Tentokrát o řízení

O tom, že za volant auta či řídítka motocyklu není radno usedat bez řidičského oprávnění, zřejmě nikdo nepochybuje. Proč si ale kdekdo myslí, že cestovní ruch lze řídit bez absolvování příslušné „autoškoly“, mi jasné není… Že by to bylo tím, že v této sféře se případná nehoda obejde bez škody na zdraví či životech?

Pravděpodobněji to ale souvisí s tím, že cestovnímu ruchu u nás rozumí každý, komu se někdy poštěstilo vytáhnout paty alespoň do Bibione. Téměř každý se tak dnes cítí být expertem, který může mluvit do různých oblastí cestovního ruchu. Nejhorší je, pokud se takovému „odborníkovi“ podaří získat vliv a rozhodovací pravomoc k prosazování svých dobrých úmyslů. Těmi totiž, jak je všeobecně známo, bývá lemována cesta do pekel.

Řízení cestovního ruchu, dá-li se o něm mluvit, probíhá v Česku živelně, ba chaoticky. Do těchto činností se kromě samosprávy a jí zřízených organizací pokoušejí s větším či menším úspěchem zasahovat i všelijaké spolky, obecně prospěšné společnosti, soukromé firmy, místní akční skupiny a řada dalších subjektů. V tomto chaosu se jen tak někdo nevyzná, a je tedy riziko, že prostor k realizaci svých vizí mohou dostat i zmiňovaní rádoby odborníci, kvůli kterým může přijít vniveč i to málo peněz, které je na podporu cestovního ruchu k dispozici.

Odborníci se vesměs shodují, že nám chybí systém. Různí se ovšem v názoru, zda by tento systém měl mít oporu v zákoně, či nikoli, jak si ostatně můžete přečíst i v hlavní tematické rubrice tohoto vydání. A nezůstává jen u diskusí o potřebě či zbytečnosti zákona, vznikají i návrhy modelů řízení. Budeme rádi, když se s námi podělíte o svůj názor na tuto problematiku, které je věnována velká část tohoto vydání. Ochotně vaše názory přetlumočíme ostatním čtenářům…

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor COT business a iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz