Důležitou částí doprovodného programu veletrhu MADI byla odborná konference pod patronací celostátního Kolegia cestovního ruchu České republiky, která se věnovala tématu kooperace a součinnosti podnikatelského a nekomerčního sektoru. Zazněly zde souhrnné prezentace palčivých problémů cestovního ruchu tak, jak byly představeny v září tohoto roku zákonodárcům.
Úvodního slova prvního, „legislativního“ bloku se ujal náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Koliba. Předmětem jeho příspěvku byl sociální cestovní ruch, který vychází z teze, že každý člověk má právo na volný čas a odpočinek a rozvíjení všech stránek své osobnosti bez ohledu na své sociální začlenění. Podle průzkumů přitom na dovolenou jezdí jen 60 procent obyvatel Evropy. Cílovými skupinami „cestovního ruchu pro všechny“ jsou tak především rodiny a jednotlivci s nízkými příjmy, děti a mládež, osoby mentálně a fyzicky hendikepované, osoby ohrožené sociální exkluzí a senioři. Hlavními aktéry sociálního cestovního ruchu by se pak měli stát zaměstnavatelé, spolky, sdružení, odbory, cestovní kanceláře a agentury, veřejná správa nebo školy. Mezi hlavní přínosy tohoto segmentu turismu řadí Koliba snížení sezonnosti, vliv na zaměstnanost a sociální, zdravotní a integrační výhody pro cílové skupiny. Zároveň je zde velký prostor pro ekonomickou činnost podnikatelů či specializovanou aktivitu jak nevládních organizací, tak třeba měst a obcí.
Z úst Romana Škrabánka, prezidenta Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA), zazněly apely na snížení sazby DPH pro služby cestovních kanceláří. Českému předsednictví se v březnu v rámci EU podařilo dojednat přeřazení restaurací do nižší sazby DPH. Nyní o totéž usiluje AČCKA. Změna by vyžadovala úpravu evropské směrnice, a tedy i shodu všech členských států unie. Marže cestovních kanceláří nyní podléhá devatenáctiprocentní DPH a snahou českých cestovních kanceláří je dostat se do nižší sazby, což je v České republice devět procent. Nižší DPH by pravděpodobně nesnížila ceny zájezdů, ale umožnila by firmám „lépe dýchat“. Současná politika EU tak podle Škrabánka diskriminuje vnitřní trh a vytváří překážky jak pro domácí cestovní ruch, tak pro incoming a outgoing.
Stanislav Voleman, předseda Asociace průvodců České republiky, si ve své prezentaci povzdechl nad současnou právní úpravou, která řadí průvodce cestovního ruchu do volné živnosti. Poukázal na to, že činnost průvodců je regulována v patnácti zemích EU, zatímco v České republice je zcela liberalizována. Z toho vyplývá markantní zvýhodnění zahraničních průvodců vůči českým. Průvodci z Polska, Slovenska, Rakouska i Německa u nás mohou svobodně podnikat, avšak čeští průvodci jsou na jejich regulovaném trhu omezeni. Důsledkem této situace je prudké snížení kvality průvodců u nás a pokles zájmu o podnikání v oboru průvodcovských služeb vůbec. Jako nejrychlejší a nejefektivnější nápravu současného stavu navrhuje asociace přeřadit průvodce zpět na vázanou živnost a obsahově vymezit profese průvodce cestovního ruchu a vedoucího zájezdu. Několik set průvodců tento požadavek podpořilo ve veřejné petici na webu www.konecceskychpruvodcuvcr.cz .
 S úvodním příspěvkem prvního bloku konference vystoupil Jiří Koliba |
Posledním řečníkem prvního bloku byl Viliam Sivek, předseda Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR), který se zaobíral vízovou politikou vůči ruským občanům a jejím vlivem na rozvoj cestovního ruchu. Upozornil především na letošní pokles rusky mluvících turistů v Česku, který je z velké části způsoben necitlivými legislativními opatřeními z české strany. Akcentoval hlavně fakt, že průměrná útrata za stravování, zboží a ubytování je nejvyšší právě u turistů z Ruska a činí 3 883 korun na osobu a den. Průměrný počet dní pobytu ruského návštěvníka v České republice je pak 5,3 dne. Sivek vyčíslil, že rozdíl příjmu ovlivněný úbytkem 25 828 ruských návštěvníků za druhý kvartál činí 532 milionů korun. Za celý letošní rok tak může ztráta narůst až na hrozivé dvě miliardy korun. Za tuto neblahou situaci může jednak novela zákona o cestovním ruchu (platná od července 2009), která trojnásobně zvyšuje pojištění ruského touroperátora, a také zavedení českých vízových center. Jejich zřízením se víza do České republiky prodražila o třicet eur a zároveň se prodloužila doba vyřízení víz na osm až deset dní.
Druhá část konference byla věnována strategii prodeje nových produktů cestovního ruchu.
Auditorium zaujal svým vystoupením Petr Krč, generální ředitel CK ATIS, který promluvil o vhodnosti nabídek produktových balíčků v cestovní kanceláři jako fakultativní součásti každého pobytu. Zmínil nevýhody pobytů fixně spojených s produktovým balíčkem (vysoká nákladovost nabídky pro touroperátora, malá variabilita pro výběr pobytů v daném ubytovacím zařízení, nejistota prodejce při prodeji apod.) a naopak uvedl některé výhody pobytů spojené s fakultativními službami na místě (cena vlastního pobytu není spojována s cenou fakultativních služeb, získávání nových zákazníků aktivní prezentací fakultativních služeb apod.). Závěrem Krč řekl, že předpokladem úspěšnosti prodeje produktových balíčků je při jejich tvorbě vždy konzultace s touroperátorem. Ten by měl zároveň mít ve své nabídce pobyty v lokalitě, ve které jsou produktové balíčky realizovány.
O ekonomických vazbách informačního centra a cestovní kanceláře fungujících ve společných prostorách pohovořil Ladislav Havel, ředitel CK Ciao Strakonice. Zdůraznil, že infocentra by měla integrovat a shromažďovat všechny turistické produkty a aktivity v regionu včetně turistických balíčků, které by přilákaly turistu předem. Ideální, a hlavně rentabilní variantou je v tomto případě koexistence cestovní kanceláře či agentury a informačního centra pod jednou střechou. Havel se dále také dotkl problematiky lidských zdrojů, erudovaných pracovníků a celkové kvality informačních center v České republice.
 Přednášející se v druhé části jednání věnovali strategii prodeje produktů cestovního ruchu |
Problematiku veřejné podpory a její řešení v rámci projektů se pokusil přítomným rozkrýt Milan Vodička z agentury CzechTourism. Ten sdělil, že podpory poskytované v jakékoliv formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušením soutěže tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem. Proto je nastaven systém evropských pravidel pro podporu z veřejných zdrojů. Tento systém existuje ve dvou základních rovinách. První rovinou je evropské subvenční právo (právo státních podpor), které se uplatňuje na veškeré podpory vyplácené z veřejných zdrojů pocházejících z členských států EU a stanoví z důvodu ochrany zájmů společného trhu a hospodářské soutěže členským státům významné limity v poskytování podpor. Druhou rovinou jsou pravidla pro podpory z evropských zdrojů, která jsou založena na obdobných principech a jsou upravena převážně separátně jako pravidla stanovená na úrovni jednotlivých evropských fondů (například pravidla strukturálních fondů EU) nebo na úrovni jednotlivých programů podpory.
Miloš Krejčí, člen Rady Asociace turistických informačních center a provozovatel infocentra v Lanškrouně, představil role a limity informačního centra (IC) jako původně netržní služby v cestovním ruchu a uvedl možnosti transformace infocenter na prodejní místo turistických produktů ve spolupráci s komerčními subjekty v oblasti cestovního ruchu. Krejčí podpořil myšlenku, aby IC bylo dopředu informováno spolupracující cestovní kanceláří o příjezdu turistů a aby aktivně kontaktovalo klienty a informovalo je o možnostech volnočasového vyžití v okolí či dokoupení turistických produktů na míru. Tím by byl zaručen zisk jak IC, tak cestovní kanceláři i regionu.
V třetím bloku mohli posluchači nahlédnout do problematiky fondů Evropské unie. Konkrétně dostali příležitost blíže se seznámit s několika projekty kofinancovanými z Integrovaného operačního programu, které realizují Ministerstvo pro místní rozvoj a agentura CzechTourism.
 Ve třetím bloku seznámila Blažena Křížová posluchače s aktuálním stavem ministerských projektů |
Ředitelka odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj Blažena Křížová nejprve auditorium seznámila s aktuálním stavem ministerských projektů vázaných na prioritní osu 4 Národní podpora cestovního ruchu. Upozornila zejména na projekty, které už jsou v běhu, a na synergii ministerských projektů s projekty připravovanými agenturou CzechTourism. U ministerských projektů Křížová jako vzácnost vyzdvihla fakt, že se týkají jak regionů, tak Prahy. Pravidelným čtenářům COT business možná ani není třeba připomínat, že zmíněnými ministerskými projekty jsou Zavádění a informační podpora národních a mezinárodních standardů ve službách cestovního ruchu a Podpora marketingu na národní úrovni a tvorby zdrojových databází. První z nich je propojen s projektem nazvaným Národní informační a rezervační systém ČR, na kterém pracuje agentura CzechTourism, druhý pak s projekty Monitoring zahraničních návštěvníků České republiky a Sběr informací pro domácí cestovní ruch, jež rovněž zpracovávají experti národní turistické centrály. Letmo se ještě Křížová zmínila o projektu E-Tourism, který spočívá ve vytvoření informačního systému státní správy a samosprávy a který by měl usnadnit orientaci v odborných aktivitách v cestovním ruchu.
Ministerstvo potřebuje pro své projekty získat podporu odborné veřejnosti, proto se Blažena Křížová pokusila přítomným odborníkům vysvětlit důvody, které MMR vedly k tvorbě zmíněných projektů, a také efekty, které by měly z jejich realizace plynout. V případě projektu zaměřeného na kvalitu tedy byla řeč o zvýšení konkurenceschopnosti země, o zlepšené ochraně klienta, posílení významu profesních svazů (budou gestory kvality) apod. U statistického projektu pak pochopitelně o zlepšení kvality statistických šetření, o zlepšení rozhodování subjektů v cestovním ruchu na základě statistických dat apod. Veškeré informace o ministerských projektech by měly být podle Křížové v dohledné době umístěny na web MMR, ke každému z projektů bude navíc ministerstvo v příštím roce pořádat semináře.
Hana Fojtáchová, vedoucí oddělení analýz a trendů agentury CzechTourism, pak posluchače prostřednictvím statistických dat seznámila s aktuálním stavem cestovního ruchu u nás, hlavní část prezentace ale věnovala připravovaným projektům agentury CzechTourism. Řeč tak byla o programu na monitoring zahraničních návštěvníků, který bude mít v návaznosti na geografické členění tři etapy. V příštím roce půjde o Evropu, v roce 2011 se zaměří na Rusko, Ukrajinu a Pobaltí, v roce 2012 na zámoří. Výsledky projektu by měly sloužit mj. k vyhodnocení efektivity marketingových kampaní agentury CzechTourism a k jejich eventuálnímu lepšímu zacílení. Obdobný projekt pak agentura připravuje i pro oblast domácího cestovního ruchu, jeho cílem bude definovat profily návštěvníků v tuzemských regionech s důrazem na národní turistické produkty ČR. Výsledky budou k dispozici odborné veřejnosti k případnému marketingovému využití.
O závěr jednání Celostátního kolegia cestovního ruchu se postarala jeho tajemnice Veronika Váňová. Stručně shrnula výsledky jednání o možnostech spolupráce komerčních a nekomerčních subjektů a naznačila, že další diskuse na této platformě se zaměří mimo jiné na oblast nedovolené veřejné podpory a problematiku distribuce turistických produktů.
Text: Jan Pomykal a Petr M. Ulrych
Foto: Petr M. Ulrych