|
Jsou tři a každý je výjimečný. Nejen svou polohou, dokonale využívající skalní terén, ale i stavební podobou, jež okouzlila duši nejednoho romantika. Řeč je o třech skalních hradech na území národní přírodní rezervace (dále NPR) Adršpašsko-teplické skály, o třech pozoruhodných, více než 600 let starých objektech, jejichž působivé zříceniny můžeme dodnes s úžasem obdivovat. Řeč je o hradech Střmen, Skály a Adršpach.
Náš přední kastellolog Tomáš Durdík uvádí v Ilustrované encyklopedii českých hradů z roku 1999 tuto definici skalního hradu: „Hrad zbudovaný na výrazném skalním útvaru, který je využit jako opevnění a k zahloubení obytných či hospodářských stavení doplněných dřevěnou nebo zděnou zástavbou. Na existenci dřevěných staveb u skalních hradů ukazují úpravy skály, především draže (do skály vysekané žlábky k ukotvení dřevěné konstrukce) a podvalí (suterén dřevěné věžovité stavby zahloubený do skály).“
Ve středověku byla bezpečnost opevněných sídel prioritou a stavitelé skalních hradů šli v tomto ohledu velmi originální cestou a hlavně s „fištrónem“. Při návštěvě adršpašských zřícenin je náramně k vidění, kterak jsou citlivě a efektivně zakomponovány do skalních bloků a jak bezezbytku využívají jejich extrémních poloh. Ale nebojte se, co kdysi bylo nedobytné a takřka nepřístupné, to je dnes díky dlouholetému turistickému ruchu bez problémů dosažitelné. Kvalitní značení, nové žebříky, plošiny a zábradlí se při prohlídce hradů postarají o vaši bezpečnost.
Podívejme se na první z popisovaných lokalit. Střmen býval malým strážním celodřevěným hradem ve skutečně exponované poloze. Tvořili ho v podstatě jen dvě pískovcové skalní věže oddělené úzkou puklinou. Při jejich patě všímavý pozorovatel nalezne zbytky draže dokládající existenci menší roubené stavby a nevelkého dvorku mezi skalami. Ve štěrbině mezi oběma věžemi bylo několik úrovní podlah a vedlo tudy dřevěné schodiště na vrchol skály, kde se vypínala jediná obytná stavba. Nyní se návštěvník do areálu hrádku i na korunu skaliska dostane po železném schodišti a z vrcholu se mu naskytne překrásný rozhled. Nejlepší přístup je po modré turistické značce ze zastávky Teplice nad Metují asi 1,5 km.
Oproti Střmenu vynikal hrad Skály rozlohou nepoměrně větší a jeho celková plocha není dodnes přesně známa. Projektanti lokality zvolili jako staveniště skalní město a v rozlehlém vnějším opevnění hrály značnou roli okolní pískovcové bloky, které byly navzájem propojeny umělým ohrazením. Nepochybně byla součástí hradu severní část s cisternou (umělá nádrž na vodu) při vstupu, která fungovala jako předhradí. Z vlastního „horního“ hradu můžeme dodnes obdivovat zbytky zdí hradeb a paláce přimknutého ke skalní věži, ve které se nacházelo několik vytesaných místností. Z vrcholu skalního suku je, jak jinak, nádherný kruhový výhled. Pod hradem se unavený výletník může občerstvit nebo ubytovat v zámečku s hospodářským dvorem. Ke zřícenině, ležící na jižním okraji NPR, se nejsnadněji dostanete ze ŽST Dědov po červené značce cca 4 km nebo z opačné strany z vesnice Jívka (bus) asi 3 km.
Přesně na opačné, severní, hraně NPR, přímo nad táhlými vesnicemi Horní a Dolní Adršpach najdeme zbytky hradu Adršpach. Ten má především dvě zvláštnosti, jednu historickou a jednu stavební. Tou první je jeho velmi pravděpodobné královské založení Janem Lucemburským, tou druhou ta skutečnost, že se jedná o tzv. Ganerbenburg čili „dvojhrad“. I dnes lze v areálu památky pohodlně rozeznat dvě samostatná hradní jádra svírající velké nádvoří s relikty hospodářských budov se studnou. Exponovanější východní jádro na výrazném pískovcovém suku bylo od zbytku hradu odděleno vysokými skalními bloky. Dnes je ovšem pohodlně přístupné díky železným schodům a je z něj jeden z nejkrásnějších pohledů na zalesněné vertikály skalního města. Adršpašsko-teplická NPR má bezpočet unikátních lákadel – její skalní hrady právem patří mezi ně.
Text a foto: Jan Pomykal