|
Cílem jednoho ze seminářů na MADI bylo seznámit posluchače se zásadami právě připravované Koncepce politiky cestovního ruchu ČR pro další programovací období EU, tedy pro roky 2007 – 2013. Této úlohy se ujal Ing. Petr Tiefenböck z Odboru koncepce a mezinárodní spolupráce v cestovním ruchu.
Úvodem je třeba konstatovat, že přílišný zájem seminář nevyvolal – přednášku si přišly vyslechnout necelé dvě desítky návštěvníků MADI. Je pravda, že si lze představit záživnější téma, ovšem na druhou stranu je škoda, že jen minimum odborníků cítilo potřebu se k připravovanému dokumentu vyjádřit a lobbovat ve prospěch oboru.
Snahu zapojit do přípravy Koncepce odbornou veřejnost nelze ministerstvu v žádném případě upřít – názory odborníků měla za úkol do koncepce prosadit řešitelská skupina pracující na dokumentu. Ministerstvo zároveň usilovalo o to, aby Koncepce reflektovala význam cestovního ruchu pro Českou republiku a přitom aby základní dokument byl maximálně jednoduchý. Na něj je pak napojen systém příloh, které vycházejí z analýzy politik v oblasti cestovního ruchu v zemích, které mají v této sféře podobnou pozici a mohly tak sloužit za vzor. Konkrétně se jedná o Rakousko, Velkou Británii, Irsko, Slovensko, Francii a Německo.
Připravovaná koncepce logicky vychází i z obdobných dokumentů zpracovávaných pro minulá programovací období, ze Státního programu podpory cestovního ruchu a dalších klíčových dokumentů.
|
Dále Tiefenböck hovořil o harmonogramu prací na Koncepci. Do června probíhalo zpracování obecné, analytické a koncepční části dokumentu, významnou součástí přitom bylo zpracování komparativní studie národních politik cestovního ruchu výše uvedených zemí. Na konci listopadu se potom uzavřela analytická část koncepce. Která obsahovala analýzu současného stavu cestovního ruchu, stavu podnikání, situační analýzu jednotlivých odvětví cestovního ruchu, stavu zaměstnanosti v oboru, konkurenceschopnosti, legislativy apod. Druhou částí byla SWOT analýza českého cestovního ruchu. Zazněla také zajímavá informace o tom, že podle fiktivních satelitních účtů sledovaných WTTC je u nás význam cestovního ruchu pro stát vyšší, než je průměr. Například cestovního ruchu na HDP je u nás 13 %, zatímco světový průměr činí cca 10 %. Podobně je tomu i u jiných ukazatelů.
Třetí etapa prací na Koncepci pak bude trvat do března 2006. Do té doby budou stanoveny vize, globální cíl a priority Koncepce a také navržena opatření pro implementaci Koncepce. Finální verze koncepce pak bude zpracována do konce června 2006.
A jaké že by měla Koncepce mít priority? V pracovní verzi figuruje například podpora tvorby konkurenceschopných národních a regionálních produktů cestovního ruchu, marketingová podpora ces-tovního ruchu, rozvoj lidských zdrojů pro cestovní ruch, podpora budování a zkvalitňování infrastruktury cestovního ruchu či podpora budování a vytváření organizační struktury cestovního ruchu.
Tiefenböck informoval, že v současné době hledá ministerstvo pro Koncepci název, který by materiál „zlidštil“. Nejen v tomto bodě přednášky se ukázalo, že na ministerstvu sedí v osobě Petra Tiefenböcka po delší době člověk, který má zkušenosti i z opačné strany „barikády“ a který ví, co podnikatele v cestovním ruchu trápí, jaké mají potřeby a jaký vztah mají k různým ministerským dokumentům upravujícím cestovní ruch.
Následná diskuze, od které si Tiefenböck sliboval náměty na další obohacení či úpravu Koncepce, potvrdila, že ani odborná veřejnost se v problematice strategických dokumentů příliš neorientuje – někteří například nepochopili, že Koncepce není zákon, ale pouze strategický doporučující materiál. Zazněl tak například požadavek na začlenění legislativní ochrany cestovního ruchu do koncepce. K legislativní problematice Tiefenböck poznamenal, že v současné době procházejí parlamentem pouze nejvýznamnější zákony a na legislativní normy z oblasti cestovního ruchu není vhodná situace. Některé z přítomných poněkud zarazil informací o tom, že komplexní zákon o cestovním ruchu, o němž se ještě před časem vážně hovořilo, je nereálný a že ani v budoucnu se s jeho přípravou nepočítá.
V závěru semináře se slova ujal Jiří Markl, ředitel Informačního centra venkovských regionů, který stručně shrnul obsah některých seminářů probíhajících v rámci veletrhu MADI a z nich vzešlé požadavky na obohacení Koncepce tlumočil Petru Tiefenböckovi. Mezi požadavky odborníků se přitom objevil již zmíněný „velký“ zákon o cestovním ruchu, který by reflektoval potřeby regionů, zazněl požadavek na koordinaci činnosti destinačních managementů a jejich právní ukotvení, na aplikaci centrální certifikace služeb v oblasti cestovního ruchu či na metodickou pomoc regionům. Další z požadavků se týkal lepší specifikace dotačních programů MMR, což by umožnilo lepší porovnávání projektů a jejich hodnocení. V oblasti informační pak podle Markla odborná veřejnost volá po centrálním informačním systému či alespoň datovém propojení různých v současnosti fungujících webů. V koncepci by se podle Markla měla objevit i podpora partnerské spolupráce na PPP projektech, ale i na nejnižších místech.
Na požadavky reagoval Tiefenböck slovy o tom, že možné je vše. Konkrétně prostřednictvím řešitelské skupiny, v níž jsou zastoupeny nejvýznamnější subjekty cestovního ruchu u nás. Požadavky regionů v ní měl hájit zástupce Asociace krajů, který ovšem podle Tiefenböcka nedostatečně reflektoval na hlasy z regionů. Vzniká proto třetí skupina, která bude sdružovat pracovníky z odborů cestovního ruchu všech krajů.
Petr Manuel Ulrych
Petr Tiefenböck