Na obzoru se rýsuje další důvod pro pocit nejistoty, se kterým se průmysl cestovního ruchu potýká v souvislosti s očekávanou válkou a s pokračujícími teroristickými útoky: dvě vedoucí světové organizace vydaly dvě zprávy o budoucnosti cestovního ruchu, které si navzájem odporují. Mezinárodní organizace práce Spojených národů (United Nations International Labor Organization – ILO) a Světová organizace cestovního ruchu (WTO) zveřejnily minulý měsíc své předpovědi na vývoj trhu v roce 2003. A obě došly k velmi rozdílným závěrům.
V duchu pokračujícího rozvážného optimismu prohlásila WTO triumfálně, že „poprvé v historii přesáhl počet mezinárodních turistických příjezdů hranici 700 milionů a že navzdory všem chmurným předpokladům a dohadům okolo krize skončil minulý rok s 3,1% nárůstem. Cestovní ruch opět prokázal svoji odolnost.“
WTO oznámila, že podle předběžných údajů bylo loni zaznamenáno téměř 715 milionů turistických příjezdů. Navíc WTO prohlašuje, „že je to o 22 milionů více než v roce 2001 nebo ve srovnání s ‚miléniovým rokem‘, který mnozí experti berou jako referenční bod, téměř o 19 milionů více než v roce 2000“.
„Výsledky, které máme, jsou důvěryhodné a dávají dost jasný obraz,“ řekl Augusto Huéscar, ředitel WTO pro marketingové informace a propagaci. Generální tajemník WTO Francesco Frangialli dodal: „S rokem 2002 můžeme být relativně spokojeni, a pokud se týká roku 2003, můžeme být opatrně optimističtí.“
Ovšem ILO bere takové výroky s rezervou a interpretuje data poněkud jinak. „Některé všeobecné odhady předpokládají pro rok 2003 slabý vzrůst světového cestovního ruchu, který by mohl dosáhnout maximálně 2 %. Pro rok 2004 se předpovídá silný nárůst o 4 % nebo více. Zdá se, že takové předpovědi mají jednotnou podporu komunity specialistů, ale jsou tu také jasná rizika: závisejí na absenci dalších teroristických útoků, na selektivnějších reakcích zákazníků, kteří by neměli přestat cestovat vzhledem k tomu, že ohrožení bezpečnosti je pouze místní, na vývoji konfliktu na Středním východě a s ním spojených cenách ropy a v neposlední řadě na obecných vyhlídkách, týkajících se disponibilních příjmů. Ať tak, či onak, zdá se, že jsou předpovědi renomovaných specialistů a organizací velmi nejisté,“ napsal Dirk Bleau z ILO ve své zprávě, nazvané Dopad krize let 2001 – 2002 na průmysl cestovního ruchu a hotelnictví.
 ILO headquarters, Geneva, Switzerland / Hlavní sídlo ILO, Ženeva, Švýcarsko |
„Prognostici předpovídali, že se cestovní ruch vrátí na úroveň před 11. zářím v roce 2003. Ale poslední zprávy, které hovoří o novém poklesu u určitých indikátorů výkonu ve třetí čtvrtině roku 2002, naznačují, že se dá očekávat mnohem delší období rekonvalescence,“ pokračoval Bleau. V příkrém kontrastu s optimismem WTO zdůraznila ILO, že obnova je stále ještě daleko. „Teď se zdá, že mnohem pravděpodobnější je plochý výkon, tj. pokračující stagnace. Z dlouhodobých předpovědí nyní vyplývá, že úrovně nárůstu průmyslu, jaká byla před rokem 2001, se nedá dosáhnout dříve než v roce 2004 a trhu bude trvat nejméně do roku 2005, než se dostane zpět na objem vynikajícího roku 2000.“
Tisková zpráva WTO naproti tomu zdůrazňuje, že průmysl cestovního ruchu rapidně reagoval na důležité strukturální změny v sektoru a na výzvy, spojené s problematikou nabídky a poptávky.
WTO prohlásila, že všechny evropské subregiony skončily rok 2002 s pozitivními výsledky. Vedoucí postavení zaujalo jižní Středomoří se Španělskem, Itálií a Řeckem, které získalo podíl na světovém trhu ve výši více než 20 %, čímž předstihlo západní Evropu o pouhou polovinu procenta. Německu se podařilo udržet si status quo z roku 2001, Benelux a Rakousko zaznamenaly slabý nárůst a Velká Británie se dočkala 3% navýšení. Nicméně růst v západní Evropě byl celkově podprůměrný, protože počet mezinárodních příjezdů ve střední a východní Evropě stoupl v průměru o 3,9 %. Nešťastnými výjimkami bylo Polsko a Česká republika, které zaznamenaly vážný pokles o více než 5 %. Tento propad se dá ale minimálně v České republice přičíst fyzickým škodám a negativnímu zpravodajství v médiích o loňských záplavách. Tuto skutečnost ovšem WTO neuvedla.
Poté, co se zmínil o lokalizovaných dopadech teroristických útoků na Djerbě, Bali a v Mombasse, pokračoval Francesco Frangialli v argumentaci, že „ekonomická situace ve světě je pro mezinárodní turistické příjezdy větší hrozbou než strach z terorismu. Přestože objem informací o válečných hrozbách, obrázky vybombardovaných sídel a pochybná oficiální prohlášení ještě nikdy nedosahovala takových rozměrů, jsou turisté čím dále tím zkušenější.“
Ale nemá cenu si něco namlouvat. Dopady globální teroristické pandemie a obnovená hrozba konfliktu na Středním východě si vybraly svou daň. Za dva poslední roky přišel průmysl cestovního ruchu celosvětově o miliony pracovních míst. ILO zaznamenala, že v letech 2001 – 2002 zmizelo 6,6 milionů pracovních míst, tedy jedna dvanáctina. Podle odhadu Světové rady cestovního ruchu (WTTC) se toto číslo rovná 6,9 % pracovních sil. Potenciální problém je nasnadě: otázka, zda a kdy se průmysl obnoví, jak mnozí analytici předpovídají, je spojena s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, které mezitím mohou přejít do jiných průmyslů. Tyto potíže mohou být akutní.
Nicméně, všechny zprávy nejsou jen špatné. Podobně jako WTO i ILO nabízí svoji formu opatrného optimismu. „Určité počáteční známky obnovy v rekreační turistice se daly počátkem roku 2002 vypozorovat v podnikání touroperátorů. Tyto signály naznačují jak rozsah škod, které rekreační turistika utrpěla ihned po 11. září, tak fakt, že okamžitá krizová fáze byla v tomto určitém sektoru zřejmě opravdu velmi krátká. Jedním z faktorů, které situaci mohly ovlivnit, byly propagační kampaně, jimiž se průmysl snažil zmírnit negativní dopady krize a dále opatření na podporu malých firem.“
Krátce řečeno, podle zprávy ILO přinesla spolupráce v rámci průmyslu spolu se soustředěným marketingovým úsilím destinací nějaké to ovoce a pomohla zmírnit krizi. To je proces, ve kterém je nutno podle WTO pokračovat. „Čeká nás spousta práce na tom, abychom znovu upevnili pozitivní trendy, ale především, abychom obnovili zákaznickou důvěru tam, kde je to potřeba. Světový cestovní ruch ještě nikdy nepocítil tak velkou potřebu spolupráce, jako teď,“ prohlásil Francesco Frangialli.
Máme tu mix opatrného optimismu s obezřetným pesimismem a mezinárodní organizace se svými experty ve při nad opravdovými vyhlídkami do budoucna. Je těžko říci, čemu máme věřit. Jedna věc je ale jistá: trhy nemilují nejistotu a vzhledem k tomu, že se po obzoru válí válečná mračna, je pravděpodobné, že tato nejistota potrvá i nadále.
„V současné situaci je největším problémem světového cestovního ruchu nejistota,“ říká Francesco Frangialli a poukazuje na pomalé tempo obnovy globální ekonomiky, stoupající ceny ropy a klesající burzy. „Války a cestovní ruch jsou naprosto nekompatibilní, stejně jako oheň a voda,“ dodal. „Doufáme, že se vyhneme válečnému vývoji. A pokud ne, pak budeme aktivovat všechny možné zdroje, které máme k dispozici – přičemž Výbor pro obnovu cestovního ruchu bude jedním z nejdůležitějších, abychom dopady války zmírnili.“
Kip Bauersfeld