„Vždyť odtud jsem včera odešel!“ napadlo mne, když jsem poprvé vkročil do haly č. 4 na lipském výstavišti, kde od 19. do 23. listopadu probíhal tradiční veletrh Touristik & Caravaning. Stejné stánky na stejných místech jako loni, u prezentačních stolků stejní lidé, na první pohled totožný doprovodný program. Rovněž v sousední hale stály tytéž obytné vozy a přívěsy, hrál se stejný plážový volejbal, prodávaly se stejné nože, vysavače, lepidla a pánve jako před rokem. Jenže opravdu šlo jen o první dojem – zvláště česká expozice doznala řady příjemných změn. Jinak ovšem stejně jako loni snese veletrh označení „největší východoněmecký“, či dokonce „rekordní“ – podle oficiálních údajů se na 14. ročníku veletrhu prezentovalo 1070 vystavovatelů (o 20 více než loni) z 59 zemí, počítadla u vchodů pak zaregistrovala 82 000 návštěvníků (nárůst o 1000).
Ona ta oficiální čísla ani jinak vypadat nemohla, vždyť již drahnou dobu před zahájením veletrhu hýřili pořadatelé optimismem a zprávami nabitými superlativy. Otázkou je, nakolik se dá oficiálním údajům věřit, protože v některých dnech se návštěvnost rekordně netvářila. Budeme-li ale věřit tiskovému oddělení, dozvíme se, že spokojenost návštěvníků veletrhu předčila všechna očekávání: 99,8 % má z letošního ročníku velmi dobrý nebo uspokojivý pocit a 92 % se ho míní zúčastnit také v příštím roce. Podle návštěvnické ankety hodlá 98,7 % v roce 2004 jistě nebo velmi pravděpodobně vycestovat, z toho 68,3 % návštěvníků plánuje cestu do zahraničí. Pouze pro 3 % návštěvníků veletrhu jsou teroristické útoky v zahraničí hlavním důvodem, proč chtějí svou dovolenou strávit doma. Tento trend potvrdili i na stáncích TUI a Thomas Cook, kde prý ubylo „sběračů prospektů“ a naopak doslova na dračku šly zájezdy do tradičního Španělska, Chorvatska, Bulharska, ale také Norska. Nečekaně velký zájem hlásí tyto cestovní kanceláře o cesty do Ruska a Dubaje. Vzdor současné ekonomické situaci v Německu prý překvapivě roste zájem hlavně o zájezdy vyšších cenových kategorií.
Stejně jako v minulých ročnících se struktura návštěvníků veletrhu v jednotlivých dnech výrazně měnila díky systému slev. Po prvním tradičně ke všem stejně spravedlivém dnu přišel čtvrtek se slevou pro seniory, poté mládežnický pátek a rodinný víkend. Bylo zajímavé sledovat, jak výrazným stimulem je pro německou klientelu úspora 3, resp. 4 eur. Zejména ve čtvrtek mizely prospekty a katalogy ze stánků doslova pod rukama. Kdo mohl nabídnout propisovačky nebo igelitové tašky, málem o ruce přišel. Ale přestože bylo mezi lipskými seniory velké procento „sběračů“, patří jako skupina k nejvyhledávanějším a nejoblíbenějším klientům. Vítáni byli pochopitelně i na stánku České republiky. Už proto, že z 38 vystavovatelů, kteří se sešli pod křídly agentury CzechTourism, 15 reprezentovalo české a moravské lázně a 5 lázeňské hotely. I ostatní však většinou přijeli z míst, do kterých se penzionovaní Prusové rádi a často vracejí.
Žádaní senioři
Důvody, proč mají němečtí senioři v Čechách a na Moravě otevřené dveře, vypočítává Jaroslav Kepka, ředitel Hotelu U města Vídně, který sdílel stánek s městem Český Krumlov: „Jedná se o klienty s jedním z nejlepších dosažených průměrů z hlediska délky pobytu. Jsou to zákazníci, u kterých je velká pravděpodobnost, že se k nám v případě spokojenosti znovu vrátí – značná část u nás již byla a dobře zná místní poměry, tudíž nemá nerealistická očekávání. Dalšími aspekty je narůstající solventnost v porovnání se stejnou věkovou a sociální skupinou v tuzemsku, to znamená, že si tento klient stále více dopřává služeb s ,přidanou hodnotou‘. Nezanedbatelná je i jejich ochota využít také rámcového programu – s úspěchem lze ještě nabídnout tradiční model ,balíčků‘ s fixním doprovodným programem. Tento typ klientů se zkrátka nevyznačuje nyní všudypřítomným vyhraněným individualismem a dá se snáze ovlivnit. Neméně důležitá je i ochota cestovat prakticky kdykoli – tj. také mimo hlavní sezonu, jsou-li pro to vytvořeny vhodné podmínky.“
Jak již bylo řečeno, většina českých vystavovatelů byla na veletrhu poněkolikáté a měla tedy možnost srovnání. O názor na letošní ročník jsem požádal Hanu Srnkovou z obchodního oddělení Marienbad Kur & Spa Hotels, tedy jednoho z tradičních vystavovatelů: „Letošní TUC Lipsko bylo mimořádně úspěšné – nejen my jsme zaznamenali velmi silný zájem. Jako by se Němci vzpamatovali z otřesu po zavedení eura a začali mít opět chuť žít. I poznámek a rozhovorů na téma nedostatku peněz ubylo. Doufáme, že je to trvalejší stav, už proto, že Německo je pro Mariánské Lázně největším klientským potenciálem a z oblasti Lipska máme výrazný podíl stálé klientely.“ Zajímalo mne, o co mají němečtí hosté největší zájem a zda se jejich poptávka vyvíjí. „Největší poptávka je po klasickém léčení, tedy po léčebných dvou až třítýdenních pobytech, při kterých využíváme léčebných účinků přírodních zdrojů a profesionální práce našeho zdravotního týmu. Zároveň si ale uvědomujeme, že přibývá lidí, kteří žijí ve vysokém pracovním vypětí a neustále bojují s nedostatkem času. Pro tuto oblast klientely připravujeme různé relaxační a wellness programy. Jedná se o nabídku krátkodobějších pobytů, na které dnešní zaměstnaný člověk časově snadněji dosáhne a které mu umožní odpočinout si, odreagovat se, zrelaxovat a nabrat nových sil (víkend až týden). I o tyto programy byl na veletrhu značný zájem – zvláště z řad mladšího publika. Je to i jedna z cest, jak do Mariánských Lázní přivést mladší klientelu.“
Oblibu wellness u německé veřejnosti ostatně dokumentovala i samostatná expozice ve skleněné vstupní hale. I v dalších prostorách výstaviště ale mohli návštěvníci vyzkoušet nejrůznější relaxační a masážní techniky. Jak se mohli vystavovatelé přesvědčit z reakcí návštěvníků, trend jednoznačně směřuje k wellness-víkendům a pobytům v klimatických lázních na čerstvém, zdravém vzduchu. Zcela zavalen návštěvníky byl například Vitalpark Thüringer Wald.
Jak na mladé?
Nad možnostmi, jak oslovit mladou klientelu, se zamýšlel i Jaroslav Kepka: „Okrajový nebo nulový zájem mladších generací a juniorů o Českou republiku je pro nás varující. Důvody lze podle mě spatřit v potřebě seberealizace této skupiny ve všech směrech – tedy i způsobem trávení volného času s prvky kopírujícími nejnovější trendy. Mladším Němcům z východní části připadáme až k smrti nudní, a máme proto co dohánět. Zapomeňme na to, že jim vnutíme naše balíčky a nalinkujeme jejich čas, na to mají příliš sebevědomí. Prvním krokem správným směrem by mohlo být vytvoření kvalitní prezentace ČR v ,trendy‘ webové formě, kde lze bez obtíží vystopovat jednotnou, jasnou a srozumitelnou linii nabídky a vyhledání i úzce specializovaných informací, týkajících se volnočasových aktivit. Druhou věcí je samozřejmě tvorba produktu a marketing destinace, kde už máme nejvyšší čas sjednotit naše aktivity napříč spektrem nositelů nabídky a výkonných institucí ještě dříve, než zájem lidí z této části SRN o cestování do ČR vymře spolu s generací, které prozatím vděčíme za místo na výsluní na tomto trhu. A z toho pohledu bylo letošní pojetí expozice na TUC krůčkem správným směrem.“
Regiony tradiční i experimentující
Spokojenost ovšem panovala i na stáncích, které se na TUC objevily prvně. „Pro výstavu v Lipsku jsme se rozhodli z několika důvodů,“ shrnuje pohnutky, které poprvé na veletrh přivedly Jihočeský kraj, Darja Bártová, vedoucí oddělení kultury a cestovního ruchu tamního krajského úřadu. „Jedním z nich je i tradice – Němci žijící na území bývalé NDR navštěvovali masivně Jihočeský kraj a my věříme, že se k nám tito hosté po letech vrátí. Dalším důvodem pro naši prezentaci je skutečnost, že se komise cestovního ruchu při Asociaci krajů ČR rozhodla pro společnou prezentaci všech krajů na tomto veletrhu v roce 2004. Letošní prezentace byla jakousi předpremiérou, na níž jsme si ověřili naši připravenost pro příští rok a seznámili jsme se s prostředím. Obyvatelé Saska mají specifické požadavky a ty bychom rádi splnili.“
Má ale účast na TUC smysl pro kraje, do nichž musejí němečtí klienti cestovat napříč Českou republikou? Tuto otázku jsem položil Mgr. Margit Beníčkové, projektová manažerka oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Zlínského kraje. „Účast na veletrhu nám přináší především možnost přímo se setkat s turisty a zjistit jejich mínění a zájem. Zhruba pětisetkilometrovou vzdálenost Zlínského kraje od Lipska většina lidí neviděla jako problém. Musím říct, že všichni ti, kteří již na území našeho kraje byli, měli vesměs kladné zkušenosti a líbilo se jim u nás. Padla ovšem kritická připomínka k infrastruktuře a pak na restaurace, kde hosté postrádali ,moravskou‘ atmosféru, tedy na nedostatek stylových restaurací. Zajímavý pro nás byl jeden postřeh: jestliže lidé starší generace dodnes znají Zlín jako Gottwaldov nebo ,Schuhe Stadt‘, u mladší generace se ,Baťův fenomén‘ již neobjevoval. To je také dobré si uvědomit, protože u nás se nyní hodně mluví o image Zlínského kraje spojené s Baťou. Málokdo ale vnímá, že jde i o generační záležitost.“ A čím se snaží Zlínský kraj turisty zaujmout? „Prezentovali jsme se základní nabídkou zpracovanou v ,Průvodci na cesty Zlínským krajem‘, kde je navrženo deset tras po celém kraji s tím, že jsou tam uvedeny kontakty na ubytovatele, kempy, informační centra, památky a zajímavosti, dále materiálem Slovácka, který je zpracovaný v podobném duchu a průvodci Zlínem, Uherským Hradištěm a dalšími materiály. Samozřejmě byl velký zájem o přehled ubytování v kraji a mapy. A zapomenout nesmím ani na nabídku soukromých subjektů v oblasti lázeňství, která je zajímavá především pro německé seniory.“
Český stánek bodoval
Partnerskou zemí letošního ročníku TUC bylo Maďarsko. Potěšující pro nás ale může být fakt, že velikostí a ztvárněním expozice, počtem spoluvystavovatelů, doprovodným programem a zájmem ze strany návštěvníků česká expozice rozhodně nezůstala ve stínu. Připočteme-li již tradiční krkonošský stánek CK Ingtours a stánky dalších českých vystavovatelů, kteří se z různých důvodů rozhodli pro vlastní prezentaci nebo statut spoluvystavovatele na jiné než oficiální české expozici, hravě jsme dvacítku maďarských vystavovatelů „přečíslili“. Jestliže jsem loni v reportáži z veletrhu vyjádřil názor, že krom letáků a katalogů návštěvníky k českému stánku nic neláká, letos musím uznat, že lákadel bylo víc. Letošní návštěvníci si mohli prohlédnout (naštěstí ne vyzkoušet), jak se ručně zdobí skleněné vánoční ozdoby, svícny, zvonky a další turisty oblíbené artefakty, a případně je i zakoupit. Na velkoplošné obrazovce měli šanci alespoň trochu blíže poznat krásy některých českých a moravských regionů. V každodenně losované tombole vázané na vyplnění anketních lístků, kterou pořádala agentura CzechTourism, mohli vyhrát propagační předměty, české pivo, becherovku či ubytování ve vybraných hotelech v ČR. A co hlavně – každý den odpoledne se dočkali ochutnávky českého piva a moravské slivovice. Zájem byl pochopitelně enormní…
Jaké dojmy si nakonec odvezl z veletrhu nový ředitel berlínského zastoupení CzechTourism Mgr. Miroslav Rončák? „Návštěvnost veletrhu mě velice potěšila. Především během prvních dvou dnů, kdy přišlo opravdu velké množství návštěvníků, ale ani ostatní dny nebyly špatné. Je vidět, že Lipsko patří k nejbohatším oblastem bývalého NDR a je zde velký zájem o cestování. Myslím si, že i vystavovatelé byli s počtem zájemců a s organizací veletrhů spokojeni. Vesměs pozitivně byl hodnocen i nový stánek, který byl živější než v minulých letech. Návštěvníky veletrhu byli především senioři, nejvíce dotazů směřovalo na seznamy kempů, hory v létě i v zimě, Prahu a české lázně.“ Veletrhem ovšem aktivity berlínského zastoupení CzechTourism nekončí. „V příštím roce plánujeme řadu akcí, které budou spojeny především s naším vstupem do EU. Rok 2004 bude stěžejní a určitě by se neměla promeškat jedinečná možnost upozornit v souvislosti se vstupem na Českou republiku jako zajímavou turistickou destinaci, a nikoli jenom jako na levnou zemi pro některé turisty. Z tohoto důvodu se budeme účastnit nebo sami organizovat řadu regionálních akcí – například v Hamburku, Lipsku, Hannoveru či Düsseldorfu. Nesmíme zapomenout ovšem ani na Berlín. Velký důraz zde klademe především na Český den v březnu.“
Petr Manuel Ulrych
P.S. Smůla nechodí po horách, ale po digitalizovaných redakcích. Redakční šotek způsobil, že z původních 130 fotografií dokumentujících atmosféru veletrhu se zachovala jen tato hrstka. I tyto snímky snad alespoň částečně vypovídají o úsilí, které čeští vystavovatelé vyvíjeli k přilákání německých klientů.