Projekt Společné osudy, který mapuje vystěhování Neveklovska a Rakovnicka za druhé světové války, realizují společnosti Posázaví o.p.s. a Rakovnicko o.p.s. Oba regiony musely v minulosti z politického rozhodnutí opustit tisíce lidí. A oba regiony se z násilného odsunu prakticky dodnes nevzpamatovaly.
Psal se rok 1942, Evropu pustošila druhá světová válka. Na Neveklovsku, mezi Vltavou a Sázavou, začalo vznikat vojenské cvičiště jednotek SS o rozloze 441 kilometrů čtverečních. Ustoupilo mu na 70 obcí a 180 osad. Vystěhovat se z nich muselo kolem 30 000 lidí. Kdo nastoupil na jejich místo a nastěhoval se do jejich domů a statků? Jaké vojenské školy na cvičišti působily, jaký byl systém jejich výuky? Především na tyto otázky by měl projekt odpovědět. Násilné vysídlení Němců z Rakovnicka postihlo v letech 1945–1946 kolem dvou tisíc lidí. Kolik jich bylo přesně, nikdo neví, studie na toto téma neexistují. Některé obce se úplně vylidnily, vyhnaným Němcům zbylo z celého majetku jen třicet kilogramů nejnutnějších věcí, které si směli vzít s sebou, a o ty většinou při transportu do Německa stejně přišli. Do vesnic duchů přišli noví lidé a nechtěnou německou minulost pohřbili. Ale ne dost hluboko. Co z ní zbylo dodnes? A stojí vůbec za to se jí zabývat? I to se autoři projektu pokusí objasnit.
„K tématu bylo zpracováno relativně hodně materiálu, ale všechno bylo bráno především z pohledu českého člověka, který byl z Neveklovska vystěhován. My jsme se snažili to uchopit z druhé strany, z pohledu osudu samotného cvičiště,“ řekl realizátor projektu Jaroslav Pelíšek. Snaží se proto zjistit, jak a proč vlastně vojenský výcvikový prostor na Neveklovsku vznikl, co se tam dělo, jací vojáci tam cvičili a jaký byl jeho konec.
Na projektu pracuje Pelíšek dva roky, jeho kolega Petr Kos se problematikou zabývá už pět let. Shromáždili stovky nejrůznějších písemných, fotografických i filmových materiálů, byť se v mnohých případech jedná jen o pouhá neúplná torza dokumentů, ze kterých se snaží sestavit mozaiku obrazu „všedních dní“ na cvičišti. Uspořádají je do knihy a DVD a připraví také výstavu. Křest knihy a premiéru filmu plánují na letošní srpen nebo září.
„Asi největším překvapením pro mě bylo zjištění, že jednotky SS nepřímo zvrátily bitvu o Prahu v květnu 1945. Nejvyšší velení Německa totiž vydalo rozkaz, aby byla Praha vymazána z mapy. Ve vojenském prostoru na Neveklovsku se tehdy nacházelo na 30 000 relativně dobře vyzbrojených vojáků, kteří by byli schopni na Prahu zaútočit. Jejich velení už ale bylo jasné, že válka končí a cokoliv, co udělá navíc, bude jen zbytečným mrháním lidských životů. Důstojníci měli svou čest a museli rozkaz splnit, tak na Prahu část vojáků vyslali; ti tam ale nedošli a do bojů už vůbec nezasáhli,“ prozradil Jaroslav Pelíšek. Většina dostupných informací byla podle něj poplatná propagandě minulého režimu. Tvrdily prý například, že Němci v té době byli slabí, že už nedokázali zasáhnout. „Nikdo dosud nedokázal říct, že i na německé straně byl někdo, kdo měl rozum, že tím, že Němci na Prahu nezaútočili, tak ji zachránili,“ dodal. Projekt ale podle něj v žádném případě neobhajuje ideologii fašismu ani militarismus.
Společnost Rakovnicko dokumentuje v rámci projektu Společné osudy proměny více než 40 obcí a osad, které byly v roce 1938 přivtěleny na základě Mnichovské dohody k Německu jako obce s převahou německého obyvatelstva. V některých z nich žilo více než 90 procent Němců. Tyto obce a osady tvoří souvislé území o rozloze kolem 200 kilometrů čtverečních v západní části Rakovnicka. Počet Němců, kteří v letech 1945–1946 museli toto území opustit, je dodnes nejasný, jednalo se řádově o tisíce osob. Cílem projektu je osvětlit vývoj uvedeného území od počátku 20. století do roku 1945 a přiblížit důsledky, které mělo násilné vysídlení většiny původních německých obyvatel v letech 1945–1946 a příchod nových osídlenců. Výsledky projektu bude společnost Rakovnicko prezentovat prostřednictvím publikace, internetových stran a dalších aktivit.
Ředitel společnosti Radomír Dvořák zdůraznil, že smyslem projektu není honba za senzacemi. V osvětlení minulosti zatížené mnoha předsudky vidí především šanci pro budoucnost. „Co se stalo, stalo se, díváme se dopředu. Německé obce patřily dříve k nejrozvinutějším na Rakovnicku, dnes je to naopak. Ukázalo se, že stavět se k minulosti zády není správná cesta,“ zdůraznil Radomír Dvořák. Rakovnicko nečeká cesta do neznáma. Se sudetskými Němci spolupracuje už několik let, dohromady je svedl projekt Rakovnické Sudety, podpořený ministerstvem pro místní rozvoj. Tehdy šlo hlavně o navázání zpřetrhaných vazeb a diskusi o možnostech spolupráce, teď Rakovnicko postoupilo o další krok.
Text: Jaroslava Tůmová
Foto: Posázaví
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
