, že uspořádání konference on-line přinese jen asi 25procentní úsporu nákladů oproti klasické formě? Alespoň v případě Travelconu tomu tak je, jak v debatě s vítězi VCCR uvedl ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek…

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Jihočeská centrála cestovního ruchu

Za pivovarskou tradicí na Budějovicko

Oblast Budějovicka je dobře známá svou pivovarnickou tradicí, vždyť pivo se v Českých Budějovicích vařilo již od založení města v roce 1265 a také zde sídlí dva velké pivovary. Nejstarší budějovický Pivovar Samson založený v roce 1795 a o 100 let...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Nejvyhledávanější turistický cíl? Lanovka na Petřín

Agentura CzechTourism zveřejnila přehled nejnavštěvovanějších turistických cílů České republiky roku 2020. V covidovém roce byla nejnavštěvovanějším místem Lanová dráha na Petřín, kterou využilo 1 014 tisíc návštěvníků. Na druhé příčce se umístila Zoo Praha s 851 tisíci návštěvníků,...

Číst více
Foto: Krkonoše - svazek měst a obcí

V Krkonoších se 29. května opět rozjedou cyklobusy

V Krkonoších se v sobotu 29. května do letní turistické sezony opět rozjedou speciálně upravené autobusy umožňující přepravu jízdních kol. V červnu budou spoje cyklobusů v provozu o víkendech, v červenci a srpnu denně, v září vždy ve čtvrtek, o víkendech a ve svátek, řekla...

Číst více