Spropitné se má na Slovensku účtovat

Spropitné od zákazníků za dobrou obsluhu přidělalo podnikatelům na Slovensku starosti. Kvůli zpřísnění předpisů proti daňovým únikům by například číšníci měli peníze přesahující hodnotu účtu zaznamenat v evidenci příjmů, v opačném případě jim hrozí pokuty. Donedávna ale ani samotná finanční správa nedokázala firmám pomoci, jak při účtování spropitného postupovat. Podnikatelé se snaží předpisy obejít.

Od začátku letošního roku musejí být společnosti prodávající zboží vybaveny registračními pokladnami s novými funkcemi a každou vloženou hotovost zaúčtovat. Úřady tak při kontrole dokážou zjistit, zda stav peněz v pokladně odpovídá skutečně zaúčtované hodnotě zboží nebo poskytnutých služeb. Pokud má v ní podnikatel více peněz, kontroloři ho mohou podezírat z daňových úniků a uloží mu pokutu do 3 300 eur (83 350 Kč). Na údajně nedokonalé předpisy podle tisku doplatilo například jedno květinářství na středním Slovensku. Daňoví kontroloři jeho majitele potrestali pokutou 100 eur za to, že měl v pokladně jedno euro navíc, které mu jako obslužné nechal zákazník a které nezaúčtoval.

Placení spropitného na Slovensku není součástí účtu. O tom, zda a v jaké výši zákazník odmění obsluhu, je pouze na jeho rozhodnutí. Finanční správa po několika dnech slovní přestřelky s firmami uvedla, že podnikatelé na spropitné nemusejí vydávat doklad, mají ho ale zaregistrovat v pokladně jako obyčejný vklad hotovosti. Ani tento postup podle odborníků není správný, protože spropitné pak systém nezařadí do příjmů firmy. Finanční správa přitom upozornila, že spropitné podléhá nejen dani z příjmů, ale i dani z přidané hodnoty. Do kapsy si ho prý nesmějí dávat ani číšnici; majitelé barů a restaurací by spropitné měli zaměstnancům vyplácet jako součást mzdy, tedy po zdanění a zaplacení povinných odvodů.

Podnikatelé mezitím přišli na to, jak se pokutám při daňové kontrole vyhnout. Trik spočívá v tom, že vyberou z pokladny hotovost, aby při případné kontrole měli manko, za které je úřady sankcionovat nemohou. „V mých potravinách nám zákazníci většinou darují pět eur denně. Ráno uvedu, že jsem dal do kasy o zhruba deset eur méně, jsem tak krytý. Pokud daňoví úředníci přijdou, jen zjistí, že mám manko, které nepokutují," citoval list Sme podnikatele z města Nováky. Jiní podnikatelé zase přiznali, že číšníci dávají spropitné bokem a po zavírací hodině si peníze rozdělí.

Ministr financí Peter Kažimír kritizoval firmy, že číšníkům často nabízejí pouze minimální mzdu a že výdělek jim zvyšují z nezdaněného spropitného. Úřady prý ale chystají změnu, podle které jistá částka spropitného dani podléhat nebude.

-čtk-