Program pro pozvané nákupčí veletrhu MADI Travel Market 2003 přitáhl legiony nákupčích z celého světa, kteří se společně chtěli podívat na české produkty a služby. I když prezentace měly hodně daleko k brilantnosti, nákupčí jsou nákupčí a jejich zájem o český trh byl mohutný.
Zahraniční nákupčí, pozvaní do hotelu Olympik pořádající agenturou MADI, absolvovali prezentace několika českých cestovních kanceláří, které se snažily udat jim své produkty a mnozí z nich byli poněkud překvapeni. „Na Západě by byla obrovská promítací plátna, pořádné ozvučení a spousta světelných efektů,“ řekl jeden z nákupčích, který raději nechtěl uvést své jméno. „Tito lidé jsou rozmazlení a přijeli s tím, že očekávali mnohem více. Já jsem trochu starší,“ dodal, „takže mě tento typ prezentací nepřekvapuje a vím, že za pět let to tady bude úplně jiné.“ Jenže co myslel „tímto typem prezentací“? Jednoduše řečeno, prezentace, předvedené těm zhruba 45 nákupčím, kteří se v 10 hodin dopoledne dostavili (bylo jich pozváno 70 z 22 zemí, ale podle moderátorky Jany Kiráľové, vedoucí oddělení cestovního ruchu Správy Pražského hradu, se vyskytly nějaké problémy s transferem z letiště), byly takového ražení, že se autorovi tohoto článku chtělo brečet. Když si nevezmu servítky, tak řeknu, že byly tupé, mdlé, bídně přednesené a od začátku do konce prostě strašlivé. Rozhodně to nebyl způsob, který by sofistikované západní nákupčí přiměl koupit byť jen zubní kartáček. Co bylo ještě horší, celou tu hrůzu navíc přikrášlily technické problémy a nepřítomnost technického personálu dávala tušit, že se celá akce připravovala ve spěchu a překotně.
Mezi nabídkáři byly takové společnosti jako Pražská informační služba, agentura CzechTourism, Atis, OREA, Rener CZ a Raft Centrum. Všechno jsou to vynikající firmy, které poskytují kvalitní produkty a služby, ale prostě jim to dopoledne chyběly prodejní a prezentační dovednosti, takže výsledkem byl fakt, že silné firmy zanechaly slabý dojem. Naštěstí pro ty, co tu byli, k nám nákupčí vážili dlouhou cestu, a když už tu byli, tak o Českou republiku projevili zájem. Jinými slovy ti, se kterými jsem mluvil a při prezentacích příliš neoslnili, využili alespoň příležitosti k navázání kontaktů a k rozšíření svých obchodních nabídek.
Následující ráno se nákupčí vypravili na prohlídku Prahy a dostali při tom příležitost zhlédnout některé konferenční a kongresové prostory na Pražském hradě, což byl pohled, který zapůsobil i na ty nejrozmazlenější z nich. Následně se skupina přesunula do letňanského výstaviště na veletrh MADI Travel Market. Tam pro pozvané nákupčí organizátoři připravili další seminář, tentokrát zaměřený na lázeňský cestovní ruch. Poskytl nákupčím celkový přehled o situaci v lázeňství v České republice, Rakousku, Maďarsku a na Slovensku. A opět se opakovalo to samé – krátké prezentace, z nichž mnoho zaznělo už o den dříve, byly nenápadité a nudné. Nákupčí byli podrobeni zkoušce trpělivosti – zoufale se snažili porozumět ubohé angličtině mnohých řečníků a vrtěli se na židlích. Naštěstí prezentace netrvaly dlouho a nákupčí konečně dostali příležitost promluvit si osobně se zástupci karlovarského regionu, Lázní Luhačovice, slovenského Štrbského Plesa a Piešťan, maďarského řetězce Danubius Hotels Group a rakouského Termegiebergu. Této šance se chopili s chutí a stolky se rychle obsadily těmi, kteří se chtěli dozvědět něco více o lázeňských nabídkách.
Nakonec se dá říci, že program pro pozvané nákupčí MADI Travel Marketu byl jak úspěchem, tak neúspěchem. Úspěch spočíval v tom, že pokud jde o zájem o Českou republiku, je opravdový a roste, organizátoři jsou schopni pozvané nákupčí přivézt a nákupčí jsou zase ochotni přijet, chtějí se něco dozvědět a mají skutečný zájem uzavírat obchody. Ale program, ne veletrh jako takový, program pro pozvané nákupčí jako takový byl také selháním v tom smyslu, že ubohá kvalita prezentací vrhla na Českou republiku velmi nelichotivé světlo. Je vždycky skličující, když vynikající firmy nabízející produkty a služby světového formátu selžou v momentě, když mají udělat ten nejdůležitější krok kupředu. Posilování zastaralých stereotypů v České republice a nevyužívání západních standardů je medvědí službou pro všechny. Tato země se chystá těžit ze svého vstupu do EU a z obnoveného růstu světového cestovního ruchu. Udělala neuvěřitelný pokrok v kvalitě svých turistických produktů a nejdůležitější věc je teď ta, že se české společnosti musí naučit své party (dokonce i anglicky) a předvést ten nejlepší možný prodejní výkon. Nesmíme zapomenout na to, že publikum tu je, ale nejdřív se mu to musí umět prodat.
Kip Bauersfeld