Ne, že by tímto konstatováním chtěl ředitel BCD Travel Marko Vidic nějak dehonestovat poslední trend v oblasti business travel. Jinými slovy je tak pouze řečeno, že firmy se nadále snaží optimalizovat své náklady, dodržet při výjezdech maximální produktivitu práce svých zaměstnanců, co nejefektivněji naložit s časem, aby mohly ušetřené peníze postoupit zaměstnanci v nějakém z dalších benefitů. „Cestovní agent už dávno není romantické povolání,“ doplňuje konstatování Vidic. Pokud vás zajímá, jakým směrem se jeho role posunula, co je v tuto chvíli pro BCD Travel stěžejní a kam by se za jistých okolností mohla vyvíjet jeho slibná budoucnost, tak pokračujte na dalších řádcích.
V zahraničních médiích se objevily zvěsti o tom, že BCD Travel má zájem koupit Hogg Robinson, co je na tom pravdy?
Je pravda, že majitelé BCD Travel koupili 10% podíl Hogg Robinson. Zda ke koupi významnějšího podílu skutečně dojde, je spekulace. Zájem médií je zřejmý, jelikož majitelé BCD Travel a Hogg Robinson dříve společně vlastnili značku BTI – Business Travel International. Už díky tomu panuje mezi společnostmi značná rivalita, ať se jedná v minulosti o společné portfolio klientů nebo o prestiž značky. Na druhou stranu přelívání podílů není mezi významnými společnostmi na poli cestovního ruchu nic neobvyklého. Je všeobecně známo, že i jiné společnosti vlastní podíly v konkurenčních subjektech.
Čistě hypoteticky, kdyby se přesto koupě uskutečnila, co by to znamenalo pro lokální pobočku BCD Travel?
Vzhledem k tomu, že jak BCD Travel, tak Hogg Robinson plně vlastní své pobočky v České republice, muselo by nutně dojít k jejich spojení. Propojením obou značek by se významně změnily pozice na místním korporátním trhu.
Vaším klíčovým trhem pro služební cesty je USA, nakolik připisujete po teroristických útocích z 11. září 2001 význam bezpečnostním aspektům cestování?
Z globálního hlediska je trh USA klíčový pro získání nadnárodních klientů. Prakticky 80 % globálních smluv vzniká na americkém trhu.
11. září mělo významný vliv především na řízení služebních cest samotnými společnostmi a změnu zvyků při cestování. Při pohledu z Evropy došlo ke značnému snížení cest do Severní Ameriky. V bezprostřední reakci na útoky posílily americké společnosti pravomoc regionálních center, čímž se markantně snížila nutnost cestování do mateřských poboček. Další reakcí byla změna vnímání bezpečnostních rizik při služebních cestách a zavedení souboru bezpečnostních opatření pro cestující. V zásadě jde o dvě oblasti řízení těchto opatření. První soubor opatření vychází z legislativních požadavků, které se v poslední době významně změnily a zpřísnily. Posledním příkladem je nový britský zákon, který zavádí tzv. Corporate Manslaughter. Klade důraz na monitoring rizikových oblastí a řízení cest do nebezpečných oblastí a asistenční síť pro cestující. Druhý soubor opatření se týká minimalizování nákladů, které s sebou bezpečnostní rizika přinášejí.
BCD Travel svými technologickými možnostmi pomáhá společnostem v rámci obou zmíněných souborů bezpečnostních rizik. Provozujeme již 10 let tzv. Safety Net – systém na vyhledávání cestujících v rizikových oblastech nebo v oblastech postižených katastrofami či neočekávanými událostmi. Systém cestující nejen vyhledává, ale zároveň je neprodleně informuje o situaci a nabízí instrukce či asistenční kontakty.
Jaké další aspekty ovlivňují business travel? Určitě platí co nejvyšší tlak na cenu…
To ano, dříve cestování v rámci pracovních povinností představovalo benefit. Tento pohled se velmi změnil, dnes je chápáno spíše jako povinnost. Se snižováním všech cen se zvyšuje tlak na produktivitu práce. Pestrost kterou práce cestovního agenta představovala dříve, nyní vystřídalo přísné rozdělení pracovních povinností občas připomínající práci na výrobní průmyslové lince.
Řízení služebních cest ve většině společností přešlo z oddělení lidských zdrojů na oddělení nákupu. Tím se změnil úhel vnímání priorit. Komfort cestujících ustoupil požadavkům na nižší cenu, čímž otevřel žhavé diskuze uvnitř společností. Tyto interní diskuze jsou potenciálním rizikem i pro naši společnost, jelikož náš servis může být vnímán negativně. Cestující chápe naši společnost jako partnera, který mu poskytuje službu a určuje její úroveň. Neuvědomuje si, že tím, kdo určuje pravidla cest, je jeho zaměstnavatel. Proto jednou z klíčových úloh account managementu je vhodné stanovaní cestovní politiky a její správná komunikace mezi cestujícími. Za nezbytné považujeme zřetelnou komunikaci restrikcí plynoucích ze stanovené cestovní politiky. Jen tak mají cestující možnost pochopit důvody, které vedou společnost k restriktivním krokům a vzdají se nadstandardních nároků.
V jakých řádech dokážete firmě snížit její cestovní náklady?
Velmi záleží na tom, zda společnost v minulosti sama podnikla kroky k řízenému snížení nákladů či nikoliv. Dalším faktorem ovlivňujícím výši možné dosažené úspory jsou podmínky na trhu. Řádově lze průměrné cestovní náklady snížit o 5 – 20 %. Můžeme uvést z praxe vycházející příklad, kde společnost zavedením doporučené cestovní politiky snížila průměrné cenu služební cesty o 42 %. O průměrných cenách hovoříme záměrně, jelikož jde o jediný meziročně porovnatelný údaj. V nadsázce: nejjednodušší a zaručenou radou na úsporu je necestovat.
Implementace přísně řízené cestovní politiky není snadná. Často naráží na neochotu managementu podpořit některé kroky. Důvodem je fakt, že pro podniky, které mají vysoký počet zaměstnanců a malý počet cestujících, se zdají být náklady na služební cesty zanedbatelné, o to víc úspora i 20 % z těchto nákladů není motivací ke změně.
Často jsou změny, které zavedení cestovní politiky přináší, vnímány pouze jako nutnost splnit povinnost vůči mezinárodní centrále. Naší úlohou je trpělivá komunikace a vyjednávání jak na straně klienta, tak dodavatelů. Klíčem k úspěchu je koordinace mezi všemi zúčastněnými subjekty a jasně stanovené postupy objednávek. Většina klientů, kteří se s námi rozhodli na projektu zavedení řízení cestovní politiky spolupracovat, spoléhají na naše odborné doporučení i v dalších letech.
Kromě tlaku na cenu jsou jistě určujícím trendem také moderní technologie, je to tak?
Rozhodně. Laická veřejnost nejčastěji přichází do styku s on-line nástroji, které v posledních letech částečně určují trendy prodeje. I když se tyto technologie v poslední době nebývale vyvíjejí, jsou pro cestovní průmysl (i pro on-line systémy) důležitější stacionární technologie, které umožňují přístup k nabídkám z jednotlivých zdrojů přes jeden konsolidační rezervační kanál.
Je potřeba vědět, že za posledních několik let doznal letecký průmysl a distribuce jeho produktů takových změn, že to nemá obdoby. Na jednu stranu se od roku 2001 přesouvají náklady za distribuci produktů od dodavatele směrem k zákazníkovi. Na druhou stranu slábne vliv centrálních rezervačních systémů kvůli internetovým portálům. Pro cestovní kanceláře, které doposud spoléhaly pouze na centrální rezervační systémy, je kvůli různorodosti zdrojů stále složitější nabídnout klientovi cenově i časově nejoptimálnější řešení. Tento problém by právě měly odstranit již zmíněné stacionární technologie společně s vybudováním nezávislých datových serverů.
Použitím těchto technologií se cestovní kanceláře stanou jediným subjektem, kde budou k dispozici všechny produkty jak on-line, tak off-line.
-vho-
Foto: Petr Manuel Ulrych
BCD Travel
Vinohradská 10, 120 00 Praha 2
tel.: +420 224 500 010
fax: +420 224 500 029
e-mail: rezervace@bcdtravel.cz
www.bcdtravel.cz
