K návrhu poslanců Mirka Topolánka, Michala Doktora a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 413).
Platforma cestovního ruchu Svazu obchodu a ces-tovního ruchu ČR zastupující zaměstnavatele a podnikatele v odvětví veřejného stravování a ČMOS pohostinství, hotelů a cestovního ruchu, zastupující zaměstnance tohoto odvětví, dospěli jako sociální partneři k jednomyslné shodě, že prosazení záměru obsaženého ve výše uvedeném poslaneckém návrhu – zrušit daňovou uznatelnost příspěvku na stravování ve formě stravovacích poukázek – bude mít katastrofální důsledky pro podnikatelskou sféru i pro zaměstnance, kterým je tento, v České republice již tradiční zaměstnanecký benefit, poskytován.
Tímto svým prohlášením se Platforma cestovního ruchu Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a Odborový svaz pracovníků pohostinství, hotelů a cestovního ruchu připojují a zároveň podporují společné prohlášení sociálních partnerů podepsané za stranu zaměstnavatelů Svazem průmyslu a dopravy a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Toto stanovisko má především zdůraznit neblahý dopad na skupinu podnikatelských subjektů podnikajících v oblasti veřejného stravování.
Závodní stravování, ať už ve vlastním zařízení zaměstnavatele, či prostřednictvím stravenek, využívá téměř 4 miliony zaměstnanců, z toho cca v případě 40 % zaměstnanců je poskytován právě příspěvek zaměstnavatele na stravenky. Jsou to zaměstnanci především malých a středních firem, pro které není ekonomicky efektivní provozovat vlastní zařízení závodního stravování a příspěvek na stravenky je pro ně jedinou možností, jak svým zaměstnancům závodní stravování zajistit.
Zcela nepochybným důsledkem, pokud by byl poslanecký návrh schválen, bude výrazné omezení příspěvků zaměstnavatelů na stravování nebo jejich úplné zrušení.
Přístup navrhovatelů změny zákona navíc zakládá nerovnost mezi zaměstnavateli, kteří provozují vlastní zařízení závodního stravování a mohou náklady s jeho provozem i nadále zahrnovat do daňově uznatelných nákladů, a těmi zaměstnavateli, kteří pouze poskytují příspěvek na stravenkové poukázky.
Zrušení stravenek bude mít bezesporu negativní vliv na stravovací návyky zaměstnanců, protože povede ke konzumaci méně vhodné stravy, v nevhodném prostředí a často velmi pochybné kvality. Poslanecký návrh přitom o tomto aspektu vůbec neuvažuje, i když je podle našeho názoru zásadní.
Zcela likvidační je však tento návrh pro zhruba 17 000 podnikatelů provozujících restaurační zařízení, u nichž stravenky tvoří 40, 50 i více procent z celkového obratu restaurací. Tato restaurační zařízení vznikala především v lokalitách, kde je vyšší zastoupení firem, které z nejrůznějších důvodů nemohou poskytovat stravování zaměstnanců ve vlastních zařízeních závodního stravování, a zaměřila poskytování svých služeb zákazníkům, kteří stravenkové poukázky využívají. Podnikatelé přitom investovali nemalé částky do svých provozů, aby splnili náročné hygienické předpisy, které jsou podmínkou poskytování stravovacích služeb. Důsledkem očekávaného výpadku tržeb ze stravenkových poukázek lze předpokládat vysokou ztrátovost, nebo dokonce zánik těchto restaurací včetně rušení pracovních míst v těchto provozovnách.
Navrhovatelé zrušení fiskální podpory zcela podcenili její multiplikační efekt, který průřezově prochází od ekonomiky přes hospodářskou politiku a personalistiku až po zdravotní stav zaměstnanců. Naopak přecenili vliv daňové podpory na státní rozpočet, protože systém sice do určité míry zatěžuje příjmovou stránku státního rozpočtu, současně ale zvyšuje zaměstnanost, snižuje rozsah šedé ekonomiky (zejména v sektoru pohostinství) a rovněž zvyšuje podíl položek s vyšší sazbou DPH na spotřebním koši, neboť každá stravenka je zatížena základní sazbou DPH ve výši 19 % na rozdíl od potravin se sníženou sazbou DPH.
Ing. Pavel Hlinkaviceprezident pro cestovní ruch
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR
PhDr. Dagmar Gavlasovápředsedkyně ČMOS PH CR