|
Češi jsou největšími odpůrci zákazu kouření v barech ze všech zemí Evropské unie. A to nejen obyvatelé, ale i jejich představitelé: Senát neratifikoval Rámcovou úmluvu o kontrole tabáku, kterou již schválilo přes 120 zemí. V poslanecké sněmovně se neustále „válčí“ o legislativu na ochranu nekuřáků… Jaké jsou však reálné výsledky omezování kouření ve světě a co každodenní zkušenosti obyčejných lidí s dopady této legislativy?
Jak vyplývá z výsledků průzkumu Eurobarometr, bary a hospody bez cigaret by uvítalo pouhých 42 % z více než tisícovky dotazovaných lidí v České republice. V celoevropském průměru mají přitom zastánci nekuřáckých barů většinu, a to zejména v zemích, kde již zákazy kouření v těchto zařízeních fungují – například v Irsku, Švédsku nebo Itálii, kde je podporují čtyři pětiny oslovených lidí. V České republice podle lékařů zemře denně na následky nemocí z kouření 50 až 60 lidí, ročně je to 18 000 osob. 8 000 z toho na nádorová onemocnění, 7 000 si vyžádají choroby srdce a cév. Na následky pasivního kouření umírá ročně minimálně 1 500 lidí (jiné odhady však mluví o více než dvojnásobku). Polovina kuřáků prožije v porovnání s nekuřáky život o 15 let kratší. Úmrtí navíc často předcházejí vleklé zdravotní problémy. Ročně se v Česku vykouří asi 20 mld. cigaret. Jak uvádí vědecká rada České lékařské komory, ekonomika kvůli tomuto zlozvyku navzdory výnosům ze spotřební daně ročně přichází údajně až o 80 mld. korun (jež si vyžádají např. náklady na léčbu či zdravotní neschopnost kuřáků).
Sněmovnu čeká další hlasování
Evergreenem v českém parlamentu je již tzv. protikuřácký zákon. V předešlém volebním období se jeho přísnější podobu několikrát neúspěšně snažil prosadit lidovec Josef Janeček. Nyní legislativní štafetu v této oblasti převzali poslanci Boris Šťastný (ODS), Jiří Carbol (KDU-ČSL) a Olga Zubová (SZ), kteří věří, že se pro zákon podaří najít podporu napříč politickým spektrem. Restaurace, kavárny či bary by měly podle jejich aktuálního návrhu vyhradit pro kuřáky stavebně oddělené a řádně odvětrané prostory. Zatím stačí, když hostinský někam umístí cedulku s nápisem prostor pro kuřáky. Předloha chce omezit také kouření ve společných prostorách bytových domů či na dětských hřištích. Předpokládá, že obce by mohly zakázat kouření v místech, kde se pohybují děti a mládež. V době uzávěrky tohoto vydání COT business procházel návrh novely druhým čtením v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Více se o tomto návrhu a o postoji Asociace hotelů a restaurací ČR k němu dočtete v březnovém vydání našeho časopisu.
Ekonomické ukazatele: optimismus
Z evropských zemí zakázalo kouření v restauracích, barech a na veřejných místech např. Irsko, Itálie, Malta, Španělsko, skandinávské a pobaltské země, postupně se zákaz prosadil v jednotlivých částech Velké Británie. Ve světě se vedle některých oblastí v USA pustili do omezování kouření např. v Indii, Indonésii, na Novém Zélandu či v Uruguayi, v Bhútánu dokonce platí všeobecný zákaz kouření i prodeje tabákových výrobků. Následující příklady předkládají dosavadní zkušenosti obyvatel jednotlivých států, kde k těmto opatřením přistoupili. Podle studií z Irska a Skotska je čistý vzduch na pracovišti schopen ušetřit až 1 % hrubého domácího produktu, které se jinak v zakouřeném prostředí ztrácí v produktivitě, nemocnosti či nákladech na předčasná úmrtí. Zákazy kouření v Britské Kolumbii, New Yorku, Irsku, Norsku a Novém Zélandu prý nijak nepostihly podnikání, ale naopak, kupříkladu v newyorských barech zvýšily obrat o skoro 9 % procent a zaměstnanost o více než 10 tisíc pracovních míst. Příjem z daní manhattanských restaurací byl údajně za první nekuřácký rok o 12 % vyšší než v předchozím roce.
IRSKO: evropští průkopníci
Irsko v roce 2004 zavedlo celostátní zákaz kouření v restauracích jako první na světě. Zákon o zákazu kouření na veřejnosti včetně všech restaurací a pracovišť platí v zemi již více než tři roky a společnost jej podle všeho přijala kladně. Podle irského premiéra Bertieho Aherna první rok po přijetí zákona odložilo navždy cigaretu asi 7 000 osob. Podle průzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny v den prvního výročí fungování zákona, podporuje přísný zákaz kouření 98 % Irů a 96 % ho považuje za úspěch. „Je jasné, že zákaz kouření na pracovišti má kladný dopad nejen na zdraví obyvatel, ale také na fungování našeho zdravotnictví,“ ocenil irský premiér. Za porušení zákona hrozí v Irsku pokuty až 3 000 eur, vedoucím restaurací navíc ztráta licence.
ŠVÉDSKO: překvapivě dobrá zkušenost
Zkušenost se zákazem kouření v restauracích od 1. června 2005 přinesla Švédům překvapení. Namísto obávaného snížení návštěvnosti některých provozoven došlo naopak k jejímu zvýšení. Podle čerstvého průzkumu je plných 94 % restauračních zařízení po prvním roce se zákazem spokojeno, a to i přes počáteční obavy a skepsi. „Neměli jsme pravdu. Funguje to výborně,“ přiznává Mats Hulth, šéf Organizace provozovatelů švédských hotelů a restaurací (SHR) a donedávna jeden z nejostřejších kritiků nového opatření. „Mýlil jsem se, ale v tomto případě mám ze svého omylu radost,“ dodal. Průzkum SHR zjistil, že 16 % restauračních zařízení po zákazu kouření zvýšilo své příjmy a 78 % setrvalo na dřívější úrovni. Zákaz tak navzdory mnohem skeptičtějším prognózám „ochudil“ jen 6 % švédských restaurací. K dřívějším skupinám dokonce přibyla nová skupina návštěvníků. Nejen že se nesnižuje návštěvnost restaurací, narůstá také užívání náhradních, méně škodlivých prostředků. Prodej náhrad, které současně pomáhají odvykání kouření, vzrostl během prvních tří měsíců platnosti zákazu o více než 10 %. Kuřáci si cigarety často nahrazují také šňupacím tabákem vkládajícím se do úst. 150 lékáren ve Švédsku nabízí svým klientům rovněž schůzky s odborníky – „nikotinovými konzultanty“.
Podle průzkumů podporuje protikuřácká opatření 90 % Švédů.
FINSKO: někteří dostali výjimku
Od 1. června letošního roku zakázalo kouření v restauracích a barech i Finsko. Stalo se tak poslední skandinávskou zemí, která k tomuto kroku přistoupila. Do budoucna má však ještě ambicióznější plány. Bývalý premiér Paavo Lipponen touží po populaci zcela bez cigaret s výhledem do roku 2040. Olli Simonen z ministerstva zdravotnictví tvrdí, že postoj veřejnosti k zákazu kouření je převážně pozitivní: „Podle průzkumu z konce dubna bylo pro zákaz 77 % Finů. Průzkum Evropské komise pak hovoří dokonce o 80% podpoře.“ Podle Eurobarometru vítá zákaz kouření na veřejných místech dokonce 96 % Finů, což je nejvyšší číslo z celé Evropy. Kuřáci si nyní smějí ve Finsku zapálit jen asi ve stovce větších barů, restaurací a kaváren, které dostaly dvouletou výjimku. Prostory pro kuřáky musejí být odděleny tak, aby hosté v nekuřáckých částech vůbec nic necítili. V kuřáckých sekcích se navíc nesmí podávat jídlo. Cigarety z pracovišť ve Finsku musely zmizet v roce 1995. Již dříve vstoupil v platnost zákaz kouření ve veřejných budovách a ve veřejné dopravě. V roce 2000 zákon cigaretový kouř označil za „rakovinotvornou, nebezpečnou látku“.
Čistý vzduch na severu Evropy
Norsko kouření v pohostinských zařízeních zakázalo v červnu 2004, jen o tři měsíce později než Irsko. Díky novému zákonu se s kouřením od letošního 5. června rozloučili také návštěvníci restaurací, barů a kaváren v Estonsku. Kouření je tvrdě omezeno i v Litvě a Lotyšsku. Obě země mají zákon zakazující kouření na všech veřejných místech, včetně restaurací a barů. V Dánsku zákaz kouření v restauracích a na některých pracovištích vstoupil v platnost 15. srpna. Zákon počítá s tím, že v dostatečně velkých restauracích by bylo možné povolit kouření, pokud pro to budou mít oddělené místnosti. Na druhou stranu ale norma stanoví, že zaměstnanec, který zákaz kouření hrubým způsobem poruší, může být s okamžitou platností propuštěn.
SKOTSKO: zdravotní výzkum v pohostinstvích
Ve Skotsku začal platit zákaz kouření na uzavřených veřejných a pracovních místech, jako jsou hospody a restaurace, na konci loňského března. Šlo o první část Británie, kde byl takový zákaz uveden v život. Skotské úřady k zákazu přistoupily ve snaze zlepšit nepříliš uspokojivý stav veřejného zdraví. Podle odhadů by zákaz mohl přimět přestat kouřit až 30 % dosavadních kuřáků. Odborníci si však především slibují, že se sníží současný počet těch, kteří ve Skotsku umírají na pasivní kouření, tedy dýchání v zakouřeném prostředí. V současnosti takto ve Skotsku umírá ročně 1 500 až 2 000 nekuřáků.
I Skotsko si muselo projít celonárodní diskuzí, zda zákaz kouření nepředstavuje nepřípustné omezování osobní svobody. Diskuze však proběhla relativně rychle – nepřekonatelným argumentem jsou totiž statistiky prokazující nadprůměrné množství srdečních chorob, rakoviny a mrtvic v porovnání s většinou evropských zemí. Skoti kouří více než lidé v ostatních částech Británie a v průměru dříve umírají. Úřady se rozhodly vydat 140 000 liber na výzkum dopadu, jaký bude mít platný zákaz na zdraví plic 360 pracovníků v barech po celé zemi.
Za porušení nového skotského zákona hrozí kuřákovi pokuta 50 liber, při jejím včasném nezaplacení až 1 000 liber. Zařízení, které kouření umožní, může být pokutováno až 200 librami, při včasném nezaplacení až 2 500 librami. Dozor nad dodržováním zákazu kouření posílí i zvláštní úředníci na ochranu životního prostředí. Zákaz se ve Skotsku podle zpráv dodržuje.
ANGLIE: ani v barech a klubech
Anglie se připojila v polovině letošního roku. Od 1. července zavedla úplný zákaz kouření na pracovištích a v uzavřených veřejných prostorách. Dolní sněmovna schválila zákon loni v půli února (poměrem 384 : 184). Platí i pro bary, restaurace, a navíc i soukromé kluby. Poslanci dokonce odmítli kompromisní podobu zákona, podle které by se smělo kouřit alespoň v soukromých klubech a v barech, kde se nepodává jídlo. Za porušení zákona hrozí pokuta 2 500 liber. Od dubna platí zákaz kouření na veřejných místech rovněž ve Walesu a v Severním Irsku.
Zákaz se restauratérům vyplácí
Britský řetězec provozující hostince JD Wetherspoon oznámil, že růst výdělků v těch podnicích v Anglii a Walesu, kde zavedl zákaz kouření, byl vyšší než v těch, kde se nadále kouří. Také ve Skotsku prodej v hostincích rostl. Celkově firma oznámila růst obratu během čtvrtletí do konce října o 9,2 % ve srovnání se stejným obdobím loni. Ve Skotsku má 39 podniků, v nichž po zavedení legislativy vzrostl za 13 týdnů prodej o 5,2 % ve srovnání se stejným obdobím loni. V Anglii a Walesu Wetherspoon ze své iniciativy zakázal kouření v 56 podnicích ještě před datem účinnosti zákona. Ve 35 z nich se prodej za zmíněné čtvrtletí zvýšil o 11,8 % ve srovnání se stejným obdobím o rok dříve.
ITÁLIE: zvykli si nečekaně snadno
V roce 2005 začal platit zákon zakazující kouření na veřejných místech a pracovištích v Itálii. Ačkoli jeho zavedení provázela v zemi vášnivá diskuze, ukazuje se, že zakořenil nečekaně snadno. Teď ho chválí nejen lékaři, ale spokojena je i většina Italů. Průzkumy ukazují, že se zákonem, který vymezuje na veřejnosti konkrétní kuřácké zóny, souhlasí 90 % Italů, včetně kuřáků. K úspěšnosti zákazu zřejmě výrazně přispěly i nekompromisní pokuty, které se pohybují od 27,5 eura do 275 eur, tedy v přepočtu až osm tisíc korun. Pokud je však kuřák přistižen, že holduje tabáku v přítomnosti těhotné ženy či dítěte do 12 let, je pokuta dvojnásobná.
Méně infarktů
Mezi pozitivní dopady zákazu kouření v Itálii je ale už teď možné zařadit trvalý pokles absolutního počtu kuřáků v Itálii: zatímco v roce 1980 kouřilo v zemi 34,9 % populace, v roce 2006 to bylo 22,3 %. Podle ministerstva zdravotnictví skoncovalo za rok 2005 s kouřením půl milionu lidí. A z průzkumu, který provedl italský statistický úřad mezi kuřáky, vyplývá, že vzrůstá i počet osob, které se snaží ze závislosti na tabáku vymanit. Zatímco ještě před zavedením zákazu v prosinci 2004 se dalo do boje s chutí na cigaretu 19,7 % kuřáků ve věku 30 až 59 let, o pouhé tři měsíce později už to bylo 23,6 %. O účinnosti zákona svědčí i fakt, že prodejci tabákových výrobků zaznamenali za první rok platnosti zákona pokles prodeje svého zboží o 6 %.
Zákaz kouření v restauracích a barech se podle odborných studií pozitivně projeví na zdraví obyvatel již za velmi krátkou dobu. Jednu ze studií provedli po zákazu kouření v těchto podnicích italští lékaři. Sledovali výskyt infarktu na příjmových odděleních nemocnic. Bylo zjištěno, že ve věkové kategorii do 60 let došlo k poklesu výskytu akutního infarktu myokardu o 11 %.
Přes původní obavy provozovatelů restauračních zařízení neodradil zákaz kouření konzumenty od návštěv jejich oblíbených lokálů. 83 % dotázaných osob tvrdí, že zákon vůbec nezměnil četnost jejich návštěv restaurací.
ŠPANĚLSKO: jen doma a na ulici
V zemi, kde kouří třetina obyvatel a 50 tisíc z nich ročně umírá na nemoci způsobené kouřením, představuje „protikuřácký“ zákon nemalou komplikaci. Větší problémy s dodržováním zákazu se však zatím nevyskytly. Součástí zákona je i zákaz reklamy na tabákové výrobky ve všech médiích, zvýšení věku pro prodej cigaret na 18 let a úplný zákaz kouření v kancelářích, školách a obchodních centrech. Ministryně zdravotnictví Elena Salgadová si od zákona během 2 let slibuje snížení počtu kuřáků o 5 %. Španělský zákon je velmi přísný a při porušení předpokládá vysoké tresty až do tisíců eur.
Referenda v restauracích
Restaurace s plochou přesahující 100 metrů čtverečních byly zřetelně rozděleny zástěnami na kuřáckou a nekuřáckou zónu. Nejpozději do osmi měsíců po přijetí zákona musely být oba prostory odděleny skutečnou zdí. Majitelé menších hospůdek se musí rozhodnout, zda budou jejich lokály pouze pro kuřáky, nebo jenom pro nekuřáky. Jeden hostinský z Pamplony o tom nechal rozhodnout své štamgasty v „referendu“. Podle odhadů španělského svazu hostinských živností se rozhodlo zhruba 90 % restaurací pro kouření, zbytek se vydal cestou zákazu kouření. „Pokud nekuřácké hospody vystačí s penězi, mohly by se stát vzorem a jejich podíl může na konci roku 2006 být už 20 %,“ domnívá se jeden zástupce hostinské činnosti. V hotelích je 70 % pokojů rezervováno pro nekuřáky. Protikuřácký zákon platí v celém Španělsku – pouze Mallorca a další Baleárské ostrovy se vzepřely. Regionální vláda v Palmě se domnívá, že její vlastní zákaz kouření je dokonce přísnější než celošpanělský. Na Baleárských ostrovech jsou i pro malé lokály předepsány kuřácké a nekuřácké zóny.
Statisíce Španělů končí s návykem
Během prvních měsíců loňského roku, kdy v zemi začal platit přísný zákon proti kouření, vyhledalo lékaře kvůli radě jak s tímto návykem skoncovat přes 300 000 Španělů. Lékárny v zemi současně zaznamenaly prudký nárůst (až o 150 %) prodeje náplastí, jež lidem usnadňují odvykání kouření. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo Španělské sdružení praktických lékařů. Celkový počet lidí, kteří chtějí ve Španělsku skoncovat s kouřením, je ale podstatně vyšší. Lékaři ho odhadují na 1,2 až 1,5 mil. osob – tedy zhruba na 10 % všech španělských kuřáků. Těch je odhadem 13 milionů.
PORTUGALSKO: vysoké pokuty
Dlouho očekávaný zákon schválil na začátku května portugalský parlament. Porušením zákazu kouření v úřadech, nákupních střediscích a ve většině restaurací budou provinilci riskovat pokutu ve výši až 1 000 eur. Je to více než dvojnásobek pokuty pro osobu přistiženou při požívání nepovolených drog na veřejných místech. Institucím a podnikům hrozí při porušení zákazu penále až 2 500 eur. Některé restaurace a bary o velikosti přesahující 100 metrů čtverečních však budou moci vyčlenit 30 % své plochy pro kuřáky. Zákon by měl vstoupit v platnost do roka.
FRANCIE: zdražování, kampaně i zákon
Zatímco v roce 2000 kouřilo 33,1 % Francouzů, o pět let později to bylo jen 29,9 %. Ukázal to rozsáhlý průzkum Národního ústavu pro prevenci a výchovu ke zdraví (INPES) pořádaný pravidelně každých pět let, v němž tentokrát odpovídalo 30 000 lidí. Pokles počtu kuřáků je důsledkem jak rozsáhlé kampaně, kterou vedou úřady na všech frontách, tak i citelného zdražení tabákových výrobků v posledních letech. Spotřeba se snížila zvlášť u žen (o 11 %) a u mladých lidí do patnácti let (o 41 %). Zde se zřejmě projevil zákaz prodeje tabáku osobám mladším 16 let. 1. ledna příštího roku bude navíc zákaz kouření na veřejných místech rozšířen na restaurace, bary a kavárny.
Svět: dvakrát více úmrtí do roku 2020
Počet úmrtí souvisejících s kouřením se ve světě do roku 2020 zdvojnásobí. Na nemoci způsobené kouřením zemře patrně 10 milionů lidí, oznámili vědci z CDC v Atlantě. Skutečné číslo ale může být podle nich mnohem vyšší. Nahrává tomu nejen větší počet kuřaček mezi dívkami, který ukázal mezinárodní průzkum mezi mládeží ve věku 13 až 15 let, ale také skutečnost, že účinkům nikotinu jsou běžně vystavováni i nekuřáci. Podle zprávy Evropské komise v EU zemře každým rokem přibližně 4,5 mil. lidí, z čehož více než 650 000 úmrtí je spjato s kouřením. Kampaň je podle profesora Queenslandské univerzity Konrada Jamrozika záhodno zaměřit zejména na východní Evropu, kde je problém nejpalčivější. „Zatímco v Británii se jen na 8 % pracovišť nevztahuje žádný zákaz kouření, v západní Evropě je to třetina a na východě až 85 %,“ upozornil. V této statistice jsou zahrnuty i bary a restaurace jako pracoviště číšníků a servírek. Dobrovolný přístup podle mluvčího kampaně, profesora Nottinghamské univerzity Johna Brittona nefunguje. Podle Brittona je třeba přijmout účinné protikuřácké zákony, které se osvědčily v Irsku, Itálii, Norsku i jinde a které veřejnost, včetně kuřáků, nakonec akceptovala.
Text: Martin Čermák
(Zdroje: ČTK, Reuters, ANSA,
AP, DPA, AFP, Aktuálně.cz)
Foto: © isifa/Ablestock