Statistika za rok 2002 zavdala Slovinské centrále cestovního ruchu příčinu k radosti. Podle Statistického úřadu republiky Slovinsko tato země v roce 2002 přivítala přes 2 miliony návštěvníků, což je o 4 % více než loni.
Největší skupina turistů co do národnosti přicestovala ze sousední Itálie, která vygenerovala 274 792 návštěvníků Slovinska. To znamená 2% meziroční nárůst. Němečtí rekreanti zůstali pozadu jen o prsa s 229 211 turisty, ale uvážíme-li, že německá ekonomika je v krizi a země čelí nejvyšší úrovni nezaměstnanosti od meziválečného období, je pouhý 2% propad v příjezdech Němců vlastně zázrakem.
Pokud vezmeme bezprostřední sousedy Slovinska, pak se o nejvyšší nárůst turistů postaral zdrojový trh Rakouska. Rakušanů přijelo 193 422, což je ve srovnání s předcházejícím rokem o 11 % více. Vzhledem k tomu, že se do tohoto regionu vrátil relativní stupeň stability, vedl si i vnitrobalkánský cestovní ruch dobře a Chorvatsko se na počtu návštěvníků Slovinska podílelo nezanedbatelným číslem 94 000, což je jen o 1 % méně než v roce 2001.
Mezi státy Evropské unie dosáhly největšího růstu návštěvníků Slovinska Velká Británie, Francie a Belgie, odkud přijelo 14 %, 19 %, respektive 24 % turistů. Současně došlo k nejpodstatnějšímu nárůstu počtu návštěvníků ze všech zemí v případě Izraele. Odtud se proud návštěvníků téměř zdvojnásobil a dosáhl výše 32 000 osob.
Pobyty s přenocováním se ve srovnání s rokem 2001 zvedly o 3 % a dosáhly 7,3 milionu, z toho 4 miliony jdou na konto zahraničních turistů.
Převážná většina návštěvníků zřejmě přijela za sluncem, pískem nebo za svěžím alpským vzduchem, ale na začátku turistické sezony 2003 vzrostl také počet lázeňských pobytů. Počet zahraničních hostů, kteří si užívali ve slovinských lázních stoupl o překvapivých 9,4 %. O lázně měli největší zájem Němci, Rakušané, Chorvati a Rusové. Jen v samotném měsíci lednu činil meziroční nárůst v počtu hostů v přírodních lázních 42,7 %.
S poptávkou po růstu počtu zahraničních návštěvníků a cizí měny, kterou s sebou přivážejí, přišel také pozitivní vliv na slovinskou platební bilanci. V roce 2002 činily příjmy z cestovního ruchu 1,14 miliardy eur, což bylo ve srovnání s rokem 2001 o 2 % více. Na vzrůstu příjmů se nejvíce podílely lázně a ozdravná zařízení, které přinesly Slovinsku 12,5 milionu eur – téměř dvojnásobek toho, co o rok dříve. Vzhledem k těmto trendům může být Slovinská centrála cestovního ruchu docela spokojená, ale úředníci varují, že i když loňská čísla byla optimistická a předpověď na rok 2003 také, může se stát, že globální nestabilita a rychle se měnící turistické trendy pošlou všechny prognózy k čertu.
Kip Bauersfeld