Srovnání vývoje mezinárodního cestovního ruchu ve Slovenské a České republice po vzniku samostatných států

J.ŠÍP: Comparison of development of tourism in the Slovak Republicand the Czech Republic after the split of the Czechoslovakia in 1993. Authorhas done analysis of development and the comparison of tourism in Czechand Slovak, which has been new starting countries of the former Czechoslovakiasince 1993.
In the first part of the article the author concentrates on the comparisonof development of the tourist arrivals and departures. In the second (economic)part the compares receipts, expenditure and shares of tourism in GDP andexport. In the third part the comparison of development of legislatureand support – of development of tourism are made.
KEY WORDS:The Czech Republic, The Slovak Republic, tourism,comparison, receipts, expenditures, legislature, arrivals.

Úvod
Po politických a ekonomických změnách v roce 1989 zaznamenal československýcestovní ruch progresivní změny a stal se významnou součástí československéekonomiky. Přestavba politického systému přinesla řadu zásadních změn,které ovlivnily a neustále ovlivňují chování a styl života všech občanůČeské a Slovenské republiky. Uvolnění hranic, svoboda podnikání a zpřístupněnídevizového trhu se staly multiplikátorem rychlých změn na dosud přísněregulovaném trhu cestovního ruchu, které se jednak projevily v distribucipoptávky výjezdového cestovního ruchu československých občanů a jednakve zvýšení poptávky po „Atraktivitě železné opony s velice nízkými cenamia relativně přijatelnými službami“. Rozdělení Československa v roce 1993vedlo ve střední Evropě ke vzniku dvou nových samostatných států se 74letouhistorií společného státu. Cílem tohoto příspěvku je komparace vývoje mezinárodníhocestovního ruchu obou zemí po rozpadu federace, neklade si však za cílurčovat pořadí vyspělosti a úrovně cestovního ruchu obou zemí.

Výjezdový cestovní ruch
Politická transformace střední Evropy evokovala změnu poptávky občanůbývalých socialistických států, která se projevila zejména v rozšířeníprostoru nabídky cestovního ruchu a možnosti volného přístupu na mezinárodnítrh cestovního ruchu. Tyto politické a ekonomické změny postihly zejménatradiční a oblíbené socialistické destinace Bulharsko, Rumunsko, Krym ačástečně i Slovensko, jež se v celosvětové konkurenci ocitly na okrajipozornosti poptávky cestovního ruchu. Porovnání výjezdů občanů ČR a SRdo zahraničí je patrné z tabulky č. 1, která srovnává počet výjezdů v absolutníchčíslech, a z tabulky č. 2 srovnávající počet výjezdů do zahraničí na jednohoobyvatele (viz také graf č. 1)
Z tohoto pohledu je patrné, že od roku 1998 vyjíždějí do zahraničívícekrát slovenští občané než čeští. Rovněž dynamika růstu výjezdovéhocestovního ruchu je podle grafu č. 2 příznivější pro Slovensko. Při tomtosrovnání je však třeba porovnat i kvalitativní stránku a ta naznačuje,že průměrné výdaje českého účastníka cestovního ruchu při cestách do zahraničíjsou mnohem vyšší než slovenského občana, viz graf č. 6.

Příjezdový cestovní ruch
Po rozdělení Československa lze pozorovat v příjezdovém cestovním ruchusnížení poptávky po destinaci Slovensko, protože dříve převažující tradičnínávštěvníci z bývalé NDR, MLR, PLR a ČSR rozšířili spektrum zájmu o destinacedoposud nedostupné. Samostatné Slovensko se ocitlo na východním okrajistřední Evropy mimo hlavní poptávku i tranzit. Zatímco Slovensku disponujícímuvysokým potenciálem přírodních a společenských atraktivit se nepodařiloprosadit, Česko v úvodní fázi svého samostatného vývoje vytěžilo více zesvé polohy a potenciálu atraktivity. Rovněž český marketing více než slovenskýdovedl prosadit svoji tradici a svůj potenciál cestovního ruchu v silnékonkurenci mezinárodního trhu cestovního ruchu.
Česko ve sledovaném období zaznamenalo celkově více návštěvníků nežSlovensko a stejně tomu tak bylo i v přepočtu zahraničních návštěvníkůna jednoho obyvatele (tabulka 1, 2, graf č. 3). Znázornění vývoje dynamikynávštěvnosti v grafu č. 4 jasně potvrzuje primát Slovenska vysoko nad evropskými světovým průměrem, zatímco Česko se pohybuje pouze mírně nad světovýmii evropskými trendy.
Zajímavý je pohled na strukturu zahraničních návštěvníků. Češi se naSlovensku významným způsobem podílejí na celkové návštěvnosti země. PodílSlováků na celkové návštěvnosti Česka je o mnoho nižší, viz tabulky č.3 a č. 4.

Vývoj devizových příjmů a výdajů ze zahraničního cestovního ruchu
V době restrukturalizace hospodářství obou republik se stal cestovníruch významným odvětvím, které svým aktivním devizovým saldem výrazně posilovaloobchodní bilanci obou států. V mnoha obcích a regionech, zejména příhraničníchoblastech, to jsou zahraniční turisté, kteří právě svojí poptávkou ovlivňujíodbyt obchodní sítě, a tím i existenci výroby zboží, služeb a pracovníchpříležitostí. V roce 1999 měl cestovní ruch 10% podíl na zaměstnanostiv Česku a 7% podíl na Slovensku. Z tabulek č.1, 2 a grafů č. 5, 6, 7, 8,9 je markantní převaha České republiky prakticky ve všech ekonomickýchukazatelích, které pro hodnocení efektivnosti a prospěšnosti podpory dalšíhorozvoje cestovního ruchu jsou podstatné.

Organizace a řízení CR
Vládní politika zaměřená na podporu rozvoje ces-tovního ruchu je důležitouinvesticí s adekvátním multiplikačním efektem projevujícím se obnovou pracovníchpříležitostí při restrukturalizaci ekonomiky v urbanizovaných i venkovskýchprostorech. Tento úkol si kladou za cíl dokumenty „Národný program rozvojacestovného ruchu v Slovenskej republike“ a „Koncepce státní politiky cestovníhoruchu České republiky“. Současné vládní přístupy srovnává tabulka č. 5.
Obdobně jako v mezinárodní letecké, železniční a silniční přepravěsi mezinárodní charakter cestovního ruchu vyžaduje i svoje jednotná základnípravidla. Kandidátství obou zemí na vstup do EU se rovněž projevuje v přibližováníse organizaci a legislativě Evropského společenství. Tento přibližovacíproces je prvním krokem k přechodu od období extenzivního vývoje cestovníhoruchu k období intenzivnímu. Všechny vývojové křivky zde uvedených grafůjasně naznačují, že až do roku 1996, kdy byl zaznamenán vrchol výkonů cestovníhoruchu v Česku i na Slovensku, obě země žily z potenciálu poptávky po produktu„exotické postkomunistické země“.
Následný pokles návštěvnosti i příjmů signalizuje změnu poptávky po„atraktivitě postkomunistické země“ na poptávku produktů srovnatelnýchs konkurencí na mezinárodním trhu cestovního ruchu. Tato změna poptávkystaví Česko i Slovensko před nutnost vytvořit nové národní strategie rozvojecestovního ruchu. Tyto strategie by měly být zaměřeny na aktivace nevyužitéhopotenciálu, který se skrývá v organizaci a řízení, strategickém plánovánía přibližování se kritériím EU. Snaha dodržet stanovené podmínky EU rovněžpřibližuje institucionální potenciál cestovního ruchu. Například v oblastiDPH byly ubytovací služby na Slovensku zatíženy 25 % a v Česku
23 % DPH. Na Slovensku byl až do roku 1995 zatížen touto daní i aktivnícestovní ruch. Obě uvedené sazby patřily mezi nejvyšší v Evropě (např.Rakousko 10 %, Francie 5,5 %, Španělsko 7 % a Maďarsko 12 %). Tato skutečnostse odrazila v stagnaci rozvoje podnikatelské sféry a následně i v nízkéúrovni a kvalitě požadovaných služeb. Podle HOTREC (Konference národníchasociací hotelů, restaurací a kaváren) nedochází k poklesu příjmu z danípři snížení sazeb DPH v CR, protože se vrátí ze zvýšených aktivit v danémsektoru. K následným úpravám po vzoru EU došlo v roce 1996 na Slovensku,kde se snížila DPH za ubytovací služby na 6 % DPH a v Česku v roce 2000na 5 % DPH.
Otázky vytváření legislativního rámce pro podnikání v cestovním ruchujsou si rovněž velmi blízké v českém Zákonu č.159/1999 Sb. O podnikánív některých službách v CR, který byl schválen v 1999 a se zpožděním jejeho obsah realizován v praxi od dubna 2001, a na Slovensku v obdobnémzákonu č. 281/2001 Z.z. O zájazdoch, podmienkach podnikania cestovnýchkancelárií a cestovných agentur a o zmene a doplnení Občianského zákoníkav znení neskorších predpisov, který byl schválen se zpožděním 14. 6. 2001a bude postupně realizován do konce dubna 2002. Pro konkrétní posouzenívýkonů v cestovním ruchu je rovněž zapotřebí jednot-ná statistická agendavedená na základech stejné metodiky. V této oblasti obě země přistoupilyna agendu satelitního účtu cestovního ruchu vedeného podle metodiky vypracovanéWTO (World Tourism Organization).

Závěr
Při hodnocení vývoje cestovního ruchu České a Slovenské republiky bylypoužity pouze základní statistické údaje, které jsou dostatečně validnía srovnatelné. Přechod obou států na systém satelitního účtu podle jednotnémetodiky WTO je příslibem, že budou vytvářeny kvalitnější informace.
Podle uvedených ukazatelů je patrná vyšší výkonnost českého cestovníhoruchu, jenž měl příznivější dispozice pro uspokojení aktuální poptávkynávštěvníků ze zahraničí. Mezi významnými prvky české nabídky cestovníhoruchu, která oslovila zahraniční návštěvníky, jmenujme vysokou atraktivituPrahy, tradici českého lázeňství, výhodnou polohu a relativně nízké ceny.Na základě dobré polohy v Evropě se v Česku více prosadil krátkodobý cestovníruch, který neklade tak velký důraz na kvalitu infrastruktury a služeb.
Slovensko, které především uspokojovalo poptávku socialistických státůpo pobytových produktech cestovního ruchu, ztratilo velkou část tradičníklientely. Za hlavní příčiny nižších výkonů Slovenska lze považovat většívzdálenost od evropských center poptávky, polohu mimo hlavní tranzitníosy a nižší kvalitu infrastruktury a služeb, které se dostaly do konfrontacese světovou konkurencí. Slovenský potenciál cestovního ruchu – na rozdílod českého – má veliké předpoklady pro další rozvoj pobytového cestovníhoruchu. Slovensko disponuje velice členitou a pestrou krajinou, včetně vysokohorské,pramennými horskými toky a čistým životním prostředím, má velký potenciálna to, aby se stalo významnou pobytovou turistickou destinací ve středníEvropě. Rovněž kulturní dědictví Slovenska je unikátní, ale mezinárodnímucestovnímu ruchu málo propagované.
Další vývoj cestovního ruchu v zemi bude vyžadovat podstatně náročnějšíaktivaci potenciálů, než je tomu v Česku.

Tabulka č.1. Srovnání výkonů českého a slovenského cestovního ruchu

Tabulka č. 2. Srovnání výkonů českého a slovenského cestovního ruchuv přepočtu na jednoho obyvatele

Tab. č. 3 Struktura zahraniční návštěvnosti na Slovensku v %

Tab. č. 4 Struktura návštěvnosti v Česku v %

Tab. č. 5 Srovnání výdajů na propagaci CR a počet zahraničních zastoupenív roce 1999

Graf č. 1

Graf č. 2

Graf č. 3

Graf č. 4

Graf č. 5

Graf č. 6

Graf č. 7

Graf č. 8

Graf č. 9

Literatura:

RAŠI, Š. (2000):
• Ekonomické aspekty aktívného zahraničného cestovního ruchuna Slovensku. In: Sborník mezinárodní konference Mezinárodný cestovní ruchv 21. storočí. Ekonomická univerzita – Bratislava, str. 33-44.

SLÁDEK, K.(2000):
• Modelovanie cieľov cestovného ruchu v SR. In: Sborník mezinárodníkonference Medzinárodný cestovný ruch v 21. storočí. Ekonomická univerzitav Bratislavě, str. 18.-32.

ŠÍP, J. (1998):
• Vývoj cestovního ruchu v Česku po roce 1989. Geografické rozhledy,roč. 8, č. 2/98-99, Praha str. 8-11.

ŠÍP, J. (1999):
• Rozvoj cestovního ruchu v České republice po roce 1989. COTbusiness – časopis pro profesionály v CR, březen, Praha, str. 10-11.

ŠÍP, J. (2000):
• Cestovní ruch v České republice. In: Sborník z mezinárodníkonference Medzinárodný cestovný ruch v 21. storočí, Ekonomická univerzita,Bratislava, str. 57-66.